10.Listopad 2009, napsal Merenit_Faila v 22:49
Schoval jsem klíček k odemknutí srdce lásky
Abych tě zadržel ve své sladké bolesti a utrpení
Všechno je nespravedlivé v naší touze i válce
Vykoupení zastiňuje dobré i zlé

V našich srdcích láska sladce hovoří vůči zoufalství
A chodí v beznadějné náměsíčnosti
V této válce je vše ztraceno
A vše, co nyní můžeme je lkát a naříkat v nejsmutnější písni
Beznadějná náměsíčnost

Zhasínám světlo, abych mohl být obklopen temnotou

Být blízko, ale né čelem k tobě, můj miláčku
Jsme navždy ztraceni v bouři našich duší
V úvahách o pochybení druhých

Už dávno jsem to vzdal
Potírání lásky na karmínově rudou
Utekl jsem ze spárů krve a naděje
Takže už tě nikdy nenatřu barvou

Moje peklo začíná na desátém a stoupá k nekonečnému kruhu
Šestset-šedesát-šest
A odtud se plazím pod Luciferovými pařáty
Jen pro jediný, poslední polibek
 
Komentáře (0):