Hrozne moc jsem chtela jit na full time. Ano, predevsim kvuli jiste praci a tim i jistyma penezma. S cim jsem jaksi nepocitala bylo, ze se mi muze stat to, ze budu pracovat na miste, ktere nemam rada. Vedela jsem, ze asi nebudu delat 'rivork' , ale ze mym temer stalym mistem se stane 'mlynek' jsem netusila. ... jestli je v cele tovarne prace, kterou uprimne nesnasim, tak je to tady..

 z nevinného téma o jednom rozchodu snaha nebrečet ... Taky proč ? On by přece taky nebrečel ... Moc přecitlivělá ? Možná ... Ale za lásku očekáváš lásku ..a že žert ? V tuhle chvíli nemístný ..ale jak jsi to měl vědět ? Nebo máš ? Ale smát se jiným, že pro ztrátu lásky se nedělá .

 fuuuu.... Po nocni a misto, abych spala, tak sem si rekla, ze toto proste musim sdelit.

 Dneska jsem si ( no oka, tak vcera uz) dala takovy nedobrovolny prohlidkovy den.

Potrebovala jsem jsem jet z Eythornu do Doveru, do bankomatu a nakoupit.

Ovsem jsem se rozhodla, ze vystoupim ve Witefieldu a skocim omrknou, jestli maj v tescu bankomat moji banky, popripade jine, ktera mi prijme kartu. Ne, neni tam. Tak jsem nacvalala do tesca, tam nakoupim, vratim se dom a pak vyrazim konecne do Shepherdswellu za mym drahym a od nej si sjedu do Doveru vlakem do toho bankomatu.

 Ovsem tesco tady neni zrovna levne, tak jsem se na nejaky nakup v nem vyprdla a ze pojedu do Doveru teda, pak domu a pak za drahym.

 A tady to zaclo, to, co ja snad pritahuju, nebo si to neumim vysvetlit.

 Volala jsem jeste s Misou. Bylo pred druhou hodinou, jo. Ten cas je docela dulezity tady ( pokud se chcete pobavit nad mym "veselym" cestovanim ) .

 cekam na bus, prijizdi nejaky, na nom, ze jede do Doveru. Jeste se ptam ridice, jestli stavi na Pencester road. Ze prej jo.

 Z tesca do Doveru to je cca 15 minut. Ovsem ne pro me. Ten bus, do ktereho jsem nasedla sice jel do Doveru, ale tak nejak oklikou, vsemoznyma ulickama a co ja vim kudy. Uz jsem z toho zacinala byt aj nervozni, kdyz jsem stale nevidela ani doversky hrad ani zadny zachytny bod, ktery by me uklidnil.

Uz jsem se bala, ze snad jedu do Folkenstone ci kam. Ale ten ridic rikal, ze stavi tam, kde ja potrebuju a prece ma jet do Doveru, ze jo.

Takze jsem zvolila vyckavani.

A s ulevou jsem se dockala. Asi po pul hodine opravdu dojel tam, kam jsem potrebovala :).

 Nakoupila jsem a cekam na bus domu.

Prijel bus smer Cantebury. Panu ridici jsem podala zpatecni listek. Prohlidl si ho a pak jej pretrhl ( to abych na zpatecni nemohla jet nekolikrat denne ) .

 Usadila jsem se a tesila se domu, az vylozim ku.evsky tezky nakup,neco zbodnu, dam pradlo do susicky a vyrazim za drahym, sak k nemu dorazim tak v pet maximalne sest a budu s nim moct byt dobrou hodinku a pul nez vyrazim do prace.

Hahahahahaha !

 Znejistila jsem, kdyz jsem cumela z okna a tam okoli, ktere neznam. To asi jede vicero vesnicama, sak nastupujou aj fakani ze skoly, tak je asi rozvazi dom. Ovsem kdyz jsem stale nevidela zadne zname misto a cas uz davno preskocil cas, kdy bych mela dojet domu a na obcasnych reklamach venku jsem postrehla napisy Cantenbury, neodolala jsem te zoufale myslence, ze opravdu vjizdime do Cantenbury.

 A ano, jak jinak. Jela jsem teda na konecnou a to byl autobusak. Cela vyjukana, jsem jeste sla za ridicem a jeste mu rikam, vy nestavite v Eythorne ?

Tak mi aspon sdelil cislo busu, na ktery musim sednout, ktery mi tam bude stavet. Ale kde ten bus stoji mi uz nerekl. Takze jsem prosla ( spise se prodirala neskutecnym mnozstvim fakanu skolou povinnych ) z jedne strany na druhou ( u toho samo obe ruky plne tasek z nakupem). 

 Nebudu blba, ze jo. Tak jsem se zeptala jednoho pana odkud jezdi busy do Doveru. Bylo to presne tam, kde jsem prijela, takze i s panem zase prodiracka na druhou stranu. A tam stal ten zp.cenej bus, kerym jsem tam dojela. Tak jsem mu opravila, ze potrebuju, aby stal v Eythorne.

 Dvojite stesti. Bylo to jen o par metru dale, ale hlavne tam prave prijel muj bus a ja se mohla radovat, ze kooooonecne domu. I kdyz uz asi draheho nespacham, protoze uz jsem ztracela na case :(.

 No nic. Takze bus plnej tech skolaku a nevim jestli meli soutez v tom, kdo bude delat vetsi kraval, jestli ti vzadu nebo ti nahore, kazdopadne jsem uz ve svym nervu , tydle amrady proklinala.

Ale postupne vystupovali. Setmelo se.

Pres pul hodinu a bus stale ne a ne dojet do Eythornu.

V me hlave uz bezely silene scenare, ze ani toten tam nestavi, ze dojedu zase do Doveru, ze uz na to nemam psychiku, ze se dneska uz asi fakt rozbrecim, ze se mi ve verejne doprave stavaj takovehle kokotiny, ze bych to vlastne nebyla ja, abych jezdila jen v klidu z mista A do mista B, ze to musim mit proste nejak vytunakovane... Ke vsemu pres to zadvineny okno a tmu sem nemohla stale rozlustit , kde zrovna stavime.

 Ale po nejistem cekani, jestli jedu opravdu spravnym busem, se mi zadarilo rozlustit cedulu, ze vjizdime do jakesi vesnice ( si ted nevybavim jmeno... No...ale je to vesnice jen o jednu vedle moji a ufff ...jeste pred moji stale, takze jedem dobre a ne, neprejela jsem.

 Cumela jsem do te tmy, jak se jen dalo, abych neprejela. Abych zahlidla svoju zastavku s predstihem, pac je na znameni.

 ufffff , povedlo se !

V jednu hodinu cca ..jsem vyrazila z baraku. Za normalnich okolnosti bych byla doma tak o pul treti nejpozdeji. No..tak dneska ve tri ( kdyz jsem tam mela to tesco zdrzeni)... Ovsem s moji okruzni jizdou okolo Doveru a nevyzadanou navstevou v Cantenbury jsem se domu dostala cca v pul seste.

 Nasranovydepkovano, ale ve finale oddechovo, ze konecne !!

 Tak jsem si udelala pizzu, dala susit pradlo, napsala drahemu, ze dneska nedorazim, ze du do prace, dala si jeste pulhodinku slofika a ...

 Jen se tesim, az se totim pochlubim drahemu ..urcite ze me bude mit uprimnou radost k popukani, protoze v tudle chvili jsem si do Cantenbury zajela nevyzadane jiz potreti. Ovsem busem to byla premiera, na vlaky mam v tomdle jeste vetsi pritazlivost.

No nic ..zdur, du spat.

PS :toho ridice bych nejradeji kuchla predtim ... Nadruhou stranu mam ponauceni, ze se budu drzet uz jen busu 89 a 81 (myslim) ..nez naskocit do jineho, ktery v tu chvili zrovna jede. Ac smerem, kterym potrebuju.

Ztracim v pohledu na tebe ... ztracis se take ?
Jak vzdaleny ...a pritom mi prijdes tak blizky.
Jak plachy ...a ja v oblacich.
Nemuzu se dockat ..a pritom se tak bojim.

 Dlouho jsem si nepustila myslenky a vzpominky tak na spacir, jako dneska v predposledni hodine v praci.
Zacalo to hrozne nevinne ...vzpominala jsem na Musitany a na tu nasi bandu, co vsecko krasnyho jsme prozili ..od zacatku do 'konce' .
No jo ... prvni jsem musela vypadat jak dezo, bo jsem se culila a asi dvakrat jsem chytla lehkej vytlem, kdyz jsem si vzpomnela na neco opravdu vtipnyho.
Ale pak  prislo to, co jsem necekala. 
To uvedomeni se, ze mam skvelou bandu, az po premysleni, proc jsem 'utekla' ?
 Pak jsem se rozhlidla po salatovne a zaclo se mi ke vsemu styskat po praci na Zbraslavi, po kolegach, po hostech, po ty praci celkove ...dyt ja sem servirka a ne nejaka salatova holka.
Postrehla jsem, jaky ty masiny delaj randal. Jak mi to vadi. Jak mi chybi si pustit k praci muziku.
( jeden typa, myslim, za to byl Shon, rikal, ze to je machine music :D).
Pak jsem koukla na lidi ... je tam spousta fajn lidi. Ale nejsou to moji lidi.
Jsou to lidi, co tam chodej do prace, ale nejsou to lidi, se keryma budu furt.
 Taky se mi zasteklo po tom, jak se s Musitankou objimame. Mela jsem hroznou touhu byt pratelsky obejmuta, vedet, ze v tom nejsem sama ( ac jsem v tom sama dobovolne).
 No ..mam tam aj kamosa Dirrena, kerej je trosku starsi, ale je s nim prdel.
A kdyz sem odnasela pytel s bordelem, tak sem sla okolo nej a on na me, ze keep smile ...
Tak mu rikam, ze I miss My friends from Czech ... 
hodil takovy smutny vyraz a zacal delat 'saska', aby me trosku rozveselil :)
 A pomohlo mi to. Vratila jsem se do reality.
Do reality, ktera byla dneska jinak desne fajna ... sice brzke vstavani, ale pak jsem se videla s Miskou a sly sme k doktorovi.
Pak jsem nakoupila, udelala si obed, dokonce i light 'pokecala' s Boby, u kere bydlim, dala si s ni limcu s rumem :)
Vyprala.
Relaxovala.
 Mozna, ze jsem uz jen trosku prepracovana. Byl to muj desaty den v kuse a dneska az do dvou.
No ... a taky jsem premyslela nad UDGeckama a celkove na ty vselijaky akce.
Taky me napadalo, ze vsecko to, co mam v Cechach jsem vymenila za to, byt bliz The Feud a pritom jsem na ne jeste nebyla a asi ani neblizsi koncert nedam :/
Ale ... rada se ho vzdam prave pro Rock for People :)))
 Inu ... nekdy je na skodu dat myslenkam uplne volnou cestu ..protoze i kdyz zacnou skvele, prijemnym vzpominanim, tak vas to muze dohnat nekam, kde vam nebude uz tak dobre.
 Mam vas fakt moc rada :)*

26.5.2013...Dover

PRDIKU,
 sedim v Pumpkin coffee (jak jsem z nej hotova) a snazim se zabit cas, nez se vzbudi Misa a pak se pujdu sbalit a prestehovat o par ulic dal.
Tuz tak jsem vymyslela, ze Ti napisu nejaky hovna.
Ale jsem po kalbe, takze mam v mozku vymaz :D Tak vlastne nevim co psat, kurde. :D
 Vis, hrozne jsem chtela do Anglie.
Ucit se, zazit neco novyho....ale prisla jsem na to, jak se bojim toho si tady hledat kamose. Jak se nechci bavit (tak nechci, to prehanim, spise nebavim se) ...mozna to bude kycovite , ale na co hledat nove zname, kdyz ty best uz mam v te nasi Haribande ? :)
H ...kdo vi, jak to bude treba za mesic (to uz budu treba myslenkovite jinde), ale ted ...
Nebo se bojim, ze tu potkam moc fajn lidi, ale vim, ze tu nejsem naporad a nechci se citove poutat, abych pak nebulela jak Adel, kdyz opoustela Aber.
 Anebo jsem uz stara na takovyhle zmeny.
Mozna jsem uz zrala na to zakorenit.
Anebo jsem vlastenec jak svin a jen jsem to nevedela :D
 Anebo nejsem zvykla na tento 'klid' a chybi mi planovani toho, kam vyrazime.
 Mozna je tohle na me moc velka zmena.
Myslela jsem si, jak si tady budu uzivat kazdou chvili - dyt je to parada, jsi v Anglii, tos chtela, muzes jit ven a s kazdym se hned bavit, ucit se tak jazyk, seznamovat se, hlavne mluvit, mluvit, mluvit ... ale nejde to.
 Obcas jo, v praci se obcas snazim, ale vic raci mlcim, nez vymyslet co a jak rict.
Do toho je tam stud, ze jo ...
Vole, nejsem uz malej harant, uz bych se nemela stydet, no tak boooze, tak jsem v Anglii a moje anglictina je strasna, no a co, kolik, kolik lidi tady takhle je a bylo ?
Kazdej nejak zacal ...a taky treba prd vedeli.
A taky do dalo ...a urcite nefnukali jak ja, nad tim, ze to je obcas tezsi nez si mysleli.
Ale pritom je to tak tezky, jak tezky si to udelas.
Takze si to sama zatezuju tim, ze jsem jen lina zapnout mozek a prekladat si a myslet jak co reknu anglicky.
 Treba ted. Sedl si ke me jeden typek. Bo sedim u zasuvky, tak, ze si potrebuje nabit mobila.
No a ja tady sedim, jak mys v koute, cumim na ten papir, ale protom bych do nej mohla valit nejaky hovna a ucit se.
Neee... ja misto toho valim sem, v podstate do tebe.
 Hhh ....postou by to bylo sympatictejsi, ale ja todle prepisu na libku ( takze to nebude obsahovat zadne tajnosti).
 Kurde, chci jit na cigaro, ale nechci zvednout prdel.
Jak jsem mohlabyt tak naivni, ze tahle zmena me odnauci lenosti ? :D
No nic, du na to cigaro ...pak asi jeste neco sesmolim.
Zdur Antenko moja mala papapa  Terkas Kimberly

Tak jsem toho mela tolik napsanyho, ale snad osud chtel, ze jsem klikla na co jsem nechtela a vsecko zmizelo vnivec ...moznaje to dobre, ale ty pocity uz zpatky nevratim ...jen sem teda sdelovala, ze ziju momentane ve strachu v jakym jsem naposled zila u mamy a taky, ze uz nechci, a ze i kdyz to bude v slzach, ze jsem pripravena s tim bojovat .... lehke to mozna nebude, alec snad umim rict ...neznas me, nevis, jak jsem zila, nevis, cim jem si prosla, a ja si prosla totim a totim a dal to nesnesu, nehodlam snaset todle  todle a todle a jen te prosim, snaz se to respektovat, jako se snazim ja respektovat tebe ... a jestl nebudu schopna mu to rict ...tak mu to snad dam precist a pak mu povypravim story o tom, proc jsem na tydle vsechny veci hakliva..... ja u znechci zit  ve strachu ...nechci ...a jebe me, ze ted ziju  ...melo me to posunout dopredu ne o par let zpatky ..... tak asi tak ...skoda, to predtim bylo vic napsane a sdelovalo vic nez toto.

 Vcera rano se mi prihodilo neco, co opravdu nesnasim, ale jeste hur, neumim se s tim v sobe poprat.
Da se ironicky rict, ze jsem mela super rano.
 Vzbudil me, na me prani, spolubydlici Kuba.
Tak jsem vzala telefon a zavolala do prace, jestli mam jit na odpoledni.
Pak jsem se vybrchala z pelecha a sla dolu do kuchyne a nasledne na zachod.
 A tady to zacalo.
Zachvili klepal temperamentni Stepan, u ktereho ted docasne bydlim a ze potrebuje na zachod.
Takze jsem chvilku na to odesla do kuchyne.
Stepa sesel dolu.
Oznamila jsem mu, ze ma uz volno a on po me zacal rvat.
Ze jsem ho vzbudila, jak jsem telefonovala, ze volam, kdyz mam otevreny dvere od pokoje dokoran a ke vsemu, ze sem mu zasedla zachod a proc jsem nesla na zachod nahore.
Rikam, ze proto, ze tam jsou vsichni. (myslim, ze ti co me znaj, tak si urco predstavi ten muj nevinnej vyraz a taky to, jak se to snazim hodit na pohodovejsi vlnu rozhovoru)... na to on stale ve kriku, ze to ho nezajima, ze mam chodit nahoru, ze ten zachod dole je jeho a kdyz na nej chce jit, tak ocekava, ze bude mit volno.
Ze jsem u nej na navsteve, tak bych se podle toho mela chovat.
 Pak sel na ten zachod.
A ted teda, co nesnasim ...nesnasim, kdyz se po me rve.
Od srdce to nesnasim. Ale ne, ze  nesnasim, kdyz se rve jen po me, od srdce nesnasim at se rve na kohokoliv.
Spousta veci se da rict v klidu.
I s tim dodatkem, ze je clovek fakt nasranej.
 Jasny, ze kdyz to nesnasim a kdyz se s takovyma vecma neumim vyrovnat, tak se stalo to, co se proste muselo stat.
Rozbrecela jsem se jak mala holka.
 Sedela jsem v kuchyni, snazila se to zadrzet, ale ty slzy mi tekly a tekly.
Ale povedlo se mi to zklidnit.
Kdyz Stepa vylezl ze zachoda, tak bul uz v klidu.
Nevim, jestli na ma videl, ze sem bulela nebo nevidel, nerikal nic o tom, ale kdyz si predstavim, jak mi rudnou oci po breku, tak si myslim, ze si mozna vsiml.
Mozna proto uz mluvil naprosto v pohode, mozna ne proto, mozna proto, ze jak rychle vybuchne, tak tak rychle vychladne ...nevim.
 Kazdopadne doufam, ze se mi nepovede ho zase necim nasrat, protoze se mi mlzi oci jeste ted, kdyz to sepisuju, ne tak, aby se to stalo znova ....
 Byli sme pak s Kubou na cigaru a on se me na to ptal, co to po me Stepa rval.
Tak sem mu to rekla (bez tech slz, ty sem vynechala) a on se smal a povidal mi, jak se chova v tehle situacich on. On mu v podstate neco rekne, cim ho vytoci jeste vic.
No...ale tohle ja neumim a ani bych si to nedovolila k nekomu, koho tak neznam a rve po me ... nerada bych spustila ten vodopad pred nim.
 Tak .... todle opravu nesnasim. Odmala.
Ale jestli si myslite, ze kdyz me budete chtit vytocit umyslne nebo tak, tak zapomente na to, ze po me zacnete rvat a ja se vam slozim pred ocima.
Neee.... jsou lidi a jsou situace, kdy i to rvani ustojim a dokonce si taky zarvu.
 Vcera to bylo jen necekany, rychly a byla jsem tak zaskocena, ze jsem zadnou obranu nenasla.

 Jsem clovek, ktery tvrdi, ze nuda neexistuje.
ale ... najednou si lezim v posteli (bo me uz nebavi sedet v kuchyni u stolu), a vubec nevim, co mam delat.
Teda ...ted pisu toto, takze jsem se vlastne zabavila a uz se tak nenudim.
 Ale ... :D Jsem tady v Doveru a nevim, co jinyho delat.
Jsou tady lidi, kery uz znam, ale nemaj casa neco podniknout, ale nejhorsi je, ze ani nemam nejaky napad, co podniknout.
Kor, kdyz se venku udelalo hnusne a jit tam dobrovolne, to bych musela byt blazen (teda, ne ze bych nebyla).

 Okolo deváté večer jsem vytuhla na gauču. Měla jsem v plánu vyrazit ještě do Opida. 
I když mi okolo jedenácté volal kolega Rostík, jestli nechci dorazit, tak jsem se na to vyprdla, i když jsem náběh nápadu, že vyrazím měla.
Poté jsem se vzbudila asi ve tři ráno a do půl šesté sem si dělala playlist do mobilu ( zatraceně málo místa na paměťovce :D ).
 Teď jsem vzhůru a u řádění na netu balím věci do Anglie.
Dneska už je to tady. :)
Vím, že se mi bude stýskat, ale taky vím, že to je akce k nezaplacení.
A když všechno půjde, jak má, tak už mám vytipované nějaké koncerty, na které chci vyrazit ... ovšem pokud vše půjde tak, jak má :)
 Jsou tu ovšem lidé, po kterých se mi bude moc stýskat.
Někteří mi už píšou na zdi FB anglické zprávy :) :D
A tak proč ne, tréning je třeba :)
 Mám tady Daniellku. Ještě spinká.
Trávíme teď spolu hromadu času a vím, že bude jedním z nejvíc lidí, od kterých si budu muset zvyknout, že nejsme tolik spolu.
Ale kdo ví co bude a nebude a na prázdniny by mohla dofrčet.
 Škoda, že nesereme zlaté dukátky, protože 16.5. jedou Chartlie Straight do Anglie a byla by nejvíc pecka, kdyby Danny mohla dojet a zašly by jsme si na ně.
Takhle budu přemejšlej, jestli tam vyrazím aspoň sama, což nevim, bo to bude divný.
No ...to jsou věci, co jsou ještě ve hvězdách.
 Co dále ? 
Prší ... fuck*it :)
No ...měla bych jít a dobalit ty věci, ať pak nestresuju, že nestíhám :D Jak mám ve zvyku :)
 Ještě potřebuju promazat nějaký písničky, abych mohla fotit a udělat si třeba fotoreport z cesty ... uvidím.
Už mě omluvte.
 A věřte, že teď tady budu psávat častěji, protože věřím, že toho budu mít v hlavě hafec.