Zmatení   28.Prosinec 2006


Znám se, nebo ne?teď zmatená jsem.
Dolu se nechci dívat,chci jen hledět do nebes.
Ale ne sama, ne bez tebe.
Jako krásný sen, jako nekonečný den.
Přijdu si já po tvém boku.
Čekám jen na ten pád.

A on jistě přijde.
Mám strach že pohltí mě tma.
Mám strach že vše byla jen tvá hra.
Mám strách že budu chtít skočit a nedokážu to.
Mám strach co bude dál.....až tady nebudeš.

Vím že to přijde.
Vysměje se mi bílý den.
Vysměje se mi píseň v rádiu.
Vysměje se mi přítel do očí.
Vysměje se mi celý svět a vše...se rázem otočí.

A já nebudu mít nic.Ani touhy ani sny.
Tak táhni pryč.
A nevracej se víc.
Už od vás lidí, nechci nic napsal/a: Martuska03 21:14 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář