Abyste měli konkrétnější představu o výrobě LARPové zbraně, stvořila jsem takový menší návod. Pokud byste se v něm nevyznali, stále platí, že se na mě můžete obrátit s případnými dotazy.
Jako základní materiál je po našich zkušenostech nejvhodnější hokejka. Stačí jakákoliv stará hokejka co najdete po dědovi na půdě, ale doporučuji předem mechanicky otestovat, zda již není zpuchřelá. Poslouží také přiměřeně silné latě atp.
Čepel vyrábíme nejčastěji z karimatky – je to poměrně levný materiál vynikající malou vahou, takže s ním stvoříte i velké zbraně, které jsou přitom maximálně bezpečné. Použít se dá i koberec, ale s ním už musíte zásahy více „brzdit.“ Je tu také možnost dle potřeby proložit vrstvy karimatky jednou vrstvou koberce.
Pro finální obalení používáme kobercové pásky. Já osobně doporučuji černou nebo stříbrnou PowerTape, není nejlevnější ale vydrží opravdu dlouho. Obecně vzato jsou lepší lepenky přizpůsobené provozu ve vlhku, klasické textilní kobercovky se vám mohou začít časem odlepovat, nehledě na to, že je musíte chránit před vlhkem. Na trhu je k dostání mnoho barevných variant, je škoda udělat zbraň jen v jedné barvě bez viditelného odlišení součástí.
Následuje obrázek s popisy jednotlivých fází výroby:
1) Než hokejku uříznete, dobře si rozmyslete celkovou délku zbraně. Na klasických LARPech mohou být celkové délky zbraní omezeny, takže si to předem ověřte. Hokejka se nebude táhnout po celé délce zbraně, ale i tak obsahuje dvě funkční části – jílec a čepel. Čepel je kratší než karimatková část, další z priorit je, aby konec hokejky nekončil přímo v okraji čepele, ale měl ještě okolo sebe dostatečnou bezpečnostní karimatkovou vůli. Toto zajistíte vystřihnutím rozměru hokejky do karimatkových částí, takže hokejka je patrná pouze v plochých částech, ale jelikož jimi se nešermuje, nijak to nevadí. Ať už vyrábíte meč, sekeru nebo jako v našem případě mačetu, snažte se vždy zajistit obě strany čepelové části hokejky.
2) Jen jedna vrstva karimatky se samozřejmě tloušťce hokejky rovnat nemůže, a proto je potřeba vyrobit více identických částí, které navrstvíme na sebe.
3) Aby se nám se zbraní při další práci dobře manipulovalo, na několika místech jí obmotáme kusy pásky.
4) I když mačeta nepotřebuje záštitu, musíme zajistit čepel proti sklouznutí. Na tomto jištění nešetřete, obrázek je pouze orientační. Snažte se jistit lepenkou, kterou obmotáte v jednom kuse, drží lépe než nastříhané kousky. Slepování a překřižování pásky se za chvilku naučíte redukovat. :-)
5) Na řadě je finální úprava. Důkladně obmotáme celou čepel, kterou vždy začínáme. Styčné plochy můžeme pro jistotu obmotat nebo podlepit několikrát. Na jílec je možné použít mnoho typů materiálu, od kůží přes textil až po dráty, dobrý efekt splní i páska jiné barvy.
Máme hotovo, teď už jen zbývá si vaší novou krásnou zbraň vyzkoušet...
-mar