Sere mě raní vstávání do školy,sere mě že se musím učit protože to neumím,sere mě že mám každej den nejmíň do půl4 (kromě  pátku,to mmám do půl2). sere mě to období nekonečné zimy,muset se oblíkat,dlouhý věci,ráno zima odpoledne teplo. Málo času,nikde nikdo.....sere mě že nemám čas na lidi na který ho mít chcu a když mám tak ho nemají oni. Sere mě že v tomhle období kdy to má člověk nejhorší jsem sám,že nemám nikoho za kým bych mohl jít a obejmout,políbit. Sere mě že mi nikdo neřekne když mě nenávidí a když mě má rád. Kdyby k sobě lidi byli upřímnější byli,byli by i šťastnější. Sere mě každej den ve škole poslouchat ty drby a pomluvy!! .......nejvíc mě sere že můj nejlepší kámoš si na mě neumí ani na hodinu udělat čas a jít jen pokecat a zjistit novinky!!! ..........prostě mě sere hromada věcí jako každýho,nic zvláštního,nic výjmečnýho.