LUCky.luKA

Franz Joseph Hermann Michael Maria von Papen (29. října 1879 – 2. května 1969) byl německý křesťansky orientovaný politik a diplomat, v rané fázi své politické kariéry spojený s katolickou stranou Zentrum.

Politika _ V roce 1932 zastával úřad německého kancléře (jmenován byl proti vůli své strany a přijal je, i když přislíbil opak, což vedlo k jeho vyloučení). V roce 1933 vyjednal za Hitlerovu vládu Říšský konkordát a souhlas strany Zentrum se zmocňovacím zákonem. Dle svých vlastních slov se domníval, že politicky nezkušeného Hitlera jako vicekancléř ovládne a že ten se znemožní tak, že brzy padne. Hitler se jej a jeho spolupracovníků však poté velice rychle zbavil. Posléze působil Papen jako německý velvyslanec v Rakousku.

Během druhé světové války vedl diplomatickou misi Německa v Turecku, kde pomohl tamějšímu nunciovi Angelu Giuseppu Roncalimu se záchranou židovských uprchlíků před repatriací zpět do Německa. Po válce byl souzen Norimberským tribunálem, který jej zprostil obžaloby. V 50. letech se neúspěšně pokoušel o návrat do politiky. Byl čestným papežským komořím Pia XI. a Jana XXIII.

Deutsche Zentrumspartei (zkráceně Zentrum, česky: Německá strana centrum či Centrum) byla německá katolická klerikální strana existující za Německého císařství a Výmarské republiky. Zformovala se jako frakce katolicky orientovaných poslanců v Reichstagu v roce 1871 v reakci na omezování církevních svobod ze strany vlády (viz tzv. Kulturkampf). Strana se rozpustila k 6. červenci 1933 krátce před podepsáním Říšského konkordátu. Po druhé světové válce byla znovu založena, ale již nikdy nedosáhla předchozího významu, neboť většinu jejích voličů a značnou část významných osobností zabrala CDU. V celoněmeckém parlamentu ztratila zastoupení v roce 1957, stále ale ještě existuje, byť její vliv se omezuje jen na některá městská a obecní zastupitelstva zejména v Severním Porýní-Vestfálsku.

Vláda Franze von Papena byla vláda Německé říše v období Výmarské republiky, působila od 1. června do 3. prosince 1932.

Výmarská republika je označení pro historické stádium Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933. Přestože oficiální název Německa i nadále zněl Německá říše (Deutsches Reich), jednalo se o čistě republikánský spolkový státní útvar, s demokratickou spolkovou ústavou, přijatou v roce 1919 ve Výmaru, kde se po lednových volbách roku 1919, sešel 6. února 1919 první skutečně demokraticky zvolený parlament v německé historii. Od tohoto města je také odvozeno označení pro toto období. Metropolí Německa však zůstal i nadále Berlín. Hlavou státu byl říšský prezident. Zákonodárným sborem byl dvoukomorový parlament (Národní shromáždění) skládající se z Říšského sněmu a Říšské rady. V čele exekutivy stála říšská vláda, vedená říšským kancléřem, kterého jmenoval říšský prezident.

Důsledky porážky Německa v první světové válce _ 28. června 1919 podepsali zástupci Výmarské republiky v Paříži Versailleskou mírovou smlouvu. Podle mírové smlouvy bylo Francii navráceno Alsasko-Lotrinsko (14 522 km²); Belgii postoupeno území Moresnetu a po plebiscitu i Eupén a Malmédy (celkem 1036 km²); Polsku většina Poznaňska a Západního Pruska, část Slezska a nepatrná část Východního Pruska (celkem 46 142 km²; Československu Hlučínsko (316 km²); Gdaňsk s okolím (1894 km²) byl přeměněn v nezávislé Svobodné město Gdaňsk pod patronací Společnosti národů; severní část Východního Pruska, Klajpeda s okolím (2416 km²) se stala autonomní částí Litvy. Později došlo i k úpravě hranic s Dánskem, které získalo po plebiscitu severní část Šlesvicka (moderní dánský okres Jižní Jutsko), celkem 3 938 km². Sársko o rozloze 1910,49 km² bylo na 15 let předáno do správy Společnosti národů a výnosy jeho dolů postoupeny Francii. Porýní bylo demilitarizováno a dočasně okupováno vítěznými státy. Zároveň Německo ztratilo všechny své kolonie. Území Německa se tak zmenšilo o 70 615 km² na 468 116,13 km² a navíc bylo postiženo válečnými reparacemi.

Politický vývoj _ Neschopnost demokratických politických stran utvořit stabilní vládní koalici přiměla prezidenta Hindenburga jmenovat v březnu 1930 Heinricha Brüninga kancléřem. Ten nahradil parlamentní demokracii autoritativnější formou vlády, nicméně Brüningova snaha zastavit zostřující se hospodářskou krizi selhala.

Územní členění _ Území Výmarské republiky bylo spolkovým státem, složeným z počátku ze všech původních spolkových zemí předchozího Německého císařství, které se staly republikami s německým označením Svobodný stát (Freistaat), případně Lidový stát (Volksstaat), či Svobodný lidový stát (Freie Volksstaat). Později došlo ke zmenšení počtu spolkových zemí.

Spolkové země Výmarské republiky v letech 1920 - 1933 _ Seznam zemí je zde. S výjimkou Durynska, které vzniklo až 1. května 1920, Gothy a Koburgu (tyto dva státy existovaly v letech 1918-1920), existovaly všechny tyto státy již před rokem 1918. Údaje k tabulce odpovídají období od 1. května 1929, kdy byl Svobodný stát Waldeck začleněn do Svobodného státu Pruska. Sársko, které vzniklo roku 1919 vyčleněním částí území Bavorska a Pruska, bylo spravováno Společností národů a nemělo postavení spolkové země Německa, i když mělo vlastní zemský sněm (zde nazývaný zemská rada).

Autor LUCky.luKA 19.Červen 2011 v 07:04 | Permalink