Městská část Tašovice město Karlovy Vary
- Tašovice
Tašovice jakožto místní část Karlových Varů jsou klidnou oblastí hojně využívanou pro rodinné bydlení.
Na jihu protéka malebným údolím řeka Ohře,a končí zde oblast PP Údolí Ohře Severně od Tašovic je nově dostavěná (2008) rychlostní silnice I/6 Karlovy Vary - Sokolov. U rychlostní komunikace na křižovatce Jenišov se nachází obchodní centra Globus a Makro.
Samotná oblast je charakteristická zástavbou rodinných domů. V severní oblasti poblíž obchodních center probíhá intenzivní stavební boom.Vzniká zde obytný prostor Pod Rohem, který končí téměř u hranic obce Hory.
- Karlovy Vary
Karlovy Vary (německy Karlsbad) jsou statutární město v západních Čechách a metropole Karlovarského kraje. Město má 53 708 obyvatel (2008) a rozlohu 59,10 km². Je významným lázeňským střediskem se známým sklářským a potravinářským průmyslem.
.gif)
Přibližně kolem roku 1350 uspořádal císař Karel IV. při svém pobytu v Lokti výpravu do loketských lesů, kde nechal na místě údajného pramene založit lázně nazvané Horké Lázně u Lokte, které byly později přejmenované na Karlovy Vary. Následně dne 14. srpna 1370 Karel IV. udělil lázním městská práva stejná jako v Lokti.
V roce 1522 vychází první odborná kniha o Karlových Varech a jejich léčebných vlastnostech od lékaře Václava Payera, jenž je vydána v Lipsku. O 60 let později zasahuje město velká povodeň a v roce 1604 pak katastrofální požár, která zcela poničí město (podobná událost se přihodí i roku 1759). 1775 Johann Georg Pupp položil základ rozvoji hotelu Grandhotel Pupp.
V roce 1807 začíná ve městě výroba likéru Becherovka, který se v následujících letech stane známým nejenom v Česku ale také ve světě. V roce 1844 se ve městě začíná rozvíjet další průmysl, tentokrát zaměřený na vývoz zřídelní vody. Rozvoj města potřebuje ke svému růstu napojení na železnici a tak roku 1870 je město napojeno na evropskou železniční síť. Koncem 19. století se mění Karlovy Vary také architektonicky. Stále více se prosazuje historizující styl staveb (neoklasicismus, neobaroko, neorenesance). Největší vliv na celkový vzhled lázeňského města mají v tomto období především stavební projekty firmy Fellner a Helmer, podle jejichž návrhů vzniká ve městě asi 20 budov - mimo jiné také Grandhotel Pupp, divadlo, Císařské lázně, kolonáda Sadového pramene a Vřídelní kolonáda (dnes již neexistující).
Během první republiky je ve městě roku 1929 otevřeno letiště Karlovy Vary, které umožňuje pohodlné cestování pro majetné turisty. Po druhé světové válce dochází v Karlových Varech podobně jako jinde v Česku k odsunu německého obyvatelstva do Německa. Roku 1946 vzniká Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, který město proslavil ve světě a každoročně láká množství filmových nadšenců a známých celebrit z celého světa.
Po nástupu komunistů k moci dochází v roce 1948 k zestátnění lázeňské léčby, která je opětovně navrácena do soukromého vlastnictví po Sametové revoluci v roce 1989. Současné město neleží přesně na místě, kde bylo založeno, ale vlivem eroze podložní desky řekou se pozvolna posunovalo proti proudu řeky v závislosti na tom, jak se objevovaly nové prameny.
- Jenišov
Obec Jenišov se nachází v okrese Karlovy Vary, kraj Karlovarský. Ke dni 1. 1. 2010 zde žilo 741 obyvatel. Obcí prochází rychlostní silnice R6 a kříží se zde ze silnicí I/20. U této křižovatky byl v roce 2008 postaven hypermarket Globus a Makro. Je zde nejmodernější myčka osobních automobilů a benzínová pumpa s otevirací dobou 8.00 - 21.00 hod. Obec Jenišov má největší procentní přírůstek obyvatel ročně v Karlovarském kraji. Je zde několik autosalónů a autoservisů. V obci je v současné době připraveno k výstavbě cca 200 parcel pro rodinné domy. V obci je vybudována oddílná kanalizace a plyn je přiveden k více jak 90 % rodinných domů. Díky hypermrketům jsou v obci 4 bankomaty, lékárna, čistírna oděvů a velkokapacitní restaurace.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1390, samosprávnou obcí je od roku 1850. Mezi lety 1806 až 1928 se v Jenišově těžilo hnědé uhlí. Na katastru obce v té době bylo postupně otevřeno více jak 20 důlních děl. Vedla odtud lanovka na uhlí až na nádraží do nedalekého Chodova. Po roce 1928 a útlumu těžby uhlí se obec postupně stává zemědělskou vesnicí. Po odsunu německého obyvatelstva v roce 1946 se v obci pouze bouralo. Kolem roku 1968 byl v obci postaven panelák s šesti byty. Větší výstavba nastala v obci až po roce 1983 kdy byla postavena opravárenská hala Státních statků závodu služeb Jenišov. V osmdesátých letech minulého století byla taktéž postavena prodejna potravin, areál závodu STS Toužim a 4 RD typu Okál. Po odtržení obce v roce 1990 od Karlových Varů dochází k velkému stvebnímu rozvoji. Za posledních deset let zde bylo postaveno více jak 140 rodinných domů a počet obyvatel se více jak zdvojnásobil. Obec nemá žádnou historickou stavbu a tak se může pochlubit pouze kapličkou z roku 1849 a třemi chráněnými duby.].
- Části obce -
- Jenišov
- Pod Rohem
Spor o budoucnost obce vyvolal ruský investor, který má za cíl postavit domy pro šest set lidí, čímž by se počet obyvatel obce téměř zdvojnásobil. Proti plánu se postavil starosta a všichni zastupitelé obce. Petici s nesouhlasným stanoviskem podepsalo více jak 200 obyvatel obce. Investor spoléhá na to, že jeho projekt posvětí stavební úřad v Karlových Varech.
Obec Jenišov leží v těsném sousedství Karlových Varů, při silnici I/6 E 48 a 49. Původně nevelká návesnice se prvně připomíná kolem roku 1390. Svou historií byla svázána především s nedalekým Loktem. Až do konfiskace loketského městského panství, pro účast loketských na českém stavovském povstání v roce 1623, byl Jenišov jeho součástí. Pod panství loketské spadala ves opět do roku 1847. Po územně správních reformách se roku 1850 stala samosprávnou obcí. První povolení pro těžbu uhlí v katastru obce bylo vydáno roku 1806. V prví polovině 19.století nastal velký rozmach důlní činnosti. První známé štoly a důlní díla pocházejí právě z této doby. Hlavní rozkvět důlní činnosti se ve zdejší oblasti odehrál na konci 19. a na začátku 20. století, kdy bylo v katastru obce postupně otevřeno 19 důlních děl. Ve 30.letech minulého století byly doly pomalu uzavírány a rozvoj obce stagnoval. Převážnou část obyvatelstva tvořili občané německé národnosti, odtud německý název obce Janessen. Po odsunu původních obyvatel do Německa byla postupně obec dosídlována občany z vnitrozemí. V poválečném období nastal rozvoj zemědělské výroby. Na území obce se nacházejí ložiska kaolínu a cihlářských surovin, s jejich využitím se počítá do budoucna.
KAPLIČKA sv.Anny: přesný datum vzniku neznáme, předpokládá se, že byla postavena na konci 19 století. Nejedná se o historicky cennou stavbu, nebyla postavena v žádném stylu. Kaplička se dočkala větší opravy v roce 1947, kdy do obce zavítal arcibiskup pražský a nově opravenou kapličku vysvětil. Zápis v obecní kronice uvádí:
Dne 27.července 1947 navštívil naší obec důstojný pán arcibiskup pražský Dr.Beran, aby se pomodlil s občany Jenišova v nově vysvěcené kapli svaté Anny.
Rekonstrukce kapličky probíhala od roku 1991 do roku 1993. Původní nábytek i krov byly napadeny dřevomorkou a veškeré zařízení a inventář byly postupně zničeny nebo odcizeny.
Dochovalo se pouze pár cíněných kadidelnic zavěšených u stropu. Současné vybavení kapličky je z darů místních obyvatel. Sochu madony věnovala obci bývalá rodačka nyní žijící v Německu, paní Gábina Afonso (Matějková), stejně tak i malou sošku v pravém výklenku. Sochu v levém výklenku darovala obci paní Růžena Srbová (Novotná) také bývalá občanka. Dřevěný oltář a dubový kříž nechal vyrobit na zakázku Obecní úřad Jenišov v roce 1993.
PAMÁTNÉ STROMY V OBCI JENIŠOV
MAJVALŮV DUB (dub zimní – Quercus petraea) nacházející se na zahradě u domu č.p.38, na pozemku p.č. 93/2, který má obvod kmene 395 cm ve výši 130 cm nad zemí. Památným stromem byl vyhlášen Odborem životního prostředí Magistrátu města Karlovy Vary dne 15.3.2004.
DUB U VORLŮ ( dub letní – Quercus robur) se nachází v areálu firmy Vorel u č.65, na pozemku p.č.25 v Jenišově. Obvod kmene je 383 cm ve výši 130 cm nad zemí. Památným stromem byl vyhlášen Odborem životního prostředí Magistrátu města Karlovy Vary dne 15.9.2005.
JENIŠOVSKÝ DUB (dub letní – Quercus robur) se nachází na bývalém školním hřišti za budovou č.p.68, na pozemku p.č.5/1 v Jenišově. Obvod kmene je 352 cm ve výšce 130 cm nad zemí. Památným stromem byl vyhlášen OŽP MM Karlovy Vary dne 19.9.2005. Strom byl poškozen vichřicí, která se v noci na 30.7.2005 přehnala obcí. Vítr urval dvě silné větve, které bylo nutné odstranit.
DOLOVÁ ČINNOST NA KATASTRU OBCE JENIŠOV
POLDI V JENIŠOVĚ
Důl byl otevřen v roce 1896 – dolové pole 71 dolových měr na katastrech obcí Hory, Jenišov a Tašovice. Důl vznikl spojením bývalého těžařstva Antonie – Natálie a Montánní společnosti v Jenišově.
1900 – těžní jáma byla hluboká 45 m a vzdušná jáma 41 m. Sloj byla 5,8 m mocná s 3,4 m mocnou vrstvou lesklého uhlí. Sloj je uložena ve dvou lávkách o mocnosti od 3 m a 2,6 m. Uhlí se dopravovalo 2.200 m dlouhou lanovkou (hvězdicorolnového vedení) k jámě, venku bylo tříděno a střední velikost uhlí odvážena Bleichertovou lanovkou dlouhou 2.700 m na nádraží v Chodově. Se stavbou dolu se začalo v roce 1896 a v roce 19000 se vytěžily první tuny uhlí a těžba postupně stoupala.
· 20 130,0 t
· 30 859,7 t
· 49 474,9 t
Průměrný stav osazenstva v těchto letech obnášel 198 dělníků a 6 dozorců. Lesklé uhlí mělo vysokou výhřevnost 7 200 cal .
1920 – závodní ing.Vilém Gacek, důlní pole 84 JM, rubání hlubinné, pilířování se závalem. Pracovalo se ve 2-5m mocné sloji, v největší hloubce 50 m, závod byl spojen visutou lanovkou se stanicí Chodov, délka lnaovky 2 700 m. Důl patřil Falknovsko – Chebské horní společnosti.
Tabulka těžeb a osazenstva:
Rok těžba dozorci dělníci výkon na hlavu
· 1913 56 145 1913 56 145 8 8 178 0,89
· 1914 48 566 1914 48 566 9 8 172 0,84
· 1915 46 071 1915 46 071 7 8 151 0,85
· 1916 38 078 1916 38 078 7 8 137 0,72
· 1917 41 691 1917 41 691 2 7 144 0,78
· 1918 50 668 1918 50 668 8 7 146 0,98
· 1919 41 442 1919 41 442 2 7 164 0,95
· 1921 45 158 1921 45 158 6 8 197 0,79
· 1922 36 828 1922 36 828 8 8 185 0,80
1922 – dolové pole 83 JM (4 200 473 m2) největší hloubka dosáhla již 50 m, mocnost sloje 2-4 m, závodní Vilém Gacek.
· 1923 24 671 1923 24 671 5 8 153 0,57
· 1924 63 008 1924 63 008 3 8 183 1,22
· 1925 66 672 1925 66 672 2 8 165 -
1924 – závodní Bedřich Gacek, přidělenec Rudolf Kudielka, 4 úředníci, 3 důlní, 1 dílovedoucí,
1 těžmistr, 1 naddůlní, 2 dozorci rampy, 183 dělníků.
· 1926 42 330 1926 42 330 0 6 108 1,27
· 1927 34 399 1927 34 399 0 6 72 1,63
1927 byl k 1.12. důl uzavřen, ukončena těžba.
Historie dolování hnědého uhlí v Jenišově
K prvním dolům v Jenišově patřil důl Marie Starostlivá (Mariasorg), založený jáchymovským obchodníkem Josefem Kalesánským Paulusem, na který bylo vydáno povolení k těžbě roku 1806. V počátcích těžby se rubalo do hloubky 15-20 m, většinou sezónně v malých ša
