Bitva u Wogastisburgu 631 nebo 632
Bitva u Wogastisburgu proběhla v roce 631 nebo 632 mezi slovanskými kmeny Sámovy říše a franskými vojsky krále Dagoberta I. u slovanského hradiště jménem Wogastisburg. V této bitvě dosáhlo slovanské vojsko významného vítězství.
Dle Fredegarovy kroniky, jediného věrohodného písemného zdroje, byli v devátém roce vlády krále Dagoberta I. (631/632) někde na území Sámovy říše přepadeni franští kupci. Následně na Sámův dvůr přišel králův vyslanec Sicharius s požadavkem na spravedlivou náhradu za kupce, které Sámovi lidé povraždili, a za majetek, kterého se protizákonně zmocnili. Sámo odmítl škodu nahradit a chtěl ustanovit soudy pro spory mezi oběma stranami. Poté mezi nimi vznikla hádka a následně byl Sicharius vykázán. Následkem této diplomatické roztržky vzniklo franské válečné tažení.
Frankové vpadli do Sámovy říše zřejmě ve třech proudech (rozdělené vojsko na více částí se lépe uživilo drancováním, a zároveň vyplenilo větší území). Na předem domluveném místě na území nepřítele se pak části vojska spojily. Jižní a severní křídlo Dagobertovy armády, kterou tvořily vojska franských Alamanů a Longobardů, dosáhlo vítězství, a odvedlo velký počet zajatců. Austrasijci ve středním a hlavním proudu Dagobertovy armády oblehli pevnost Wogastisburg, kde zůstal veliký počet slovanských Vinidů (mylné pojmenování pro slovanské kmeny). Po třech dnech došlo k bitvě, v níž byl pobit velký počet obléhatelů. Zbytek Dagobertových vojsk se dal na útěk, a ponechal na místě výzbroj a výstroj.
Části franského vojska
- Austrasijci, vedeni pravděpodobně samotným Dagobertem I.
- Alamani, vedeni vévodou Chrodobertem
- Langobardi
Přesná lokalizace hradiště je dnes zřejmě nemožná. Z Fredegarovy kroniky se dozvídáme pouze jeho jméno, funkci (castrum - trvale opevněné místo) a umístění kdesi ve směru postupu austrasijského vojska. V poslední době čeští historikové a archeologové upozorňují na lokalitu vrchu Rubín u Podbořan v severních Čechách. Jejich tvrzení je podpořeno archeologickými nálezy (ostruhy, šipky a další) slovansko-avarského typu ze 7.století. Další indicie je směr protiútoku Slovanů do Durynska.
Slovenský historik Matúš Kučera ji lokalizoval na základě historické analýzy geografické, vojenské, archeologické i jazykového původu na území Bratislavské brány lokalizovatelné v prostorech obou břehů Dunaje až po děvínský pevnostní uzel, původem slova burgus označujícím pevnost mezi barbarským a římským světem, kde mělo sídlo významné slovanské kníže Braslav nebo Předslav a zvali jej sídlem Braslavovým, tedy braslau brugus kde hostí kupce, z germanskeho jazyka wo gastis burgus. Po porážce Franských vojsk Slované opakovaně útočili na Durynsko. Sámova říše se rozrostla (připojil se k ní např. srbský vévoda Dervan), a stala se významným regionálním uskupením.
