Lucká provincie
Lucká provincie (latinsky Provincia Lucensis) je historické území na pomezí Moravy a Uher, o které v době 11. až 13. století vedl spory Přemyslovský stát s Uherským královstvím. Rozkládala se v okolí pohoří Bílé Karpaty a její hranice tvořil dolní tok řeky Moravy a řeka Olšava na straně moravské a řeka Váh a pohoří Malé Karpaty na straně uherské. Toto území bylo definitivně připojeno k českým zemím teprve na přelomu 12. a 13. století. O přítomnosti uherské hranice v této oblasti svědčí vznik opevněné hraniční osady Uherský Brod – původně „Brod při hranicích uherských“ – na řece Olšavě (od kterého přídomek „uherský“ později převzalo také Uherské Hradiště a Uherský Ostroh). V Uherském Brodě a Kunovicích stály přemyslovské celnice a vedly odtud obchodní cesty dále do Uher. Uherský vliv lze pozorovat také ve Slavičíně (patrocinium kostela sv. Vojtěcha) či Bánově. Ještě v 16. století se oblast na pravém břehu Olšavy v obci Nezdenice nazývala Moravské Nezdenice. Mezi obcemi Dolní Němčí a Slavkov dodnes existuje trať Lucko. Střediskem provincie mohl být s ní možná i etymologicky spojený Hluk.
Jakožto pohraniční kraj a místo průchodu důležité obchodní cesty do Uher sloužila Lucká provincie několikrát za místo schůzek představitelů obou sousedících zemí. V roce 1099 se zde v oblasti Lucké pole (možná u Dolního Němčí) sešel český kníže Břetislav II. s uherským králem Kolomanem, roku 1116 pak český kníže Vladislav I. s uherským králem Štěpánem II. (po tomto setkání došlo k bitvě, ve které byli Uhři poraženi). V polovině 13. století ovládali území Lucké provincie páni z Horky, později páni z Rýzmburka a nakonec páni z Hradce. Území mělo vlastní správce zastupující přemyslovského panovníka a zřejmě bylo vojensky organizováno. K zániku Lucké provincie připojením jejího území k českému státu došlo v návaznosti na porážku Bély IV. Přemyslem Otakarem II. 12. července 1260 v bitvě u Kressenbrunnu po tzv. kumánských válkách. V římskokatolické církevní správě existoval i po zániku provincie až do poloviny 14. století tzv. děkanát lucký, ze kterého se později vyvinul dnešní děkanát uherskobrodský.
