Nejlepší přítel mne opustil a nechce mne zpět a tohle se odehrává jakmile vzpomínáte na minulost, jaká byla krásná...

Hlavy vykukjící z postele, nějaká zvířátka? Křečovitě házejí temné úsměvy, možná to ani úsměv není. Něco se tam hýbe. V pokoji je svit z měsíce a suchý šepot. Jistěže mám strach, ale co, s démonama dnes tancovat nebudu. Rudé oči koukají odevšad, všechny pozorují mne. Že by měli seznam z koho dnes udělají blázna? No dnes budu na seznamu já. Pravda či přeskok z halucin? Přísahám, že mě něco chce zatáhnout za postel,  jak se ohavná kostnatá ruka sápá po nohách, zatajil se mi dech a výkřik zůstal tězce polknut. Je tu i se mnou  můj anděl. Křídla schovává a peří roznáší. Přisedá ke mne a ptá se, ano ptá se na smrt. Oči tikají jako hodinky a ústa nehybně pozorují. Křídla roztáhne kolem svého těla a když je zatáhne zpátky tak  rudé oči zalézají a hlavy mrtvých zvířat chlupatí. Anděl stále jen mrká a useklé hlavy z poličky se vrací do své podoby plyšových hraček a Anděl se upřímě usměje, roztáhne křídla a odletí, ovšem než ták uděla dá mi pusu na čelo. Vše se vrací do realné podoby jen ty andělská pírka stále zůstávají na dívčině ležící vedle mne, můj přítel tu stále byl a právě ty pírka se jí přísáli a změnili se v další prameny vlasů, snad už budu spát díky ní....