Život je jedna velká cesta plná těch nejbláznivějších překvapení co tě potkávají každý den smrt osud náhoda láska bohatstvý zloba nenávist drogová závislot a každej človíček na tomhle swětě má v sobě takový to malinký světýlko kterýmu vyzařuje skrs očka ukazuje charakter člověka radost pláč lidi jsou jako mrawenci s pohledu ze zhora je všechno malinkatý a každej se proplítá mezi těmi uličkami svého města ponořen do různách představ o lepším životě ale když se přiblýžíš tak tě to pohltí a najednou koukáš a kolem tebe jsou obrovské budovy a vkaždý z nich jsou lidičky je to jako ve wesmíru hvězdičky každá vteřina v tomhle mraveništi je vzácná nejvzácnější ale pocit když víš že se máš o koho o přít že máš důvěru a podporu rodiny a přátel za jaké koliv okolnosti život je jako květ a proto píšu těhle pár vět jak to myslím je to reálne a nebo je to jenom filozofická představa pohledem jednoho člověka na toto město přesto je to hjenom všechno hra která bud zapadá do sebe jako puzzle anebo ti nevýjde ani jedinej kousek s té skládačky potom tvoje duše je prázdná bez světla nikým nepochopená je to jeko tichá voda která podemele břech jako když ti odejde blízký člověk duše je prázdná nálada nulová v hlavě myšlenká jediná na lepší život ti uvízla moje slova nejsou ulítlá jsou prawdivá ale nikým nebudou pochopena protože je chápe jen jedna osoba která má ke celímu řešení klýč je to takovej cíl nikdo newí nic ale jeden člověk přemýšlí bez hranic ten najde ten klíč