Máme tady zase pátek, další z těch bezvládných pátku. Jsem plačtivá stejně jako počasí v Brně. Mám tzv.: depresi. Její příznak -  je mi tu smutno. Cítím se, že nikam nepatřím. Nejmilejí je mi v náručí milovaných. Proč méněcenost? Jak bych to řekla, každý máme období, kdy nás popadne krize. Chodíte někam mnoho let a bojíte se, aby na vás nezapomněli. To mám i já. Mám strach ze zapomnění. Já neustále na všechny myslím, vše dělám, ale nevídím žádný vděk. Člověk se může přetrhnout a stejně to není doceněno. Možná, že můj pocit méněcenosti koření v závisti. Ano, jsem závistivá. Ale položme si otázku, kdo není? Já jsem a vím o tom. Jedna z mých špatných vlastností. Závidím lidem, že jsou úspěšní, když já nejsem, jsou milovaní, když já nejsem a mají třeba úplnou rodinu a neváží si toho. Já jsem si taky nevážila, zřejmě dost, toho co mám, tak bylo na čase o to přijít.

Získala jsem taky nové situace a zkušenosti, přátelé. Ale na ty staré jsem nikdy nezapomněla. A to jak na přátelé tak na nepřátelé. Mnoho mých blízkých si říká, jaké ty můžeš mít nepřátelé? Ale věřte každý je má. Jsem tvor, který to má velice složité neumím odpouštět, i když  jak říká jedno přísloví ,,Odpouštět je božské". Ublížíš mi jednou ( tzn.:zasáhneš mě tam, kde to je řádně citlivé) a končím s tebou, jelikož mám vždy, když tě vidím, tvou zradu před očima. Můžeš dělat, co chceš - já budu bezcitně přihlížet, ale mě si nezískáš už nikdy zpět. Jen se trap, ty zrádče!

A co starosti? Vy se netrápíte? Já  hrozně, ale opět si za to můžu sama, jsem na toto velice vnímavá. Pohybuji se v extrémech, budťo hrozně šťastná nebo hrozně nešťastná. A teď jsem zrovna dole-ale nejsem hrozně nešťastná, ale smutná, cítila jsem se součástí dvou kolektivu a z každého mě jedním slovem, gestem, činem, jako by vykázali. Víte jak mě to mrzí, myslím, že nemáte potuchy. Jedno sice bolí míň, ale druhé bolí mnohokrát více, vnímám to jako by se mě zřekla rodina, i když i od toho nemám daleko.

Pláču a pláču, srdce v křeči!

Dost konec načpak,plakati.

To láska lásce chvalořečí

Můj vyvolený, proklatý!

Někdy se v sobě člověk nevyzná. Má tolik trápení a jindy je od nich naprosto osvobozen. Já jsem svými trápeními svázaná. Stačí místo, čas a jeden člověk a jsem hned svázaná. Nejvíce mě svazuje to, co má být už dávno za mnou, ale já již nejsem příčinou jsou to lidi, kteří opakovaně oživují, rozebírají věci staré a mrtvé, kvůli tomu jsem pořád v blátě minulosti.

Proč jsem tak dlouho sem nenapsala ani řádku až dnes. Je to kvůli tomu, co se děje a co stalo dneska. Dneska opustil náš svět mě velice drahý a  to náš kocour. Vím pro někoho to není zas taková tragedie, ale my jsme ho měli 5 let a byl kus nás. Když mě bylo smutno, tak mi byl oporou, zní to tak bláhově, ale to malé chlupaté někdy rozčilující, bylo pro mě možná někdy i víc než pokrevně zpřízněný.

Choco budeš mi chybět...

Tak dneska je už zase sobota a já mám trošku času sem napsat přesto,že bych se měla učit flákám se zde... přítele mám ve vaně a hraje si na potápěče.. ne sranda koupe se... je vyčerpán.. a to zatím toho moc dneska neudělal kromě snídaně pro mě.. ale to uplně odbočujeme od Mé osoby... jelikož jsem ,,nechutný sobec",jelikož na tomto blogu píšu o sobě tak se není co divit.. je to asi jediný místo kam zapsat své pocity..

Dneska máme velkou akci v Karviné už se těším.. byla jsem tam 2x v životě.. tak to zas bude.. No každopádně mám za s sebou přijimačky do Prahy .. mé pocity.. se každý ptá... no zcela upřimně myslím si,že jsem ne dostala... ale já jim ještě ukážu a dostanu se.. mám na to... a všem ,kteří mi nevěří , ukážu ,že na to mám.. ale na druhou stranu hrozně mě láká Brno více než naše hlavní město ,takže své všechny síly budu soustředit tam..........chci na výšku a i když Ostravu zbožňuji ,chci daleko ,někám pryč a užít si kolejí a těch studentu ->studenský život mě láká... a jak..

Vra´t me se k tomu,že venku prší na jedné straně je to fajn,původně jsem měla jet s otcem a jeho přítelkyní lyžovat ,což má zase dvě strany.. chtěla jsem i nechtěla.. a..to se dalo čekat..

Věc druhá když půjdu do školy,jakože tomu se nevyhnu tak budu psát řadu písemek a to semi taky nechce.. takže člověk si stejně nevybere ať chce či nechce..

tak můj přítel se už vykoupal a vonííííííí.. uplně mooc voní .. samozdřejmě i  před tím voněl ,ale teď voní tak svěže... jsem z něj celá paf.. no to bude asi vše... nutí mě učit.. tak asi půjdu... mu se to říká on už je bakalář... ale pal to čert.. já taky budu .. a všem to natřu.. .. fakt nekecám..

Jsme zvědavá,kdo si tohle bude číst.. ... většinu jsou to uplné žvásty.. no nuda.. ale já jsem se tím vypsala opět z pár pocitů... klidně mi můžete napsat nějaký komentář.. rada si je čtu...a pokud budu chtít tak vám i napíšu... ale to už zavísí jen a jen na vás...

Nový rok jak jsme ho začla s čistým stolem.. bez starosti..a mooc jsem se smála a hodně volala takže ten učet za mobil nechci raději vidět... Přecevzetí nemám.. ala byla jsme s Přáteli ,které mám ráda.. bylo mi fajn.. i když pravda chvilinku mě píchalo u srdička... a to asi prostě nepřestane bolet.. ale patří to k životu...však víte srdeční zaležitosti.....

Ale usmířila jsem se a odpustila.......vím trvalo to.. vše špatné s tím rokem odplulo..

Tak doufám,že ta osmička přinese štěstí.........

No tak máme dneska neděli a zítra konečně konec roku....Zjistila jsem ,že mou dobrou náladu můžeš měnit jako počasí.Momentálně mám zataženo..

Vpoledné a ještě v podvečer jsem byla krásně usměvavá a pak jako lusknutí prstu..přišla chmura..poci´tovala jsme potřebu křičet,brečet...snažím se to zvládat..,ale jsou okamžíky,kdy to nelze.

Jsem zřejmě náladová...ale určité bolesti a rána se sem tam ozvou doufám,že zítra aspoń na polovinu zalepím tu ránu...dej bůh a´t  nám osmička donese šťěstí...,jelikož sedmička byla fakt mega hnusná.....

 -stále o sobě uvažuji..o tom,co se děje kolem mě...je to moc rychle na mě..až nestíhám.. /Míšo potřebuju tě/ jsi asi to jedině,co mě v této chvíli dokáže podržet...

Chtěla bych vidět člověka,co si toto čte.. co si asi o mě myslí..ale já jsem fakt príma holka.. věřte mi,ale ty srdeční zaležitosti jsou strašlivě zničující.........

Tak dneska jsem natolik nabitá dobrou naládou,že mi radší nesnažte zkazit.. poslouchám Robbiho a zjištuji,že je naprostý genius... http://www.youtube.com/watch?v=6k7huY7FQ6k&feature=related   Jen se kochejte se mnou...

A tady další bomba http://www.youtube.com/watch?v=pwI4B-Z6_q4 /KLUCI NA TOHLE MĚ DOSTANETE/ já ho zbožňuji jak říká moje kamarádka je to můj žbožňovááááák.....

Tak máme tu hnusné vánoce hnusný silvestr a ještě hnusnější naladu..........jsem moc velký pesimista? Já myslím,že nééééééééééééééé......

Rozhodla jsem se ,že vám napíšu mé  vlastnosti.... ,aby jste věděli o kom si čtete.. no tak jsem člověk,který neumí odpustit,když mu někdo ublíží./vím ,že odpouštět je lidské,já se o to pokouším,ale fakt to zkouším,ale potom, mě vždycky popadna vztek a mám chuť tu osobu uškrtit/Jsem člověk,který když se zamiluje.. tak miluje celou svou dušíííííííí i tělem a na to tak yvždy doplatím.....Všechno strašlivě prožívám...a to je chybá jak mám být potom silná,že? Jsem pečlivá nebo se snažím se být.. nehorázně jsem obětavá,jsem napůl šílenec,ačkoliv jeden člověk mi řekl,že jsem stereotypní,ale jen mě poznejte a zjistíte,že můj život jedu na plné koule.. a rozhodně stereotypní nejsem. Jsem dochvilná až nechutně dochvilná a nenávidím nedochvilnost.. taky jsem stereotypní...věřím,že můž by měl udělat první krok a ženská by neměla uhánět chlápa příjde mi to proti zákonům přírody..

Co bych na sebe ještě mohla prásknout jsem melancholik a cholerik.. a to je špatné..zvlášť ten cholerik.jsem zančně nerozhodná,když si něco kupuji dlouho se rozmýšlím,vše si musím poctivě vydřít,jsem šílená mám ráda šílené uhozené věci a barvičky moc miluji žlutou a červenou to je moje.......Mám radost i z maličkosti.. jsem schopná udělat cokoliv pro rodinu a přátelé.. pokud mě ještě něco napadne doplním..