Toužím obejmout Tě!Toužím smát se s Tebou!Toužím okusit tvoje rty!Toužím být s Tebou každou vteřinu svého života!Toužím a doufám že Ty ke mě cítíš to co já k Tobě!Doufám že víš jaká opravdu jsem!Doufám že jim nevěříš!Doufám že si na mě vzpomeneš!Doufám...Toužím...MILUJU...TĚ!!!

Je teplé ráno...Pomalu otvírám oči.Mrknu přes záclonu ven."Asponˇ že je hezky."Holky už jsou vzhůru.Pomalu se vysoukám z postele a jdu na wc a vyčistit zuby."'Bré ráno"pozdravim vychovatelku.Stojím před skříní a přemýšlím co na sebe.Kratˇasy?...Jo,asi ty.Pak na sebe hodim nějaký tričko protože jdeme na snídani.Sakra!Nechala jsem si nahoře tašku!Mnu,pozdě.Tak letim na snídani.Už si nezpomínám co jsme ale vím že to nebylo vůbec dobrý.Takže jsem nejedla.Po snídani mi nakonec učitel dovolil abych si mohla vzít tašku a mikinu.Škola,jak jinak byla nuda ae protože bylo hezky tak jsme byli většinu času venku.A tam mi samo že vyhládlo.Konečně!Oběd.Rychle vpadnu do jídelny a stoupnu si do fronty.Avšak jen co zpatřím to co máme tak mě hodně rychle přejde chutˇ.Jenže mám takový hlad že se nakonec přemůžu a něco přeci sním...Jdeme na pokoje.Jenže ouha.Bylo zamčeno a vychovatelka s šestˇákama kdovíkde.Bomba!Čekáme tam jak trupci.Ale jen co se uvelebím na okně tak si to přihaší vychovatelka.Buchnu sebou na postel a čtu si dopis který mi přišel.Odpoledne jsme byli venku s vychovatelem.Ale bohužel ne moc dlouho protože po tom kolapsu neměl ještě moc sil.Venku na kamenech jsme vydrželi až do večeře která byla v 18:30.Po večeři chvíle klidu a pak nás měl učitel a později Ládˇa.Byla vybika atd...Unavená ale štˇastná padnu do postele a ani si nezapnu mp3.Rychle usnu.Vím jen že se mi zdálo něco v tom smyslu že jsem byla ve Sklárně a užívala si...

Přijeli jsme 25.5. dopoledne kolem 11.h.                                                                                                          Ospale vykouknu zpod závěsu u okínka v autobuse."Tak už jsme tady.Konečně."Protáhnu se a snažím se narovnat si přeleželé nohy.Vycupitám ven a na chvíli mě oslepí dopolední květnové sluníčko.Mžourám a za chvíli už je to v pořádku.Rozhlížím se kolem sebe a hledám svoji tašku...Támhle je.Tak už mám tašku.Mrknu na pavilon C kde budem ubytovaný.Mnu,mohlo to být i horší.Tak ju,jdeme na to.Vláčím svoji obrovskou tašku až do 3.patra.Konečně.Poslouchám který pokoj nakonec dostaneme.Šestka...Vpadnu dovnitř a hned mrsknu tašku na postel nejblíž k oknu.Rychle zkouknu pokoj.4postele,skřín,stůl a 2 židle.Žádná sláva to není ae co.S tím jsem počítala.Na pokoji jsem s Kiki,Veru a Bágí.Jen co jsme si trochu vybalili tak jsem měli sraz v klubovně s naším novým vychovatelem.O.K.Vychovatel se zdál celkem v poho a tak jsme hned po obědě vyrazili k rybníku.Bylo kolem 30stupnu a tak jsem s chutí vběhla do vody."Chládek.Konečně!"Ponějakým 2 hodkách jsme se vydali zpět ke Sklárně.Šli jsme lesem docela do kopce aby jsme si všichni zavolali domu.Vychovatel zůstával nějak pozadu ae všichni jsme to přisuzovali tomu vedru.Mohli jsme být tak 500m před Sklárnou když byla vyhlášena přestávka.Kluci měli s sebou karty a tak jsme se zeptala vychovatele zda nezná nějaké kouzlo.Znal a hned mi ho začal ukazovat.Vše šlo hladce až do chvíle kdy měl všechno vyložit.Nepovedlo se to.Nějak divně vstal a něco si mumla čemu nikdo nerozuměl.A pak to s ním praštilo.Všichni samo v šoku a taky spousta lidí brečela.Dál si toho moc nepamatuju protože jsem utíkala nějam do lesa.Zastavila jsem se až když jsem to tam vůbec nepoznávala."Sakra,kde jsem?"Naštěstí za mnou volal kamarád a tak jsem se vrátila.To už tam byla sanita a vychovatele odvezla do nemocnice.Vystrašeni jsme se dobelhali k vchodu kde si nás převzal třídní.Na večeři snad nikdo z naší skupiny nejedl.Po večeři jsme měli mít něco jako třídnickou hodiny.O.K.Tak tedy do třídy.A kdo tam nepříšel.Vychovatel.Pod okem moncla a ovázanou hlavu.Říkal něco v tom smyslu:"Já vím že mě tu asi nevidíte rádi,ale z nemocnice mě pustili a tak to tady spolu nějak zvládnem."Všem se asi v dobu chtělo zbalit kufry a jet domů.Šouravím krokem jdu za všema a přemýšlím o všem co se 1.den stalo...Je po večerce.Proběhla hygiena a tedˇ ležím v posteli a snažím se usnout.Nejde to.Až kolem půlnoci xcítím že se mě zmáhá spánek.Ještě před spánknem mám na mysli jednu a tu samou větu co si opakuju snad skoro celý den.:"Jak může být náš život,naše zdraví,křehké.

ŠvP Sklárna 2009...Na tu budu ještě dlouho vzpomínat!Stalo se tam toho a všechno bylo tam emociální..A jak rychle to nakonec uběhlo.Stejská se mi a to jsem doma teprve 3 dny.Víte,říkám si proč to tady všechno píšu.Vlastně ani nwm.Potřebuju to ze sebe dostat všechny ty pocity atd...Nejdřív jsem chtěla napsat celou ŠvP do jednoho článku ale nakonec to udělám tak že budu psát 1článek-1den v ŠvP.Celkem jsem tam byla 10 dní.Těšila jsem se a to moc.Říkala jsem si:"Konečne budu mít pokoj od poviností.Nebude mě otravovat ségra a nebudu muset chodit na ty stupidní tréninky."Z počátku jsem to tak měla naplánované ale nějak se mi to postupem času vymklo z rukou a já nevěděla co si počít.Byla jsem sama.Ne ve dne.V noci když jsem ležela a tupě zírala do stopu.A v tu chvíli jsem si uvědomila že si nebudu kazit tuhle vytouženou,odpočinkovou přírodu.Ale někdo měl bohužel jiný názor a dalo by se říct že mi tu ŠvP v jakési míře otrávil.po tomhle článku už budu psát jednotlivé dny.Tak doufám že vám aspon trochu přiblížím to jak jsem se cítila  v ŠvP Sklárna 2009