Mé druhé já klepe na dveře,    
Dveře smrti, které ho pozře.
Síň klidu a neprozkoumavosti,
Kde žijí pouze zhnilé lidské kosti.
Omotané červenými šlachami,
a nesoucí šílenými slovami.
 
Ostře nesoucí se nože,
Nikdo mi pomoct nedokáže,
Hodina všech mrtvých,
Mne uvítá mezi svých.     
Život je mi milejší,
Ovšem smrt je silnější.

Tma se blíží-druhé já chce odejít,
Ať já bych chtěla spát a bdít,
Svět je konejší,    
Mé druhé já je silnější,
Odcházím dál za ním,
Světlo už nikdy nespatřím.