LUCky.luKA

Bitva u Hradce Králové

Bitva u Hradce Králové, také bitva na Chlumu či bitva u Sadové byla rozhodující bitvou prusko-rakouské války k níž došlo 3. července 1866.

Po nástupu kancléře Otto von Bismarcka v polovině 19. století získalo ve střední Evropě stále větší vliv Prusko. Rozhodujícím momentem bylo obsazení Holštýnského vévodství Pruskem a vyloučení Rakouska z Německého spolku z podnětu Pruska. Odvetou vyhlásilo Rakousko Prusku 17. června 1866 válku.

Rakouské a saské jednotky se začaly formovat na pravém břehu Labe již 2. července. Po půlnoci se rozmístily do přibližně půlkruhové linie o délce 10 kilometrů, zahrnující i vrchol Chlum. Část sil byla ponechána v záloze. Proti nim stály tři pruské armády nazývané První, Druhá a Labská armáda, přičemž 2. pruská armáda nebyla v době zahájení bitvy doposud v dotyku s Rakušany.

Bitva začala za rozbřesku 3. července. Během dopoledne mělo Rakousko mírnou převahu. Rakouské dělostřelectvo, vybavené moderními bronzovými čtyř a osmiliberními děly s dosahem několika kilometrů, odráželo nápor 1. pruské armády palbou od obce Lípa.

K obratu došlo v důsledku špatné rakouské taktiky poté, co začala útočit rakouská infanterie. Ve výbavě pěšáků mělo výraznou převahu Prusko, neboť pruští vojáci byli vybaveni novým typem pušek - zadovkami, sestrojené podle Nikolause Dreyse, které již používaly patrony a proto se nabíjely daleko rychleji než zepředu nabíjené rakouské pušky konstrukce J. Lorenze. Klasický rakouský bodákový útok v mohutných praporních svazech se v pruské rychlopalbě hroutil. Dva rakouské armádní sbory (II. a IV.) se také zapletly do z taktického hlediska zbytečného boje o les Svíb o nějž svedly krvavý zápas se 7. pruskou divizí.

Bitvu však rozhodl až příchod 2. pruské armády korunního prince Fridricha Viléma na bojiště. Rakousko ve dvouhodinovém boji o vrch Chlum ztratilo dosavadní převahu a okolo třetí hodiny byl Chlum obsazen pruskými vojáky. Severní armádě hrozilo obklíčení a úplné zničení; proto zahájila ústup na Moravu přes Třebechovice pod Orebem, Holice a Českou Třebovou. Pruská armáda ji vzhledem k vlastnímu oslabení nepronásledovala.

Bitvu dnes připomíná řada památníků. Např. v „Aleji mrtvých“ v lese Svíb, na svahu Chlumu stojící pískovcový sloup se sochou Austrie postavený na památku Baterie mrtvých setníka Augusta van der Groebena, pískovcové mauzoleum u Lípy a muzeum otevřené v roce 1936 u příležitosti 70. výročí bitvy.

Prusko-rakouská válka byla válkou vedenou v roce 1866 mezi Pruským královstvím, Italským královstvím a jejich spojenci na straně jedné a Rakouským císařstvím a jeho spojenci na straně druhé o převahu v Německém spolku. Vítězství Pruska nad Rakouským císařstvím vedlo ke vzniku Rakouska-Uherska a pruské hegemonii v Severoněmeckém spolku, což byl krok vedoucí k sjednocení Německa a jeho maloněmecké řešení s vyloučením Rakouska. Důsledkem války získala Itálie Benátky odstoupené Rakouskem.

Prusko se díky vítězství nad Rakouskem stalo hegemonem v Severoněmeckém spolku, který byl však jen dočasným předstupněm ke vzniku sjednoceného Německa. V roce 1871 po vítězné válce s Francií se pruský král stal zároveň i německým císařem.

Válečný konflikt slábnoucího Rakouska, které již nestačilo na svou dlouholetou roli evropské velmoci, s ambiciózním a dynamicky se rozvíjejícím hohenzollernským Pruskem a s nedávno vytvořeným italským královstvím je dnes poněkud neprávem zapomenutý. Přitom se jednalo o důležitý mezník jak v historii habsburské monarchie a českých zemí, tak i v dějinách vojenství. Jedním z hlavních vnitrostátních důsledků prohrané války se, krom ztráty některých území, totiž stal vznik Rakouska - Uherska v roce 1867. Úspěšně se tím završila (dlužno dodat, že především na úkor slovanských národů) snaha politické reprezentace Uher o dualistické uspořádání monarchie, jejíž kořeny musíme hledat dokonce již o sto let dříve v době vlády Marie Terezie.

Z hlediska evropských dějin se jako mnohem významnější jeví zase ten fakt, že strašlivá kanonáda na Chlumu u Hradce Králové zároveň symbolicky ohlašovala, že příštích bezmála osmdesát let se na starém kontinentě opět povede tvrdý boj o rozdělení mocenského vlivu, který tentokrát bude iniciovat právě se rodící sjednocené Německo. Tento boj nakonec přivede téměř všechny evropské národy ve 20. století do zákopů dvou nejkrvavějších válek novodobých dějin…

V této válce již o vítězství nerozhodovaly jen početní stavy armád, nýbrž i technická převaha moderních zbraní a kvalita fungování rozsáhlých velitelských štábů té či oné strany. Výraznou roli tu sehrály nové vynálezy jako železnice či telegraf a také cílená politická propaganda. Vůbec poprvé začal během bojů v našich zemích aktivně působit např. Červený kříž… „Blesková“ prusko – rakouská válka v roce 1866 se zkrátka stala první válkou „moderní“ doby se všemi důsledky, které to s sebou přináší.

Dokonce i samotná královéhradecká bitva má svůj poněkud neblahý historický primát, neboť se co do počtu zúčastněných vojsk a výsledných ztrát stala největší generální bitvou, která kdy byla na našem území svedena a východočeskou krajinu, v níž se odehrála, do určité míry poznamenává dodnes.

Válčící stranyTmavá modrá:Prusko
Světle modrá: Spojenci Pruska
Červená: Rakousko
Růžová: Spojenci Rakouska
Zelená: Neutrální
Žlutá: Šlesvicko-Holštýnsko

Autor LUCky.luKA 17.Září 2008 v 22:21 | Permalink