Chaos (Poezie)
Co dělat
když se vše kolem rozpadá
a na obzoru není nic
čemu by se dalo věřit
Stín beze světla
existovat nemůže
Krev na tvých rukou
nejde smýt
Jizvy které nevidíš
Šílenství již dorazilo
Se smrtí v zádech
Pláčeš
Ve svém srdci
Slzy pálí
jako kyselina
sžírající tvou duši
A ústa jsou němá
Zamčená
Bez šance
najít ten správný klíč
Litujeme tě
A nic víc
Bojuješ za svou zemi
Za svobodu
Ochraňuješ
a jediné co slyšíš
při návratu domů
je modlitba
za mrtvé
Pokoj jejich duši
A kdo spasí tebe?
Noční můry
se usadily
ve tvém pokoji
a v každém koutě
stojí padlí andělé
s obsidiány
místo očí
z rukou jim padají
bez ustání
tisíce prázdných nábojů
Za naivitu se platí
Hvězdným prachem
Radost odešla
po schodech dolů
do tmavého sklepa
Zamrzl jsi v čase
ale hodiny jdou dál
Schováváš se
za maskou
z černého kryšťálu
Uzavřen ve věži
ze slonoviny
Jak poznáš, co je dobré
a zlé
bílé a černé
když znáš jen šedou
O jinou barvu nestojíš
Duha ztratila
svou tvář
Jen měsíc
je stále bílý
jako perly
co nosí Sirény
Co přináší ti jitro
když nenávidíš
paprsky slunce
a zvuk zbraní
dětské slzy
lítost
v naších pohledech
teplo lidských dlaní
sám sebe
Štěstěna je vrtkavá dáma
Schovává se
V minách
Jen odvážní mají strach
ze smrti
Duchové se skrývají
v dunách
A zpívají o životě
Cožpak je neslyšíš?
Zemřít se ctí
jako hrdina
Nebo se vrátit
jako mrzák
A litovat se
odmítat pomoc
utápět se v beznaději
a přemýšlet
zda jsi neměl zahynout
s ostatními
Otevři oči, hlupáku!
Prázdné láhve od vína
Cigaretový dým
stoupá k nebi
které se mračí
na celý svět
Prasklé zrcadlo
ti vypráví příběh
o muži
kterým jsi býval
než jsi vzal
lidský život
Kolik jsi jich zachránil?
A kolik zatratil?
Byl jsi prodán
ušlapán
slovy o odvaze a cti
Pohlcen
příšerou ze skříně
schovávající se
za kabáty
na hlavě měla šálu
a v ruce dětské sny
spi sladce
s medvídkem v
náručí
Vina tě svírá
v těsném
objetí
Zlatá Harfa
zahrála
šest tónů ticha
a ten sedmý
roztříštil svět
Padla tma
V Pekle jsi už byl
A Nebe přece není
to každý ví
Vítr ti šeptá
jména padlých
obětí války
kterou
jsi začal
Jsi vězněm
ve vlasní mysli
Prší
Každý den
každou noc
Útěk
bez návratu
Kdo jsem?
ptáš se
a přitom znáš odpověď
Jsi motýl bez křídel
co uvázl v pavučině lží
Jsi syn, bratr, přítel, manžel ,otec
všechny role co si zvolíš
Jsi strom
jež brzy opadal
zůstal holý
až do příštího jara
Jsi člověk co chybuje
Jako my všichni
Jsi voják. co se vrátil z války
domů, zraněn
na těle i na duši
ztracen v temnotě
neschopen nalézt cestu
Společně najdeme
ten správný směr
stačí jen chtít
žít
a věřit na zázraky
zapomenout na minulost
a snít o věcech příších
příjmout svůj osud
bojovat za sebe
slavně zvítězit
Za co vlastně bojujeme?
Volba je na tobě, příteli.