Věřit se mi ani nechce že život dal ti takové lekce - tvůj text je zakončení tvých padlých ideálů a slovní průjem, co teče do kanálů. Tvůj svět není bez hranic sám sebe zničíš a nic víc, ty šneku pod ulitou se svojí skrytou identitou obklopen svojí komunitou, kde bezmoc se střídá s naivitou, překonat strach a vylézt z domečku, uvidíš spoustu blbečků, co pokusili se také pravdu hledat, těm a všem podobným ach běda, běda....teď v depresích svou lásku hledá - a s každým novým čerstvým dnem se stává svým vrahem hnán do kolen. Pravda je zodpovědná, nikdo ji nechce slyšet - každý rád mrdá, ne každý však je při tom tiše, z lásky se také stává klišé a z kamarádství ta nejsilnější zrada, hledal jsem pravdu, věř ta bolí - viděti svého kamaráda jak mrdán tvou holkou časně z rána. Když nic nezačneš, nestane se nic - chceš stále pravdu znát? Přestaň tvé sračky psát, nebo máš praxi, spíš víc té teorie...Pravda a Láska prohráli - ať žije onaie.