Los Angeles Kings
Vstup do NHL: 5. června 1967
První sezóna: 1967-68
Stadión: STAPLES Center, 18.118 diváků
Největší úspěchy: finále Stanley Cupu 1993
Adresa: STAPLES Center, 1111 South Figueroa Street, Los Angeles, CA 90015
Individuální rekordy jedné sezóny:Branky: 70 - Bernie Nicholls (1988-89)
Asistence: 122 - Wayne Gretzky (1990-91)
Body: 168 - Wayne Gretzky (1988-89)
Trestné minuty: 399 - Marty McSorley (1992-93)
Hokej pod hlavičkou NHL se koncentroval dlouhodobě především na východě Ameriky. Teprve v rámci změn a rozšíření soutěže od sezóny 1967-68 pronikl až na pobřeží slunné Kalifornie. Do nově vytvořené Západní divize byly zařazeny kluby Oakland Seals a Los Angeles Kings. Zatímco Tuleni po jedenácti sezónách zanikli, Králové byli mnohem úspěšnější. I když ze začátku museli dlouhou dobu bojovat o přízeň diváků, pro něž byl sportem číslo jedna především baseball a americký fotbal. Průměrná návštěva nepřesáhla 9000 diváků na zápas. Hned v první sezóně skončilo mužstvo z Kalifornie na druhém místě v divizi o jediný bod za Philadelphií. Kouč Red Kelly mohl být spokojen, i když mu příliš nevyšel rozšiřovací draft, v němž si Kings vylosovali právo první volby. Sáhli tehdy po slavném brankáři Terry Sawchukovi, ale ten zde prožil svou nejhorší sezónu kariéry. Legendárnímu Sawchukovi v brance výborně sekundovali Rutledge, Joyal i Flett. Pak ale přišly chudé sezóny a celek se zmítal v průměrnosti hráčů na jednotlivých postech. Z tohoto období je však třeba zaznamenat příchod tří velkých osobností, jimiž bezesporu byli Goring, Švéd Widing a především brankář Rogie Vachon, jehož dres s číslem 30 visí u stropu losangeleského stadiónu Staples Center jako památka na vynikající hokejovou osobnost. Nejúspěšnějším obdobím Králů jsou bezesporu léta 1975 - 1981, kdy bylo mužstvo po boku Montrealu, Pittsburghu, Detroitu a Washingtonu a posléze i Hartfordu zařazeno do Norrisovy divize. Ani jednou v těchto sedmi letech neskočilo hůř než třetí v divizi, pětkrát bylo druhé za Montrealem. V sezóně 1974-75 překonalo dokonce i stobodovou hranici a patřilo tehdy mezi čtyři nejsilnější kluby NHL.
K výraznému posílení mužstva došlo v červnu 1975, kdy se Marcel Dionne stal velkou hvězdou nejen Kings, ale i celé NHL. Společně s Dave Taylorem a Charlie Simmerem vytvořili skutečně královský "Tříkorunkový útok" na sedm dlouhých sezón. Dionne si probruslil cestu do Haly slávy, když jako hráč týmu Kings nastřílel soupeřům 550 branek z celkového počtu 731, kterými zatížil konta soupeřů za celou svou hokejovou kariéru. Tito hráči byli opěvovanými v hale Great Western Forum, která v té době patřila Dr. Jerrymu Bussovi, jenž ji v roce 1979 koupil od Cookea za obrovskou částku 67,5 mil. dolarů. Křivka výkonnosti této hráčské generace, ke které patřili i neúnavný bojovník Butch Goring a kapitán Mike Murphy, vyvrcholila sezónou 1980-81, po níž došlo k přeřazení Los Angeles Kings do Smytheovy divize. Na začátku osmdesátých let patřili Králové mezi kluby, které včas neposílily hráčský kádr. Kings zkoušeli i Evropany: po švédské dvojici Isaksson - Helander a finském brankáři Mattssonovi oblékl jejich dres i Viktor Nečajev, vůbec první sovětský hokejista (emigrant), který vstoupil na led NHL. Celá jeho kariéra se však scvrkla na pouhé tři zápasy. Určitě lepší debut měli Bernie Nicholls, který se stal novým lídrem celku, a Luc Robitaille, jenž v roce 1987 získal cenu pro nejlepšího nováčka. V tomto roce také skončila Dionnova éra u Kings, neboť byl prodán do New Yorku Rangers.
Přestup století však nese datum 9. srpen 1988. Největší hvězda NHL Wayne Gretzky se stěhuje z Edmontonu do Los Angeles. Nejlepší hráč historie NHL přišel z Edmontonu v rámci obchodní transakce uzavřené mezi majitelem Oillers Peterem Pocklingtonem a Brucem McNallem, sběratelem mincí a tretek, který tým Kings koupil od Dr. Busse. Gretzky svoje velké umění rozehrál i v novém působišti naplno. Naplnil hlediště a hra mužstva se změnila k nepoznání, ale k prvnímu triumfu se Kings přiblížili až v sezóně 1992-93, kdy hráli finále play off. Tým posílený o některé další Olejáře Charlie Huddyho, Jari Kurriho, švédského útočníka Tomase Sandströma, Američana Tony Granata s veteránem Davem Taylorem, obráncem Robem Blakem a především brankářem Kelly Hrudeym, si finále po dramatickém sedmizápasovém semifinále s Torontem zasloužil. Ústřední postavou rozhodujícího sedmého zápasu semifinále byl opět Wayne Gretzky, jehož tři branky rozhodly o těsném vítězství Los Angeles 5:4 na ledě Toronta. První zápas finálové série mezi Los Angeles a Montrealem Králové vyhráli 4:1 a vedli i ve druhém utkání. Vše se pro ně jevilo dobře, dokud nenastala katastrofa. Kapitán Canadiens Guy Carbonneau zjistil, že obránce Marty McSorley užívá hokejku, jejíž čepel má zakřivení přesahující pravidly stanovený limit 2,54 cm. Jen minutu a 45 vteřin před koncem vedli Kings 2:1, když rozhodčí Kerry Fraser změřil hokejku. 18.000 návštěvníků a široká televizní veřejnost jasně viděli, že hokejka byla zřetelně přes limit. McSorley byl poslán na dvě minuty na trestnou lavici. V průběhu následné přesilové hry montrealský obránce Eric Desjardins překonal brankáře Kelly Hrudeyho a vyrovnal skóre, čímž následovalo prodloužení. Za 51 vteřinu tento hráč vsítil puk znovu do sítě Kings a zajistil tak Montrealu výhru 3:2, stav série byl srovnán na 1:1. To dalo Montrealu nový život. Série pokračovala v Los Angeles, kde se obě utkání dvakrát prodlužovala. Oba zápasy rozhodl silový útočník John LeClair a Canadiens se tak vrátili na svůj stadion Forum s vedením 3:1 v sérii. Demoralizovaní Kings byli frustrováni brankářem Royem, jehož téměř bezchybná hra naplnila spoluhráče jistotou. V pátém utkání McSorley, snažící se najít kompenzaci za svou chybu, docílil neobyčejný gól o dvě tyče a pozvedl Kings do vyrovnaného stavu 1:1. To však nestačilo a Canadiens zvítězili 4:1. Gretzkymu a spol. zůstaly jen oči pro pláč. A Marty McSorley se stěhoval do Pittsburghu.
K další ohromující události došlo po skončení finálové série, když McNall pod tíhou finančních a právních problémů prodal Kings jednateli televizní společnosti Josephu Cohenovi. Ve snaze o přestavbu týmu v sezóně 1995-96 přijali Kings na místo hlavního trenéra Larryho Robinsona zapsaného v Hale slávy za hvězdnou hru v týmech Montreal Canadiens v sedmdesátých a osmdesátých letech a na závěr kariéry v Los Angeles Kings počátkem let devadesátých. V březnu 1996 prodali Králové také Waynea Gretzkyho do týmu St. Louis Blues a výměnou za něj získali tři nadějné hokejisty. "Great One" překonal v LA řadu klubových rekordů, avšak jeho hlavní cíl, získat pro Kings Stanley Cup, zůstal nenaplněn. Omlazovací politika klubu pokračovala odchody vesměs všech opor týmu z finále Stanley Cupu 1993. Na výsledky týmu to mělo bohužel katastrofální následky. Kings se už jenom jednou za celých pět dlouhých sezón dokázali dostat do play off, kde je ovšem v roce 1998 vyřadilo v prvním kole St. Louis. Po sezóně 1998-99, ve které Kings skončili poslední v Pacifické divizi, proto Robinson od týmu odchází a novým hlavním trenérem se stává Andy Murray, bývalý kanadský reprezentační kouč. Murray okamžitě volá naléhavě o posily a je vyslyšen. Z NY Islanders přichází Bryan Smolinski a především slovenský ostrostřelec Žigmund Pálffy. Ten, se stabilní oporou Lucem Robitaillem, vytvořil hlavní údernou sílu mužstva, které se v roce 2000 dokonce z pátého místa Západní konference konečně dostalo do play off. Avšak hra Králů až příliš visela pouze na první elitní pětce, a proto silným Rudým křídlům z Detroitu nedalo ani příliš mnoho práce vyřadit Kings hned v úvodním kole play off beze ztráty jediného utkání.
O rok později se však již karta obrací. Králové, postupující ze sedmého místa Západu, prohráli sice s Rudými křídly první dva zápasy, pak ale čtyřmi výhrami v řadě poslali favorita na dovolenou. I ve druhém kole Kings, vedeni málem již odepsaným a najednou nečekaně dobře chytajícím Felixem Potvinem, zahráli výborně. Colorado Avalanche, pozdější vítěz Stanley Cupu, potřeboval na svůj postup přes nadšeně bojující LA celých sedm utkání. A to je nutno vzít v úvahu, že Králové během sezóny právě do Denveru vyměnili hvězdného obránce Roba Blakea, kapitána a jednoho z nejlepších hráčů týmu. Také v letní přestávce postihla Los Angeles další velmi citelná ztráta, když jako volný hráč odešel do Detroitu ostrostřelec Robitaille. Zkušená kostra mužstva (Pálffy, Stümpel, Schneider, Deadmarsh, Potvin) i s nadějnými nováčky (Višňovský, Eric Belanger) ovšem Králům zůstala, zatímco jako posila přišel například Steve Heinze. Přímo do srdce zasáhla mužstvo Kings tragédie v New Yorku z 11. září. V jednom z unesených letadel, které teroristé navedli do mrakodrapů World Trade Center, seděli třiapadesátiletý Garnet Bailey, ředitel profesionálního skautingu a jednatřicetiletý Mark Bavis, skaut amatérského hokeje. Jelikož se Kings nevydařil vstup do sezóny, byl na konci října Glen Murray spolu s dalším útočníkem Stümpelem vyměněn do Bostonu za finského forvarda Mikko Elorantu a stávkujícího Jasona Allisona. Postupně se Králové probili mezi postupovou osmičku týmů Západní konference a v prvním kole řádně potrápili obhájce trofeje z Colorada.
