Městečko Nová Role
- Nová Role
Nová Role je město v okrese Karlovy Vary. V současnosti zde žije asi 4040 obyvatel.
Název má pravděpodobný původ od staroslovanského rola - zemědělsky obdělaná půda. První stálí osadníci byli Slované z kmene Sedlčanů. První písemný záznam o Nové Roli (Nowa Raluna) je z roku 1293. Nová Role je městem od roku 1964. Hlavním symbolem znaku i praporu je konvice představující výrobu porcelánu.
Město se nachází v Podkrušnohoří, je historicky proslaveno výrobou porcelánu a nedalekou těžbou kaolínu. Nová Role je členem Sdružení měst Partnerství kaolinu. Protéká zde malebná říčka Rolava, která je však na většině území města svedena do regulovaného koryta na jehož hráz vybízí k romantickým procházkám. Na západním okraji města se nachází Novorolské koupaliště, které přiléhá ke zdejší chatařské oblasti.
Zdejší životní prostředí je v uspokojivém stavu, vyskytují se zde vlivy vyplývající z těžební činnosti v okolí města. Největší dominantou města je Novorolský rybník o rozloze 22 ha a poblíž města na západě Smolnická výsypka, na které v současné době probíhají lesnické rekultivace.
- Památky
Na území obce se nachází jedna z největších porcelánek ve střední evropě, která se specializuje především na porcelán pro domácnosti a hotelový porcelán pod značkou "Thun". Především v katastrálním území Jimlíkov probíhá těžba kaolinu, který se prodává pod tradiční značkou "Sedlecký Kaolín". Úprava vytěženého kaloínu probíhá v nedaleké obci Božíčany.
- Místní části
Jimlíkov je malá vesnice spadající pod město Nová Role.
Vesnice se nachází jižně od Nové Role. Okolní krajina je zemědělsky využívána a podepsal se zde i faktor povrchové těžby kaolínu. U obce protéká Jimlíkovský potok pojmenovaný podle obce. V nedávné historii byl přeložen kvůli postupu povrchové těžby. Zdejší krajina je značně poznamenána povrchovou těžbou kaolínu a s ním spojených surovin. Na sever od Jimlíkova se nacházejí zatopené tůňky jako pozůstatky historického dobývání nerostu. Západně od vesnice je plavírna Božíčany a k ní přilehlé zaplavené lomy a výsypky. Zde plánuje firma v rámci rekultivačních procesů vytvořit rekreační areál "Monte Kaolino".
Mezirolí je místní část města Nová Role v okrese Karlovy Vary.
Osada leží na frekventované dopravní cestě Karlovy Vary-Nejdek a křižovatce na Novou Roli. V Mezirolí se poslední léta rozmáhá stavební boom.. Ve všech částech se staví nové rodinné domy. Okolí je hojně zemědělsky a lesnicky využíváno. Životní prostředí zde je dobré a je důvodem momentálního stálého přírustku obyvatel.
- Rolava
Rolava (německy Rohlau) je česká řeka, levostranný přítok řeky Ohře. Délka toku je 36,7 km. Plocha povodí měří 138 km².
Řeka Rolava pramení v Přírodním parku Přebuz v Krušných horách, zhruba 1 km jihovýchodně od Jeřábího vrchu (964 m) v blízkosti německých hranic, v nadmořské výšce 920,8 m. Teče převážně jihovýchodním směrem, protéká městy Nejdek a Nová Role. Ústí do řeky Ohře na jejím 171,6 říčním kilometru v Karlových Varech (místní část Rybáře), v nadmořské výšce 370,3 m pod estakádou silnice I/6. Patří do pstruhového pásma.
- Smolnická výsypka
Smolnická výsypka se rozkládá na ploše 616 ha mezi obcemi Nová Role, Chodov, Vřesová a Stará Chodovská. Výsypka ze severu navazuje na významný geomorfologický útvar Krušných hor. Jako na jediné sokolovské výsypce zde ještě pokračuje sypání materiálu z lomu Jiří a Družba. Sypání bude dokončeno v roce 2017 v maximální nadmořské výšce 550 m. Pod patou jižních svahů Smolnické výsypky se nachází lom Osmóza, kde se těží kaolin a v blízké budoucnosti se počítá také s jeho rekultivací. Západní část výsypky je využívána jako plaviště popílku elektrárny Vřesová. Oblast odvodňuje Tatrovický potok.
Původní krajina byla charakteristická velkým množstvím vodních ploch (rybníků) a protékal zde Černý potok, který oblast odvodňoval.
V budoucnu se počítá s rekreačním využitím oblasti. Již dnes se na východní části tělesa budují nové cyklostezky a provádějí se lesnické rekultivace. U jižní části výsypky byla na požadavek města Chodov vytvořena vodní plocha Bílá voda se záměrem využít území jako koupaliště a rekreační zónu pro obyvatele města.
- Nová Role - kostel sv. Michaela
Obec proslulá kvalitní porcelánovou výrobou. Uprostřed obce na bývalém hřbitově kostel sv. Michaela.
Původně románsko-raně gotický kostel z doby po roce 1240, připomínaný roku 1293 (zachován presbytář a sakristie), základy lodi ze 16. století, poslední úpravy byly provedeny v roce 1781. Jednolodní s pravoúhlým presbytářem se sakristií po severní straně a s novější předsíní v západním průčelí. Bez opěrných pilířů, kryt vysokou sedlovou střechou s dřevěnou zvonicí. Presbytář s původními románskými okny ve východní a jižní zdi, zaklenut polem křížové klenby s nízko sbíhajícími žebry o profilu zkoseného klínu, na vejčitých konzolách. V sakristii hmotná hrotitá klenba, loď kryta rákosovým stropem. Zařízení kostela nedochováno, zachována pouze kazatelna z roku 1777 od sochaře J. Preusse z Nejdku a zbytky oltářů. Na původním hřbitovu kolem kostela se nachází železný kříž z roku 1877. Kostel je cennou církevní památkou Karlovarska, památkově chráněný objekt, je zařazen do II. kategorie stavebních historických památek, ve slohu ranně-gotickém. "Dějiny českého výtvarného umění" jej uvádějí na prvním místě mezi dochovanými venkovskými klášterními kostelíky z doby Přemysla Otakara I. a Václava I.
Původní kaple byla postavena v letech 1240 až 1255, tehdejším pražským biskupem Tomášem a byla nazvána "Kaple při Nové Roli" a náležela ke kostelu v Sedleci Během dlouhých staletí kaple prodělala několik úprav. Je zachován zbytek původního zdiva v zadní části presbytáře. Základy hlavní části chrímové lodě pocházejí z poloviny 16. století. Úpravy kostela do dnešní podoby provedli Nosticové roku 1781. Tehdy byly obvodové zdi zvýšeny o 3/4 lokte (45 cm), byla postavena vysoká sedlová střecha s dřevěnou zvonicí a malou věžičkou. Chrámová loď je bez opěrných pilířů a strop je zaklenut kolem křížové klenby s nízko ubíhajícími žebry profilu zkoseného klínu na vejčitých konzolách. Sakristie má hmotnou hrotovou klenbu. Vnitřní zařízení z této doby nebylo dochováno, až z pozdější doby pochází dřevěné lavice, které sem byly znovu umístěny. Vzácná ke křtitelnice z roku 1500, která je vytesána z jediného kusu pískovce.
Kostel byl po více let veden jako filiální, až roku 1355 se stal farním, když zde byl ustanoven farářem Mikuláš z Brunnersdorfu. V 17. století patří prvně k farnímu kostelu Jindřichovice, později k Sedleci a konečně k Dolnímu Chodovu. V roce 1707 je uváděn jako farní kostel a patřil kostelu Hroznětín. V roce 1967 kostelu Stará Role, po roce 1945 byl kostel několikrát poškozen aopakovanými povodněmi rozvodněné Rolavy. Nejvíce utrpělo vnitřní zařízení kostela v roce 1961, kdy došlo k zaplavení chrámové lodě radioaktivním bahnem. Tehdejší režim nedbal o záchranu církevních památek, a tak i v Nové Roli došlo ke zničení vnitřního zařízení kostela a navíc k úplnému rozkradení varhanových píšťal. První známé varhany postavil roku 1687 za 92 zlatých Franz Kannhäuser. Další varhany pak postavil nejmenovaný varhanář roku 1769. Ten přestavěl 1858 za 75 zlatých varhanář a zhotovitel harmonik Anton Völker z Jindřichovic. Nové varhany postavil roku 1889 Christof Müller. Inventář kostela z roku 1769 uvádí kromě varhan ještě violon, violu, 5 houslí, 4 trompety, 2 příčné flétny, 2 hoboje a pár tympánů. Po listopadu 1989 se neutěšený stav kostela sv. Michaela dočkal nápravy. Došlo k vytvoření "občanské iniciativy" jejíchž zásluhou byla v letech 1991 až 1993 provedena celková rozsáhlá oprava kostela, včetně celého prostranství.
- Porcelán
Porcelán (zastarale též porculán) je keramická hmota, vzniklá vypálením keramického těsta tvořeného směsí kaolinu, ostřiva a taviva. Používá se pro výrobu nádobí, sanitární keramiky, elektrických izolátorů, dlaždic, ozdobných předmětů, v dentální keramice a mnoha dalších předmětů (hlavičky panenek aj.). Porcelán byl objeven a vyráběn v Číně - tzv. protoporcelán od 7. století př. n. l., porcelán jak jej známe dnes pak od 7. století n. l. V Evropě bylo toto vzácné zboží v 17. a 18. století velmi ceněno, o čemž svědčí i to, že výraz „China“ se stal v Evropě obecným označením tohoto exotického produktu. Poté, co při pokusech o napodobení čínského porcelánu evropští keramici mnohokrát selhali, konečně v roce 1708 toto hledání rozřešil Ehrenfried Walther von Tschirnhaus, kterému asistoval Johann Friedrich Böttger. Receptem byla kombinace ingrediencí zahrnujících coldický jíl (druh kaolínu), vápenatý alabastr a křemičitý písek.
Při správném poměru všech složek a jejich dobrém vypálení vznikl dostatečně tvrdý, bílý a průsvitný materiál – porcelán. V Evropě byl tento postup velmi komplikovaný (na rozdíl od Číny, kde lze jíly pro výrobu porcelánu přímo těžit z přírodních ložisek, bylo v Evropě nutno nalézt odpovídající kombinaci všech ingrediencí jak co se týče jednotlivých složek, tak i jejich poměru); lze tedy vliv orientálních manufaktur na objev porcelánu v Evropě považovat za minimální a spíše za inspirativní.
- Železniční trať Karlovy Vary - Johanngeorgenstadt
Trať č. 142 je železniční trať o délce 46,1 km. Leží v okrese Karlovy Vary. Na trati leží celkem 17 železničních stanic a zastávek. Trať byla budována v několika etapách. Maximální klesání (resp. stoupání) trati je 30 promile (v úseku Pernink – Potůčky). Pro povahu trati (stoupání, převýšení) se jí přezdívá „Krušnohorský Semmering“. Nejvyšší bod na trase (915 m n. m.) je mezi zastávkami Pernink a Oldřichov u Nejdku, stanice Pernink je druhá nejvýše položená železniční stanice v Čechách.
Původně měla být trať zahrnuta jako součást Dráhy císaře Františka Josefa z Vídně do Plzně a odtud pak do Saska. Tento plán z poloviny 60. let 19. století byl zavrhnut pro problémy technického rázu v části Karlovy Vary - Plzeň. V roce 1881 byl představen projekt místní dráhy z Chodova do Nejdku přes Novou Roli, který zčásti odpovídal dnešnímu vedení trati. Příčinou byly podnikatelské zájmy místních subjektů (továrny na porcelán, pily apod.).
Výstavba dráhy v trase dochované do dnešní doby začala po udělení koncese (v roce 1895) až v roce 1897. Jako první byl budován úsek Karlovy Vary, dolní nádraží – Stará Role – Nová Role, který navazoval na místní dráhu z roku 1881. Na něj navazovalo prodloužení z Nejdku do Horní Blatné (dokončen 28. listopadu 1898) a z Horní Blatné do Johanngeorgenstadtu (dokončen 1. dubna 1899), města ležícího již v Sasku. Provoz byl na trati oficiálně zahájen 15. května 1899, a to se čtyřmi páry osobních vlaků.
