10.Listopad 2009, napsal Merenit_Faila v 23:04
Do stromů
Se dávné louky zakotvují
A stále dál od mého domova
Štěkání za mnou
Slyším ty lovecké psy
Dav se žene aby mě našel samotného

Stopa nemoci
Vede ke mě
Jestli jsem já lovený
Tak to uvidíš

Hledám v temnotě
A prázdnotě
Skrývám se před sluncem
Nikdy si neodpočinu
Nikdy nebudu v klidu
Vše na čem my záleželo vyprchalo tak utíkám

Tam padají další
Ruce z páry uvolnily ostří
Šílenec lituje v pádu
Nástroje smrti přede mnou

Ztratit vše pro záchranu mála
A tvé ohrožení je ospravedlněné
A propusť své démony
Jak se smrt stává žertem
Jsi smějící se kůl
Absintem myslící
Zpověď zachycené ve tvých ústech
A dlouho zapomenuté vzrušení se znovu objevuje

Noční bezmocnost
A slabý ve světle
Závisející na modlitbě
Pochodující pouštními cesty pro nalezení
Semínka naděje

Oni jsou stromy
Shnilá dužina a nikdy dobrá
Kořeny vysávající, kradoucí z mého zdrije
Unavené větve hledající světlo

Je to falešný záměr
Les šašků
Jak umírají osamoceni
Bez nikoho po svém boku
Bylo jim odpuštěno?

Strnulé vyčerpání
Trávící mysl
Uvnitř nespoutaná nestvůra
Prohlašující nejvyšší kontrolu

A nyní les hoří
Trhá úrodu života větví
Nepoužitelné zčernalé zůstavají
Stálé hranice doutnající
 
Komentáře (0):