Koukam,ze sem vzdy napisu priblizne po roce:)no co hlavni je,ze se k tomu vubec dostanu:)Ubehl rok,co jsem 'sama',ne tak sama jako bez nej:)dalo mi co proto vydrzet tu bolest,ty pady a zachvaty smutku...Neni to tak davno co jsem mela posledni:D:Djo no je to tak,ani po roce me nepresel onen cit,ktery me tolik vaze na toho cloveka,ve kterem jsem videla vse,videla jsem v nem sebe...Za tu dobu jsem mela moznost setkat se i s nekym jinym,ale porad i kdyz jsem se snazila me pocity odtlacit nekde do pozadi,neslo to v kazdem jsem hledala jeho,ale marne..byla to chyba,protoze nikdo nam nemuze nahradit urcitou osobu ani nic jineho..Kazdy je jiny..S kazdym nas svazuje neco jineho...Je to stejne jako kdyz mame pejska,a ten po nejake dobe zemre..kdyz si koupime jineho,nebude to on i kdyz muze stejne nebo podobne vypadat..Kazdy muj vztah,ktery jsem za ten rok mela zkoncil,drive nez zacal.zavrela jsem dvere driv,nez do nich stacil nekdo vstoupit,protoze uz u prahu jsem zjistila,ze to vlastne neni to co hledam,nevidim v nem jeho...Nakonec jsem uzavrela celou kapitolu tim,ze jsem hodila vsechny do jednoho pytle a tvrdila sama sobe,ze vsichni jsou stejni a je lepsi byt sama...Netrvalo to dlouho a objevil se nekdo,kdo me opravdu okouzlil na prvni,spise druhy dojem:DRekla jsem si,ze to zkusim,a budu ho akceptovat takoveho jaky je,bez toho aniz bych v nem hledala nekoho jineho,protoze bych pak asi do smrti zustala sama:)no ale co se nestalo...Den B, a prvni rande...Bylo fajn a ja si rikala po tom co jsem prisla domu,ze snad konecne po nejake dobe jsem to zase ja,ze jsem dokazala svym citum hodit zpatecku,a snad budu moct zacit novy vztah...'ok' rikam si,uz se tesim na dalsi rande:)no jo no..to jsem ale netusila co prijde pak..Na druhy den jdu do prace,jako kazdej den..Ted mi zvoni telefon,a na nem sviti Love4Ever....'ajajaj' rikam si..nezvedla jsem to,vyvedlo me to tak z miry,ze jsem nebyla schopna ani premyslet a hlavou se mi promitalo vsechno mozne....sla jsem se uklidnit a pak jsem mu napsala,ze mu za deset minut zavolam z5....To jsem taky udelala,vubec me v te chvili nenapadlo,ze se mu neozvu vuuubec...:)hodila jsem se do klidu a volam....z druhe strany se ozve Holllaaa mi Vida:)rika jak se mam,ja nechapave 'dobre dik co Ty?'Rika ze dnes mel sen,ve kterem jsem byla ja...Zeptal se me Milujes me??V tom okamziku jsem zustala jak oparena,a nevedela co na to rict,protoze vsechno co jsem za ten rok potlacovala vzad,se najednou objevilo vpred a bylo to jak zive..Nerekla jsem ano,ale nerekla jsem ani ne:)Za to on mi to rekl a pekne jasne...Nevim jestli je to osud,nebo nahoda..Rok placani se sama v sobe a kdyz se konecne rozhodnu zacit znovu,zvoni mi telefon z jeho 'jmenem' ..Takze z prvniho rande bylo i posledni ,to je asi jasny:)..Pristi tyden ho letim navstivit..Setkani po roce..Mam z toho v sobe smisene pocity,nevim co bude,co cekat,ale prave proto ze jsem dostala dalsi a mozna posledni sanci byt s nim,nebudu od toho ocekavat vubec nic,ale poradne si to uziju...:)

napsal/a: Maripossa 20:56 | Link komentáře (1)



El final de todo..   28.Září 2008


No jo ubehl dalsi rok,a kdyz ctu me clanky v pozadi rikam si..hm.........ani sama nevim.Stesti jsem mela,ale videla ho v Lasce, byla jsem stastna kvuli Lasce, a jak jsem driv napsala stastny clovek je v urcitou dobu,chvili,v urcitem casovek odseku,coz si clovek udrzet nemuze navzdy..ale neuvedomila jsem si ze to co si clovek muze udrzet je spokojenost...Ted nemam lasku,zustalo mi v sdci jen hodne vzpominek,krasnych vzpominek na dva roky plne zazitku a zkusenosti,ktere jsem nepoznala ani za cely svuj zivot.Byla chyba,ze jsem stale hledala jen stesti a zapominala na onu spokojenost..protoze takhle kdyz jsem ztratila lasku v ktere jsem videla vlastne sve cele stesti,mi pripada ze ted uz nedokazu byt stastna..Nevim kde ho hledat...mam zakladni veci a to ty ze vubec ziju,ze jsem zdrava,ale porad mi tu chybi..............chybi mi Laska,chybi mi on..moje vsechno,muj ucitel,moje motivace,moje opiratko,moje kniha prani a stiznosti..Ted se bojim co bude,jestli vsechno dokazu zvladnout,protoze kdo me v zivote motivoval byl on nikdo jiny....I pres to ze uz nejsme a nikdy nebudeme spolu,v srdci ho budu nosit s velkou vdecnosti,laskou a respektem,protoze byl moje ZIVOTNI LASKA.....a za to bych dala ruku do ohne...Te quiero hasta final de mi vida mi Amor!!!!!!! napsal/a: Maripossa 11:25 | Link komentáře (0)



navazani...   30.Říjen 2007


jak tak koukam  co jsem tu psala:)ubehla docela doba od prvniho myho psani a kdyz si ho ted ctu..............musim uznat ze je dobre ze jsem napsala ze jsem si svuj sen splnila jen z puli...protoze za tu dobu jsem poznala svet zase o trochu vic,z jinych uhlu a z vice pohledu, mozna bych ho ted i docela pozmenila...totiz kdyz clovek dosahne toho co si pral, pozna to tim, ze je v danny moment stastny,stastny z neceho ceho dosahl co se mu povedlo,nebo tim ze neco ci nekoho ziskal..Ale zakon zivota je o tom, ze cloveka nikdy nenecha stastnym vecne a to reakci cloveka....protoze clovek, ktery jiz neceho dosahl,chce vic....a jak vsichni vime chtit neco neznamena jen chtit ale taky se snazit a znovu prekonavat ruzne prekazky  a tak nas ceka znova cesta, kterou nas provadi nejen stesti ale taky zase i smutek..myslim ze jsem tohle uz vedela davno, protoze kdyz jsem poprve uverila ze jsem nasla stesti,rekla jsem ze kdybych ted umrela tak umru stastna.....nadarmo se nerika,ze lide si delaji nestesti sami a to tim ze uverili ze nasli stesti....a kdybych trosku odskocila,muzem byt vubec stastni, ze zijem jak zijem,jsou lidi,kteri nevidi,neslysi,nekteri dokonce nemuzou chodit nebo mluvit..taky spousta lidi,kteri ziji hrozne,nemaji kde spat,ziji ve valceni a nemaji co jist....... napsal/a: Maripossa 01:22 | Link komentáře (0)



NOOOOOOOO...   31.Březen 2007


zase jsem uuuupe taam,takze sem si netroufam napsal/a: Maripossa 10:51 | Link komentáře (0)



ahojdy...   26.Únor 2007


nevim proc jsem se rozhodla zacit sem psat protoze nevim co psat a taky nevim kde zacit,ani kdo by to mohl cist:)ale prece jen pisu a ani nevim jestli vubec neco napisu:):):)snad teda priste protoze psat neco rozumnyho v jednu rano je asi jen ve zvlastnich situacich a tu ja zrovan nemam;)tak zatim a snad priste s necim rozumnym:) napsal/a: Maripossa 01:20 | Link komentáře (0)




a je to tak...Kazdy clovek ma urcity cil,sen ci prani, ktereho chce jednou ve svem zivote dosahnout a kdyz za tim opravdu jde a usiluje o to jednou toho urcite dosahne, musi mit jen hlavne dost sily a odvahy a to proto, ze kazdy zivotni krok neco stoji anic nejde jen tak bez jakychkoli prekazek...Vzpominam,kdyz jsem chodila na prvni stupen zakladni skoly a vydali jsme se na stezku odvahy hledat poklad...Museli jsme prekonat tolik strachu,ale?Poklad jsme prece jen nasli,protoze jsme si to tolik prali a usilovali o to narazit na nej,no a na konec se to povedlo, protoze je to jako volani tveho cilu, snu ci prani a cim vic se k nemu blizis, tim vic slysis jeho hlas a je pro Tebe snazsi na nej nrazit....Ja si svuj sen z puli splnila i kdyz jsem se kvuli nej vzdala vcelku dulezitych veci,ale o tom je zivot a ted jen doufam ze hlas meho snu nikdy neztisi........................................ napsal/a: Maripossa 03:22 | Link komentáře (0)