Lucious

Osud svíráš pevně ve své dlani
To co jsi znala tu už není
Rozplynulo se v prach
Zmizel každý kdo tě měl rád

Zvolila jsi život věčný
Neměnný a neskutečný
Uposlechla jsi volání krve
A ztratila jsi sama sebe

Kolik staletí uplynulo
a pro tebe se nic nezměnilo?
Jak strašlivá je cena
kterou jsi zaplatila?

Chladná prázdnota
Pláč se ozval do ticha
Tvá duše ti už nepatří
Připadla bezedné propasti

Spánek beze snů v černé rakvi
Život bez lásky bezútěšný
Stříbro ti jizvu vypálí
A svěcená voda je jed účinný

V záři sluneční se rozpustíš
Měsíční světlo ti sluší víc
Sešla jsi z cesty člověka
Pláč se ozval do ticha

Tvůj stvořitel odešel tam
Kam se vydá každý z nás
Zbyla ti jen krása věčná
Neměnná a neskutečná

Čas se už nachýlil ke konci
Hodiny půlnoční tiše odbily
Dlaň co osud svůj svírá
Se pomalu a nezadržitelně rozevírá

Utíkej si jak chceš
Smrti stejně neujdeš
Lovci vypátrali tvou skrýš
Konec je stále blíž a blíž

Jako každá květina
Co po tvém doteku umírá
Copak to děvče nevíš?
Prach jsi a v prach se obrátíš

Autor Lucious 12.Srpen 2011 v 23:02 | Permalink