Tak jsem toho mela tolik napsanyho, ale snad osud chtel, ze jsem klikla na co jsem nechtela a vsecko zmizelo vnivec ...moznaje to dobre, ale ty pocity uz zpatky nevratim ...jen sem teda sdelovala, ze ziju momentane ve strachu v jakym jsem naposled zila u mamy a taky, ze uz nechci, a ze i kdyz to bude v slzach, ze jsem pripravena s tim bojovat .... lehke to mozna nebude, alec snad umim rict ...neznas me, nevis, jak jsem zila, nevis, cim jem si prosla, a ja si prosla totim a totim a dal to nesnesu, nehodlam snaset todle  todle a todle a jen te prosim, snaz se to respektovat, jako se snazim ja respektovat tebe ... a jestl nebudu schopna mu to rict ...tak mu to snad dam precist a pak mu povypravim story o tom, proc jsem na tydle vsechny veci hakliva..... ja u znechci zit  ve strachu ...nechci ...a jebe me, ze ted ziju  ...melo me to posunout dopredu ne o par let zpatky ..... tak asi tak ...skoda, to predtim bylo vic napsane a sdelovalo vic nez toto.