Hokejové osobnosti díl XI. - Milan Chalupa
Milan Chalupa: narozen 4. července 1953
Milan Chalupa spojil velkou část své kariéry s jihlavským hokejem, NHL si zahrál za Detroit. Proslul jako tvrdý defenzivní obránce s vynikající poziční hrou a milimetrově přesnými pasy. Už coby dvaadvacetiletý benjamínek okusil atmosféru olympijských her, když v roce 1976 reprezentoval Československo na ZOH v rakouském Innsbrucku. Nastoupil v pěti zápasech, jeho bodovou bilanci tvořila jedna přihrávka. V Dukle Jihlava si mezitím vydobyl pozici respektovaného hráče s neotřesitelnou pozicí v základní sestavě, jeho zřejmě nejúspěšnější byla sezóna 1982-83, kdy posbíral pětadvacet bodů v třiceti osmi utkáních.
Jeho kariéra v dresu s lvíčkem se taktéž mohutně rozvinula – zahrál si na dvou dalších olympiádách, v Lake Placid 1980 a v Sarajevu 1984. Největších úspěchů však dosáhl na světových šampionátech, kde nastupoval pravidelně ve dvojici s českobudějovickým Miroslavem Dvořákem – v letech 1976 (Katovice) a 1977 (Vídeň) se stal mistrem světa. Zejména díky těmto vavřínům dosaženým na mezinárodním poli na sebe upoutal pozornost zahraničních pozorovatelů, především scoutů z NHL. Avšak komunistická vláda v Československu mu umožnila odchod až v roce 1984, když už mu bylo téměř jedenatřicet let a za sebou měl 632 ligových a reprezentačních zápasů. V draftu si ho vybral tým Detroit Red Wings jako celkově 49., Chalupa neváhal a vyrazil zkusit štěstí do nejslavnější soutěže světa. V týmu se měl sejít s další uznávanou persónou československého hokeje, útočníkem Františkem Černíkem. V kempu mu ale nepřálo štěstí, zranil se a byl na rozehrání poslán do farmářského mužstva Adirondack Red Wings. Jeho působení v tomto klubu z AHL se obešlo bez delších průtahů a Chalupa byl po jednom utkání povolán zpět do Detroitu.
Smůly se však bohužel nezbavil, vleklé zranění a jeho následky mu dovolily naskočit jen v čtrnácti zápasech. V nich asistoval u pěti branek, stihl také desetkrát vystřelit a šest minutek si poseděl na zámořských trestných lavicích. Tím jeho anabáze v NHL skončila. Na hokej nezanevřel, nechal se najmout do služeb druholigového německého klubu EHC Freiburg, s nímž po čtyřech letech postoupil do nejvyšší soutěže. V ní působil ještě tři sezóny, dohromady nastoupil ke čtyřiaosmdesáti střetnutím. Kariéru ukončil v sedmatřiceti letech.
Historie - Sid Abel byl také tím, kdo v roce 1963 nahradil odstoupivšího manažera Adamse, který se s hokejem v Detroitu rozloučil po šestatřiceti letech skvělých služeb. Abel se ve své nové funkci uvedl více než dobře a v roce 1964 dovedl tým až do finále poháru, aby si tutéž pozici zopakoval i v sezóně 1965-66, tedy v sezóně, která následovala po již dvanáctém vítězství Red Wings v NHL. Jak triumf v NHL z roku 1965, tak i účast ve finále poháru z roku následujícího byly ovšem na dlouhé roky největší úspěchy klubu. Red Wings totiž jaksi pozapomněli na výchovu mladých hráčů a dá se říci, že jim rozšíření soutěže zasadilo těžkou ránu. Svědčí o tom poslední místo v divizi v ročníku 1967-68 a zejména pak výsledky klubu v dalších letech. V období 1967 - 1983 se klubu pouze dvakrát podařilo postoupit do play off, ale jak v roce 1970, tak i v roce 1978 skončili už ve druhém kole.
Také v Detroitu, podobně jako v Torontu, se poměrně často střídali jak trenéři, tak i hráči, ale k úspěchu to nevedlo. Teprve ve druhé polovině osmdesátých let se začala karta obracet a Red Wings se z poslední příčky v NHL roku 1986 dopracovali až k prvnímu místu v divizi ročníků 1987-88 a 1988-89. Po příchodu Jacquese Demerse do města, které je vedle automobilů známo i jako jedno z amerických měst s největší zločinností, jako by se vrátily staré dobré časy. Dvakrát za sebou se Rudá křídla probojovala do semifinále Stanley Cupu, v obou případech však podlehla pozdějšímu vítězi Edmontonu. Demers se projevil jako velmi zkušený taktik a člověk, který je schopen z minima vytěžit maximum. Vždyť jediným opravdovým esem Detroitu byl kapitán Steve Yzerman, který je řazen mezi takové hráče, jakými jsou kupříkladu Wayne Gretzky či Mario Lemieux. Demers se ukázal být i nesmlouvavým koučem, co se týče životosprávy. Sedm hráčů klidně potrestal za neúměrnou konzumaci alkoholu. Na milost byli postupně vzati Chabot, Kocur, Probert i Petr Klíma, ten se však posléze ocitl před soudem za řízení automobilu v podnapilém stavu a Detroit ho vyměnil i přes Petrovu nechuť do Edmontonu.
S rudým dresem Detroitu jsou ovšem spjatá i jména některých dalších československých hokejistů. Václav Nedomanský hrál za Detroit Red Wings v letech 1977 až 1982, František Černík a Milan Chalupa pak za Rudá křídla nastupovali v ročníku 1984-85. V sezóně 1990-91 skončil Detroit v Norrisově divizi na třetím místě, před pozdějším finalistou Minnesotou. S druhým celkem divize poté v play off svedl napínavou bitvu na sedm zápasů, odešel však nakonec poražen 3:4. Skutečný zlom ve výkonech Red Wings přinesl až příchod kouče Scottyho Bowmana v roce 1993. Jeden z nejlepších koučů ligové historie složil vynikající mužstvo, které se stalo lídrem soutěže a po více než čtyřiceti letech vybojovalo pro Detroit další Stanley Cup. A to ne jeden, ale dokonce rovnou dva za sebou.
První pokus v roce 1995 sice skončil finálovou porážkou s New Jersey Devils, ale tým, ve kterém hráli prim ruští hokejisté (Fjodorov, Larionov, Fetisov, Vjačeslav Kozlov, Konstantinov) se po dvou letech ve finále s Philadelphii dočkal splnění snu svého i celého Detroitu. Po dvaačtyřiceti letech vybojoval nejcennější trofej, kterou v roce 1998 (ve finále s Washingtonem) dokázal obhájit. Kapitán a vítěz Conn Smythe Trophy 98 Steve Yzerman tak mohl dvakrát po sobě držet nad hlavou slavný Stanley Cup. Okřídlené kolo Detroitu se tedy v sezónách 1996-97 a 1997-98 roztočilo opravdu naplno. I v ročníku 1998-99 patřil Detroit k jedněm z horkých favoritů a po březnových přestupech volných hráčů vypadala síla Rudých křídel skutečně impozantně. Jenže hattrick se nekonal, protože Red Wings ve druhém kole play off nestačili na Colorado, ačkoliv vedli v sérii již 2:0 na zápasy. Naprosto stejný osud čekal na Rudá křídla i o rok později, když je i tentokrát ve druhém kole zastavily mimořádně silné Laviny z Denveru.
