Symfonie noci (Poezie)
Temná a krásná
Neměnná a tajemná
Taková je noční obloha
Čeho všeho jsi byla svědkem?
Pořád v nás věříš?
V srdci žal
a na rtech smích
Samy hvězdy kolem tebe
trpí a strádají
s tebou
Déšť ti postříbřil vlasy
To jsou slzy Měsíční paní
protože ztratila
jednu ze svých dcer
Cena za věčnost
Poddáš- li se osudu
Nenajdeš to
co hledáš
Pomsta je ošidná věc
A život bolí
Tolik cest
je mezi hvězdami
Sama Noc nad námi
ti požehná
Temnota nemá šanci
Našlapuj tiše
Ať neprobudíš růže
Třpytivý odraz
na hladině jezera
Co vidíš?
Pokud neuvěříš
že kouzla
existují
pak nikdy
žádné neobjevíš
Hvězdy tančí
svůj půlnoční valčík
A my sníme a milujeme
a padáme
do nekonečné propasti
Jsme totiž lidé
Klameme a nenávidíme
Co doopravdy jsme?
Jak hluboko klesneme?
Pořád v nás věříš?
Proměň svůj smutek
v radost
a poděkuj
měsíční záři
za polibek
Rychle
Než se změní ve svítání
a přijde nový den
A ty zapomeneš
na teplé objetí hvězdné noci