« Domů | Výsledky NHL 2011/12 » | Libye » | Jan Rokycana » | Vysídlení Němců z Československa 1946 » | Horatio Nelson » | Postupimská konference 1945 » | Jaltská konference 1945 » | Norodom Sihamoni - Kambodža » | Royal Navy - součastnost » | Royal Navy - historie »

Hokejové osobnosti díl XV. - Karel Gut

Karel Gut pochází z obce Uhříněves, dnes území Prahy narozen dne 16. září 1927.

Karel Gut - Kdysi jako první v Čechách donutil experty používat pojmu útočný obránce. Karel Gut velmi rád podnikal odvážné výlety. Trenéři to občas neradi viděli. Ale mnohé vyvážil skvělou produktivitou: ve 114 mezistátních zápasech nastřílel 35 gólů. V tomto směru ho do dnešních časů žádný jiný zadák nepřekonal.   Jeho ofenzivní sklony vyplývaly možná i z toho, že začínal jako střední útočník. Na obránce ho přeškolili až později, když přišel z malého, neznámého klubu do světa velkého hokeje.

Pochází z obce Uhříněves, která dnes spadá pod území Prahy, ale za jeho mládí představovala daleký venkov. Narodil se 16.září 1927 a jako chlapec začínal s fotbalem. Výborně hrál rovněž pozemní hokej, za druhé světové války působil dokonce v jednom týmu s tehdejšími hvězdami Josefem Malečkem a Jaroslavem Drobným.  Zlom nastal až v roce 1949, kdy odešel na vojnu do ATK Praha.  „Dvě sezony v tomto klubu ovlivnily celý můj život. V šatně jsem sedával s velikány jako Vladimír Kobranov nebo Přemysl Hainý, přes chodbu mělo kabinu slavné LTC Praha, a tedy Stanislav Konopásek, Václav Roziňák, Bohumil Modrý, Josef Trousílek. Měl jsem respekt, ale i touhu a trpělivost se prosadit.“

Nějakou dobu se do sestavy nemohl dostat, ale nakonec mu přálo štěstí. V jednom ze svých prvních ligových zápasů vstřelil tři branky a po několika dalších stále silněji cítil, že by se mezi nejlepšími hráči mohl udržet. Dostal šanci v týmu Československa, po dvou letech na vojně zamířil navzdory zájmu Sparty Praha do Tatry Smíchov, pokračovatele LTC, který přišel s nabídkou jako první.  O dva roky později se však přece jen objevil ve Spartě. Strávil 11 sezon vedle mnoha osobností a především, s Františkem Tikalem v obranné dvojici. „Zatímco já se snažil útočit, on mě vzadu zajišťoval. Oba jsme pochopitelně dělali i chyby, ale chovali jsme se k sobě tolerantně. Proto naše spojení vydrželo tak dlouho.“

Totéž platilo i o reprezentaci Československa. Deset let dělal Karel Gut kapitána. V letech 1952-60 startoval na devíti světovych šampionátech, v roce 1955 byl vyhlášen nejlepším obráncem. Ovšem titulu světového šampióna se jako hráč nikdy nedočkal. Všechno přišlo až mnohem později, kdy s Jánem Starším vedl ze střídačky tým Československa. Za Spartu hrál až do roku 1964, pak okamžitě přesedlal na trenérskou dráhu. Vypracoval mimo jiné nový model letní přípravy, založený na vetších dávkách a tvrdším tréninku. Jeho osudovými kluby se staly Sparta a německý EV Landshut, s nímž v letech 1970 a 1983 získal mistrovský titul. Tyto kluby střídal až do roku 1973, kdy se po angažmá u juniorů a B týmu Československa stal koučem národního mužstva.  Jeho svěřenci mu říkali "Vráska", pro ustaraný výraz tváře, který zmizel pouze ve chvíli, kdy se pousmál. Bylo to laskavé oslovení, poněvadž z Guta vyzařoval vždycky klid. Nedával emoce příliš najevo, byl protipólem temperamentního kolegy Staršího.

„Vycházel jsem z tvrdé práce v přípravě, ale zároveň upřednostňoval psychologii, jednání s lidmi," znělo jeho krédo. "Kouč musí být náročný, důsledný a přesný, jenže hráč musí mít pocit, že je trenérův partner s odlišnými právy a povinnostmi, nikoli jeho poddaný.“  Jeho přístup se promítl do úspěchu na mezinárodním ledě. Československo pod jeho vedením získalo tituly mistrů světa ve dvou letech po sobě - 1976 a 1977, o rok později mu k zisku třetí sady zlatých medailí chyběl jediný gól vstřelený navíc. Takto se radovali hokejisté SSSR.  Se svou ženou Irenou se brali na Silvestra 1949. Zvláštní termín zvolili z toho důvodu, že chtěli mít svatbu v kostele, což by po příchodu nového letopočtu z nařízení tehdejší komunistické vlády nebylo možné. Jejich svazek vydržel dodneška.

Manželství Karla Guta s hokejem trvá ještě déle. Od narodního týmu odešel po olympiádě v Lake Placid 1980. Následovalo další angažmá v Landshutu, v roce 1983 se stal ústředním trenérem hokejového svazu. Kromě toho jako první v Československu začal podrobně mapovat jeho historii a vydal spoustu knih průkopnického významu.  Zároveň se věnoval vlastnímu byznysu, ale jakmile byl v roce 1994 požádán, zda by mohl kandidovat na funkci předsedy českého hokejového svazu, neodmítl. „Snažím se tuhle práci dělat stejně poctivě jako všechny předchozí. Měli jsme výsledky, takže až mě jednou nahradí někdo mladší, odejdu s pocitem, že jsem českému hokeji ničím neuškodil,“ vyznal se v jednom rozhovoru. V čele  ČSLH zůstal do roku 2004, kdy byl novým předsedou zvolen Vratislav Kulhánek. Karlu Gutovi byla za dlouholetou práci udělena funkce čestného předsedy.

  • MS RAKOUSKO 1996 - 60. MS (21. dubna - 5. května, Vídeň, Rakousko)

Stejný systém jako minule, pouze utkání o udržení se hrálo na dva vítězné zápasy. Pořadí: 1. Česká republika, 2. Kanada, 3. USA, 4. Rusko, 5. Finsko, 6. Švédsko, 7. Itálie, 8. SRN, 9. Norsko, 10. Slovensko, 11. Francie, 12. Rakousko.

Výsledky našeho mužstva: ve skupině Švédsko 3:1, Finsko 4:2, Norsko 2:2, Francie 9:2, Itálie 9:5, ve čtvrtfinále SRN 6:1, v semifinále USA 5:0, ve finále Kanada 4:2.

Reprezentovali: Turek, Čechmánek, Franěk - M. Sýkora, Neckář (1), Stavjaňa (1), Veber, Kadlec (1), Kaberle (2), Vykoukal - Vejvoda (4), Patera (3), Procházka (3) - Kysela (2), Reichel (4), Lang (5) - Ujčík (2), Kučera (5), Meluzín (2) - Bonk (2), Dopita (2), Výborný (2) - Bělohlav (1). Trenéři - Bukač, Uher a Lener.

  • MS NORSKO 1999 - 63. MS (1. - 16. května, Oslo, Hamar a Lillehammer, Norsko)

Šestnáct účastníků bylo rozděleno do čtyř skupin, z nichž dva nejlepší týmy postoupily do dvou kvalifikačních skupin. Dva týmy z každé hrály semifinále na dva vítězné zápasy (postupoval lepší podle počtu bodů). Pořadí: 1. Česká republika, 2. Finsko, 3. Švédsko, 4. Kanada, 5. Rusko, 6. USA, 7. Slovensko, 8. Švýcarsko, 9. Bělorusko, 10. Rakousko, 11. Lotyšsko, 12. Norsko, 13. - 16. Francie, Itálie, Japonsko, Ukrajina.

Výsledky našeho mužstva: v základní části Rakousko 7:0, Japonsko 12:2, USA 4:3, v kvalifikační skupině Rusko 1:6, Slovensko 8:2, Švédsko 2:0, v semifinále Kanada 1:2 a 6:4 (sam. nájezdy 4:3), ve finále Finsko 3:1 a 1:4, prodloužení druhého zápasu 1:0.

Reprezentovali: Hnilička, Čechmánek, Prusek - L. Procházka (4), F. Kaberle (3), Kučera, Vykoukal, Špaček (1), Kubina (2), Benýšek - Moravec, Patera (3), M. Procházka (2) - Ujčík (6), Výborný (4), Hlaváč (5) - Dvořák (4), P. Sýkora (1), Ručinský (4) - Čaloun (4), Šimíček (1), Vlasák (3) - Kucharčík, Meluzín. Trenéři - Hlinka, Augusta a Martinec.

  • MS RUSKO 2000 - 64. MS (29. dubna - 14. května, Petrohrad, Rusko)

Pořadí: 1. Česká republika, 2. Slovensko, 3. Finsko, 4. Kanada, 5. USA, 6. Švýcarsko, 7. Švédsko, 8. Lotyšsko, 9. Bělorusko, 10. Norsko, 11. Rusko, 12. Itálie, 13. Rakousko, 14. Ukrajina, 15. Francie, 16. Japonsko.

Výsledky našeho mužstva: v základní části Norsko 4:0, Japonsko 6:3, Kanada 2:1, v osmifinálové skupině Itálie 9:2, Finsko 4:6, Slovensko 6:2, ve čtvrtfinále Lotyšsko 3:1, v semifinále Kanada 3:1, ve finále Slovensko 5:3.

Reprezentovali: Čechmánek, Salfický, Hudáček - Kučera (2), M. Sýkora (5), Buzek (1), F. Kaberle (2), Štěpánek (2), Benýšek (1), Martínek - Výborný (4), Dopita (4), Tomajko (1) - Varaďa (2), Patera (1), M. Procházka (2) - Prospal (3), Reichel (2), Vlasák (4) - Havlát (2), Broš (1), Čajánek (1) - Špaňhel (1). Trenéři - Augusta a Martinec.

  • MS NĚMECKO 2001 - 65. MS (28. dubna - 13. května 2001, Hannover, Kolín n. Rýnem, Norimberk)

Systém: Šestnáct účastníků bylo rozděleno do čtyř skupin, přičemž první tři postoupily do osmifinálové části. Čtyři nejlepší týmy z osmifinále hrály play off, čtyři poslední celky ze základních skupin bojovaly o udržení.

Konečné pořadí MS: 1. Česká republika, 2. Finsko, 3. Švédsko, 4. USA, 5. Kanada, 6. Rusko, 7. Slovensko, 8. Německo, 9. Švýcarsko, 10. Ukrajina, 11. Rakousko, 12. Itálie, 13. Lotyšsko, 14. Bělorusko, 15. Norsko, 16. Japonsko.

Mistři světa 2001:  Milan Hnilička, Dušan Salfický, Vladimír Hudáček - Martin Richter, Jaroslav Špaček, Radek Martínek, Filip Kuba, František Kaberle, Pavel Kubina, Karel Pila? - David Výborný, Pavel Patera, Viktor Ujčík, Petr Čajánek, Jaroslav Hlinka, Radek Dvořák, Martin Procházka, Robert Reichel (C), David Moravec, Tomáš Vlasák, Martin Ručínský, Jiří Dopita, Jan Tomajko. Trenéři: Josef Augusta a Vladimír Martinec.

  • MS RAKOUSKO 2005 - 69. MS (30. dubna – 15. května, Vídeň, Innsburck)

Šestnáct účastníků bylo rozděleno do čtyř skupin, přičemž první tři postoupili do osmifinálové části. Čtyři nejlepší týmy z osmifinále hrály play off, čtyři poslední celky ze základních skupin bojovaly o udržení.

  • Pořadí: 1. Česká republika, 2. Kanada, 3. Rusko, 4. Švédsko, 5. Slovensko, 6. USA, 7. Finsko, 8. Švýcarsko, 9. Lotyšsko, 10. Bělorusko, 11. Ukrajina, 12. Kazachstán, 13. Slovinsko, 14. Dánsko, 15. Německo, 16. Rakousko.
  • Výsledky našeho mužstva: v základní skupině Švýcarsko 3:1, Německo 2:0, Kazachstán 1:0, v osmifinálové skupině Slovensko 5:1, Rusko 1:2, Bělorusko 5:1, ve čtvrtfinále USA 3:2 po sam. nájezdech, v semifinále Švédsko 3:2 po prodloužení, ve finále Kanada 3:0.
  • Reprezentovali: Vokoun, Hnilička, A. Svoboda – Kubina (2), F. Kaberle (1), T. Kaberle (1), Židlický (1), Špaček (1), Hejda, Fischer, Šlégr – Martin Straka (3), Jágr (2), Ručinský (2), A. Hemský (2), Prospal (2), Čajánek (2), P. Sýkora (2), Výborný (1), Hlaváč (1), Vašíček (1), Dvořák (1), Varaďa (1), Vrbata, Průcha. Trenéři: Růžička, Rulík, Weissmann, Jelínek.

 

  • MS LOTYŠSKO 2006 - 70. MS (5. - 21.května, Riga)

Šestnáct účastníků bylo rozděleno do čtyř skupin, přičemž první tři postoupili do osmifinálové části. Čtyři nejlepší týmy z osmifinále hrály play off, čtyři poslední celky ze základních skupin bojovaly o udržení.

  • Pořadí: 1. Švédsko, 2. Česká republika, 3. Finsko, 4. Kanada, 5. Rusko, 6. Bělorusko, 7. USA, 8. Slovensko, 9. Švýcarsko, 10. Lotyšsko, 11. Norsko, 12. Ukrajina, 13. Dánsko, 14. Itálie, 15. Kazachstán,16. Slovinsko.
  • Výsledky našeho mužstva: v základní skupině Lotyšsko 1:1, Slovinsko 5:4, Finsko 3:3, v osmifinálové skupině Norsko 3:1, Kanada 6:4, USA 1:3, ve čtvrtfinále Rusko 4:3 po prodloužení, v semifinále Finsko 3:1, ve finále Švédsko 0:4.
  • Reprezentovali: Hnilička, A.Svoboda, Pöpperle - Z.Michálek (3), T.Kaberle (1), Krajíček, Hejda, Richter, Škoula, Kutlák, Blaťák - M.Erat (3), Výborný (3), Hlaváč (2), Tenkrát (1), Štefan (1), Bulis, Balaštík (4), J.Hlinka (2), Hubáček (1), Irgl (2), Plekanec (3), Rolinek, Bednář, Prorok. Trenéři: Hadamczik, Paleček a Musil.
    • MS NĚMECKO 2010 - 74. mistrovství světa (7. - 23. května, Mannheim, Kolín nad Rýnem, Gelsenkirchen)

    Šestnáct účastníků bylo rozděleno do čtyř skupin, přičemž první tři postoupili do osmifinálové části. Čtyři nejlepší týmy z osmifinále hrály play off, čtyři poslední celky ze základních skupin bojovaly o udržení.

    • Pořadí: 1. Česká republika, 2. Rusko, 3. Švédsko, 4. Německo, 5. Švýcarsko, 6. Finsko, 7. Kanada, 8. Dánsko, 9. Norsko, 10. Bělorusko, 11. Lotyšsko, 12. Slovensko, 13. USA, 14. Francie, 15. Itálie, 16. Kazachstán.
    • Výsledky našeho mužstva: v základní skupině Francie 6:2, Norsko 2:3, Švédsko 2:1, v osmifinálové skupině Švýcarsko 2:3, Lotyšsko 3:1, Kanada 3:2, ve čtvrtfinále Finsko 2:1 po sam. nájezdech, v semifinále Švédsko 3:2 po sam. nájezdech, ve finále Rusko 2:1.
    • Reprezentovali: Vokoun, Pavelec, Štěpánek - M. Rozsíval, Němec, Barinka, K. Rachůnek (2), Čáslava, Blaťák (2), F. Novák, T. Mojžíš (1), Gřegořek (1) - Červenka (1), Marek (3), Klepiš (3), Rolinek (4), Jágr (3), P. Hubáček (2), J. Novotný (1), Vampola, Kašpar (2), M. Růžička, Koukal, Kvapil, Voráček. Trenéři: Růžička, Weissmann a Jandač.

    O autorovi

    • Jméno LUCky.luKA
    • Region Karlovarský kraj
    Můj profil