Augustin z Canterbury
Sv. Augustin z Canterbury (kolem 546 Itálie – 26. května 604? Canterbury) byl benediktinský mnich italského původu, jehož papež Řehoř Veliký poslal na misie do Anglie a roku 601 ustanovil arcibiskupem v Canterbury. V katolickém liturgickém kalendáři se slaví svátek sv. Augustina v den jeho úmrtí, 26. května.
Augustin vstoupil do benediktinského kláštera svatého Ondřeje v Římě na pahorku Caelius, který byl majetkem rodiny papeže Řehoře Velikého, a později se zde stal opatem. Roku 596 vyslal Řehoř Veliký Augustina společně se čtyřiceti dalšími mnichy do Británie s úkolem pokřtít zdejší anglosaské obyvatelstvo. Anglosaské prostředí se již s křesťanstvím setkalo, a to prostřednictvím misií iroskotských mnichů. Jejich křesťanství však mělo poněkud jiný charakter než náboženství šířené z Říma.
Augustinovi se hned roku 597 podařilo získat pro římské křesťanství jednoho ze zdejších vládců, kentského krále Ethelberta, jehož manželka již byla křesťankou a začala s misionáři spolupracovat. Roku 601 jmenoval Řehoř Augustina prvním arcibiskupem v Canterbury (tedy prvním arcibiskupem na půdě Británie vůbec). Augustin poté zřídil v Kentu dvě sufragánní biskupství, která se nacházela v Rochestru a Londýně. Kromě toho založil v Canterbury benediktinský klášter, ve kterém měli být vzděláváni budoucí kněží. Po své smrti byl Augustin pohřben v kostele sv. Petra a Pavla (později chrám sv. Augustina) v Canterbury, který vystavěl král Ethelbert. Pokřtění kentských vládců nebylo trvalé, Ethelredovi synové se po otcově smrti vrátili k pohanství. Augustin z Canterbury je zobrazen na vitrajích katedrály v Canterbury a freskách římského kostela sv. Jiří, které namaloval Viviano da Urbino.
