Z úst mnohých
Jak říkává jedna spolužačka,
Jsem mužských srdcí lamačka.
Že hlavu jim popletu pro svou zlatou hřívu,
To dnes už mi není divu.
Že touží po každém mém úsměvu,
S nedočkavostí očekávají mou další návštěvu.
Kvůli mně chodí na tance a do školy,
Doufají, že nebudem pouhými přáteli.
V čem jsem tak jiná,
Že je přitahuju jak elektřina?
Proč nemůžu mít JEN přátele druhého pohlaví,
To pořád neleze mi do hlavy.
To zjištění je jak studená sprcha,
Že asi jsem opravdu taková mrcha…
