LUCky.luKA

Úvod
V červnu 2008 jsme podnikli cestu na švédský ostrov Gotland a severně od něj ležící ostrůvek Fårö. Hlavní motivací nám byly historické památky, především ojedinělý soubor románsko-gotických kostelů, kterých se na Gotlandu dochovalo celkem 92. Během této cesty jsme samozřejmě stihli navštívit jen zlomek těchto památek, celkem jen 8 kostelíků, několik dalších historických lokalit a hlavní město Gotlandu Visby. Třeba se ale časem počet navštívených lokalit zvýší, protože Gotland je opravdu úžasný kus země a stojí za to se tam vrátit.

Fenomén gotlandských kostelíků, postavených mezi léty 1100 až 1350, je ojedinělý proto, že přibližně od 15. století nedocházelo, až na pár výjimek, k jejich dalšími stavebnímu vývoji. Románsko-gotické stavby sloužily svému účelu po celá staletí v nezměněné podobě. K zachování jejich původního vzhledu napomohla i konverze zdejších obyvatel k luteránství během 16. století. Asketický vzhled zdejších kostelů se v intencích nové víry uplatnil jako ideový prvek a tak bylo o důvod méně staré stavby měnit v důsledku měnícího se vkusu. Někdy byla konzervace jejich starobylého stavu důsledkem částečného vylidnění některých oblastí, zejména po úpadku hlavního města Visby jako jednoho z nejdůležitějších hanzovních měst na severu Evropy. Visby od těch dob zůstalo ušetřeno ničivých nájezdů a zastavil se i jeho hospodářský rozvoj. To vedlo k tomu, že se město zakonzervovalo ve své středověké podobě, obklíčené věncem mohutných hradeb s několika desítkami věží, úzkými uličkami a většinou zachovalých původních domů.

Kostely prodělaly několik stavebních etap. Nejstarší stavby z 11. století byly dřevěné, z nich se do našich časů ale nic nezachovalo. Ve 12. století se začalo stavět z kamene, obvykle nejdříve od kněžiště směrem k lodi a k věži, která stojí téměř vždy v ose kostela u jeho západního průčelí. Kostely jsou jednolodní, častým prvkem jsou podpůrné sloupy v ose hlavní lodi. Jak postupně přirůstaly jednotlivé části, přidávaly se na jižní straně vchody. Většina gotlandských kostelů má tak původní starší vchod v závěru kněžiště a novější vchod v závěru hlavní lodi. Na jižní straně jsou tak skoro vždy dva vchody. Třetí vchod bývá v patě věže, to ale není pravidlem. Ve 13. století byla většina stojících kamenných kostelů stržena a na jejich místech byly vystavěny nové, někdy částečně s využitím původní polohy a zdiva. Dispozičně se lišily málo, většinou byly jen zvětšeny a věže byly vytaženy do větší výšky. Na těchto stavbách byly užity nové gotické prvky. Ve 14. století už byly stojící stavby jen drobně upravovány, někde došlo ke zvýšení klenby nebo věže, byl upravován interiér. Po roce 1350 prakticky veškeré stavební aktivity ustaly! Gotlandské kostely si tak podržely nezměněnou podobu z vrcholného středověku. V průběhu 15. a 16. století docházelo jen k úpravám interiérů, hlavně v podobě freskové výzdoby nebo nového mobiliáře. Od 17. století až do našich dob už žádný vývoj neprobíhal. Naopak bylo zničeno mnoho z mobiliářů kostelů: dřevěné sochy, skleněné předměty, originální okna ad. I přesto je neuvěřitelné, kolik se toho z původní tváře těchto staveb dochovalo do našich dob v prakticky nezměněném stavu. Až v roce 1960 byl po více než 600 letech postaven na Gotlandu další kostel a to v obci Slite. V roce 1984 vznikla nadace pro spolupráci na údržbě gotlandských kostelů, která se stará o jejich údržbu a restaurační práce.

Pro křesťanské povznesení Gotlandu je důležitý kult sv. Olafa, norského krále z let 1015-1028. Ten byl v určitém období své vlády zbaven moci a vyhnán až do ruského Novgorodu a na Kyjevskou Rus (1029-1030), chvíli pobýval ve vyhnanství i ve Švédsku. Právě jeho údajnou cestu z Rusi kopíruje na Gotlandu poutní cesta sv. Olafa, vycházející na východním pobřeží ze St. Olofsholmu a směřující napříč ostrovem až do Visby. Na poutní cestě je několik zastavení, prochází i kolem několika významných kostelů. Také k této trase byl vydán průvodce s mapkou a popisem zastávek, lze si ho koupit ve většině gotlandských kostelů.

Pro současného poutníka či turistu je neuvěřitelný fakt, že všech 92 stojících kostelů je funkčních. Naprostá většina z nich je během dne otevřena, obvykle je ve starobylém zámku vložený klíč, kterým se dá odemknout. (Pokud tam není, je určitě položený někde na ostění nebo se na něj lze vyptat v nejbližším stavení.) Všechny kostely jsou udržované a přístupné modlitbám, rozjímání či prohlídce. Před několika lety byl dokonce vydán Klíč ke kostelům diecéze Visby, stručný průvodce po všech kostelích s mapkou a popisem lokalit. Je možné si ho i stáhnout z internetu ve formátu PDF.

·  Gotland - the island of hundred churches (PDF)

·  The Churches of Gotland

Samozřejmě, že na Gotlandu stojí za pozornost i jiné histroické lokality. Je zde mnoho prehistorických lokalit - odhalených sídlišť či pohřebišť, originální jsou např. hroby z mohutných kamenů ve tvaru lodí. V krajině také stojí několik desítek menhirů či runových kamenů. Četné starobylé statky nezměnily svou tvář už po několik staletí. Zvláštní pozornost si zaslouží i unikátně zachovalý areál města Visby. To vše ale na této stránce záměrně pomíjím. Vědomě vynechávám i zmínky o přírodních krásách Gotlandu, případní zájemci si o nich jistě najdou více na webových stránkách (seznam viz dole). Z naší cesty po Gotlandu a Fårö vznikly i dva samostatné texty, související s místy pobytu Igmara Bergmana a Andreje Tarkovského.

Pro zájemce uvádím popis námi navštívených lokalit (viz menu nahoře nebo dole) a níže několik praktických zkušeností z cestování po Gotlandu.

·  Doprava tam a zpět - Bez problémů trajektem ze Švédska, buď z přístavu Oskarshamn nebo ještě lépe z přístavu Nynäshamn u Stockholmu. Dopravu zajišťuje společnost Destination Gotland.

·  Doprava po Gotlandu - Rovinatý charakter ostrova a vcelku minimální provoz na vedlejších silnicích je ideální pro cestování na kole. Pro pěší existuje možnost několika autobusových linek po ostrově. Jejich provoz zajišťuje společnost Kollektiv Trafiken (na tomto odkazu si lze stáhnout i jízdní řády). Autobusy jezdí několikrát denně, ale trasy linek jsou vedeny pouze po hlavních silnicích. Velká část ostrova tak není pokryta. Pozor! - V sobotu a v neděli žádné autobusy nejezdí! Ceny jízdenek se odvíjejí od tarifních vzdáleností, pro vzdálenosti nad 51 km platí jednotná cena 68 švédských korun. Na ostrově Fårö je jediná místní autobusová linka zdarma (včetně trajektu na Gotland). Stopování je možné, z vlastní zkušenosti ale mohu říci, že může být svízelné, většina Švédů i přes svou jinak ochotnou povahu zastavuje stopařům nerada.

·  Počasí - Je nestálé, téměř neutuchající vítr přináší častou změnu. Nejteplejší a "nejsušší" je červen a červenec, v srpnu už začínají přibývat srážky. Ideálním termínem pro návštěvu Gotlandu je první polovina června, kdy by už mělo být počasí stabilní, ale ještě nepropukla turistická sezóna. Ta začíná ve třetím červnovém týdnu, kdy se na ostrov začínají hrnout rekreanti ze Švédska i celé Evropy. Kromě zalidnění je v tomto období patrný i růst cen, dochází ke změnám jízdních řádů trajektů (u těch i ke zdražení lodních lístků) a místních autobusů.

·  Bydlení a spaní - Vcelku bez problémů je možné v přírodě stanovat, pokud si chcete postavit stan na ohrazené pastvině, je slušností se zeptat majitele (obvykle ale nedělá problémy). Určitě ale nelze stanovat v rezervacích a je dobré si tuto možnost odpustit i na severním cípu ostrova, kde je vojenské pásmo. V něm se lze bez problémů pohybovat (samozřejmě kromě jasně označených lokalit), ale nelze zde stanovat. Jeho přesný rozsah je vyznačený na každé turistické mapě ostrova. Na Gotlandu je ale i řada kempů, případně různých penziónů, privátů nebo hotelů. Vše lze zjistit z webu.

·  Informace - Ve větších centrech jsou informační kanceláře vybavené propagačním materiálem nebo mapami, jinak lze ale jakoukoliv informaci získat dotazem u kohokoliv. Obyvatelé Gotlandu toho moc nenamluví, ale ochotně poradí s čímkoliv. Jsou velmi přátelské povahy. Většinou není problém se domluvit anglicky.