"Na počátku stvořil bůh nebe a zemi. země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. ale nad vodami vznášel se duch boží." takhle nějak začíná origo bible, tedy starý zákon. no pak je tam něco o tom že bůh dělal světlo, tmu, vody, souš a zvířata a lidi. ale jak to bylo doopravdy? zkusíme to zjistit. pročetl sem si kus bible abych věděl jak to zapsali sluhové boží a ted to zkusím reprodukovat těm kteří bibli nemají jako oblíbenou četbu (tedy to ani já ne). tak tedy zkusi začít: Byla kalba byl to už takový dojezd. všecí byli na sračky a a pár vyvolených už hodili na stůl baričelo a pod stůl opilcovu značku (rozuměj šavlu). bůh už byl taky dobře na kári takže usnul. když se probral chtěl jít ven na čerstvý vzduch ale byla tma a zakopl o bečku piva a hodil luxusní tlamu "já bych se na to mohl vysrat, rožnite hergot někdo nebo se tady ještě zabiju!" kdosi se opřel o vypínač a bylo světlo, bůh viděl a to bylo dobré, takže vyšel na vzduch, sedl si a začal cosi dělat. protože byl celkem na plech tak to ani nevnímal, ale začel házet brambůrky do jakési misky ve které bylo vylitého trochu piva. a bůh jen tak z prdelel prohlásil "nahromaďte se vody pod nebem a ukaž se souš!" načež vybral z misky pár rozmáčených brambůrků na jejichž místo se nahrnulo zvětralé pivo a vytvořilo se něco co vypadalo jako kopa brambůrek urpostřed pivového moře.  no bůh na to zaostřil a viděl že je to dobré, takže si dal ještě panáka a pokračoval ve svém mistrovském dílu. maminka mu dycky říkala že s jídlem se nehraje ale zakázané ovoce chutná nejlíp takže pokračoval:). začlo se mu celkem navalovat takže sotva stihl říct "hemžete se vody a země rozmanitou havětí" a nablil do té misky , vyblil se a usnul. když se probudil, viděl že po poblitém brambůrkovém osrůvku lozí mravenečkové a v zablitém pivu plavou jakési chrchle. bůh viděl že je to dobré. ted už zbývalo jen stvořit člověka ale byl tu problém, byl tak ožralý že byl uplně impotentní. a aby toho nebylo málo tak se mu uplně vykouřilo s hlavy že už vlastěn manželku a syna má. to mu docvaklo až ve chvíli kdy ženu viděl spat pod stolem a syna jak se tak nějak klátí mezi ostatníma lidma a dělá že tančí. bůh dokončil své dílo ktéré konal a nastal odpočinek, odebral se domů a doufal že zaspí tu kocovinu co ho bude další ráno čekat. the konec.
no já vim, nebylo to nic moc ale na člověka který v sobě už má taky pár pivek to myslim není špatný výkon:D takže se sejdeme u mého dalšího zvráceného článku nebo na klabě, čus;)

Přátelé, kamrádi, i náhodní kolemjdoucí... nastal čas. Nastal čas napsat tak dlouho očekávaný článek o tom jak dvě školy naskákaly do autobusu který měl namířeno do anglie. pro některé to bylo poprvné, pro jiné už opakovaní ale i tak se nám okupace anglie opět nepovedla na dýl než pět dní... no co se dá dělat, aspon mame krásné vzpomínky a zážitky. Ale ted už přestoupím k článku samotnému. Tedy, začlo to asi takhle:

15.4.2009 se před jistou pochybnou školu respektive purkyňku přistavil intergalaktický koráb který je většinou pojmenováván souhrným názvem "autobus". do něj naskákalo spousta lidí co byli vyjukaní skoro jako já (rozuměj jak malí jardové) a bylo jich tolik že zaplnili asi tři čtvrtiny sedadel. takže si paní učitelky a další obchodně smýšlející lidé řekli že by to někde chtělo doplnit... řidič to odkývl a vyjel na okružní jízdu brnem. nikde nikdo a když už sme si mysleli že jsme ztraceni tak sme projeli kolem ještě pochybnější školy než je purkyňka, a to kolem charbulky. bylo tam na parkovisti nekolik neznámých lidí kteří měli čirou náhodou i zavazadla tak sme je nemuseli přemlouvat dlouho a zaplnili skoro všechny zbývající sedadla v našem korábu. A vyrazilo se na cestu. byla dlouhá, plná nástrah a vyčerpávající. byla tak vyčerpavající že mnozí ani nedokázali usnout:) nechápu proč, vždyt takový bordel tam vzadu nebyl:D no i kdyby jo tak ted už s tim nikdo nic moc nenadělá. projeli sme kus čech, kus německa, belgie a francie až sme narazili na nepřekonatelný problém... teda, budu objektivní - téměř nepřekonatelný... zde končila mapa. a co hůř! zde končila i pevnina! před náma se otevřelo obrovské prostranství vody a jiných poivně šplouchajících kapalin. frantíci tomu říkali moře. chtěli sme pokračovat dál, ale nevěděli sme jak. po malé domluvě s domordoci sme zjistili že se jim přemnožili krtci... ano to pro někoho může být bezvýznamná informace ale to asi neznáte francouzské krtky... sou většínež autobus:D sou tak velcí že udělali tunel z francie až do anglie a to prosim pěkně pod mořem! v tuto chvíli už bylo rozhodnuto, zkusime projet krtčíma katakombama. povedlo se. asi po půl hodině sme se zase ocitli na čerstvém vzduchu. ale byl trochu jiný. tenhle vzduch, tenhle vítr nebyl takový jak sme ho znali od nás z čech, u nás totiž foukal... teda tady taky foukal, ale foukal anglicky. vzrušující zážitek:) a tak sme se dostali do anglie. do místa kde všechno bylo anglické. a my sme si asi 3 dny užívali všech angličáren a dělali sme v anglii pordel počesku. a ted se zas dostávám do té fáze přiběhu kdy vám absolutně nic nedokážu popsat, protože těch informací a zážitků je tak strašně moc že se neprorvou tou malinkatou výpustí z mého mozku. a tak tam zůstanou navždy. nebo aspon dokud nás alzhaimer nerozdělí:D bylo tam jednoduše řečeno krásně. nádherně. anglicky. lidi se usmívali, mávali, zdravili, omlouvali se, ptáčci zpívali, auta netroubila, lidi srali na semafory a stejne se nikdy nikomu nic nestali protože angličani maji v autech pro případ nouze i brzdy. víc ze mě asi fakt nevypadne. bylo tam nádherně a basta. nikdo mi to nevymluví a nevyvrátí. ale všechno jednou musí skončit a tak skončil i náš malý výlet v anglii a my všichni sme se naskládali zpátky do autobusu a téměř se slzami v očích se vraceli zpět do naší domoviny. opět sme projeli tunelem, opět profičeli přes francii a belgii, opět nechali miliony eur na německých benzínkách a opět sme viděli bouračku na českých silnicích. to byl pro všechny signál že už sme bohužel doma. po delší době sme se dostali zpět do brna. nejdřív zastávka u charbulky. vyskákalo pár již známých lidí a paní průvodkyňa. a my sme s máváním odjeli k naší škole. to se nám po pár minutách taky povedlo. dojeli sme k purkyňce řekli si ahoj a nadavajíc na české řidiče sme se odploužli domů s kabelama plnýma suvenýrů, hlavama plnýma zážitků, a srdci plnými dobroty kterou angličani tak ochotně rozdávali.

Na závěr patří poděkování všem co jeli. nejdřív pánům řidičům že umí řídit i když spí, pak paní průvodkyni že nám ochotně vysvětlila kus anglické historie, potom všem zůčastněným z charbulky (aneb příší týden zas u piva), nasledovně všem z purkyňky (aneb příští týden zas u automatů) a na závěr našim milým učitelkám že nám tenhle výlet vůbec dovolily uskutečnit a že s náma měli celou tu dobu trpělivost i když to občas fakt muselo byt o nervy:)
Článek sem napsal teprv po měsíci co sme se vrátili, takže je možné že sem spoustu věcí vynechal (přece jenom sem dneska měl vic jak tři piva). povzpomínal a sepsal váš navždy věrný Monťák ;)

Dovolte mi abych znovu napsal nějaký článek a následně vás přivítal při čtení. Tento článek bude konkrétní a čeho se bude týkat vám řeknu později, ted totiž chci podotknout či dokonce zvýraznit (!!!) že k psaní tohoto článku mě přiměla myšlenka (ztvárněna článkem) jedné mojí známé-neznáme Ivanky. jde o to že se ve svém článku tak trochu představila. Vždyt tohle mě vůbec nenapadlo když sem začal se psaním blogu já (!). A tak bych to ted chtěl napravit. Já vím je to pozdě, ty dva roky nebo jak dlouho už píšu, ale jak se říká, lepší pozdě než vůbec. A začínáme. jednoho dne/noci, tedy konkrétně ve 4 hodiny ráno 19. září poprvé spatřil světlo světa jakýsi malý pazůr. nějaký doktor který si říkal porodník mě držel v kleštích a já sem se sebů tak smýkal až sem z těch kleští vyletěl a od tý doby mám na hlavě (tedy přímo ve vlasech) mám takového jakéhosi vlka (nebo tomu můžu říkat skokánek..to je jedno). Ale vždyt to vůbec není podstatné, já chtěl říct jen to že sem se narodil. a co bylo dál? řekl sem proroctví že 11. září si zkurvení amíci shodí nějaké dva paneláky nebo co... ale nikdo neví jestli sem to fakt řekl protože tehdy řvalo rádio nehorázně nahlas:D no a pak malý Monťák žil dál, asi ve čtyřech letech začal chlastat víno, asi o dva roky později slivovicu, a řekněme že o další dva roky dál sem začal pít pivo:) a tak se vlastně nemám vůbec za co stydět. Když malý Monťák nebyl až tak malý a vyšel ze základky (kterou si mimochodem dával uplně luxusně) tak šel na gympl do kyjova kde byl 4 roky s tou nejlepší bandou lidí. potom udělal první největší chybu svého života - odešel z gymplu. odešel do brna na informatiku, na jakousi Purkyňku. a tam sral školu jak se jen dalo... tahle strašná tragédie byla vyrovnána částečně tím že v brně poznal taky celkem brutální partu šílenců se kterýma se člověk nenudí, at už ve škole u automatů, na intru (později na bytě), a nebo po večerech v hospodě. ale jak to tak vypadá velký Monťák bude muset z brna odejít zase o dům dál... teda spíš o dům zpátky protože jestli ho na tu školu vezmou tak se oběví zase v kyjově. pokud ne tak bude Monty v prdeli (jako by už nebyl). a tak ste se dozvěděli můj život až do včil... jak to bude dál je už jen ve hvězdách. na závěr bych rád poděkoval všem lidem kteří to se mnou těch víc jak 18 let přežili. pokud k mé odobě máte nějaké výtky či připomínky tak bych byl rád za komentář. zatím nashle u dalších článků:)

Dámy a pánové, dovolte mi abych zhodnotil situaci... je to na hovno... a proč sem došel hned na začátku k tak překvapivému závěru? protože to bylo asi takhle: Včera sme jeli do véčka nostalgicky zavzpomínat (chápej jako jednu pochybnou diskotéku tady v okolí) člověk by si na první pohled mohl říct že by to mohlo být fajn. Ale... i přesto že sem potkal pár starých známých (a za to sem opravdu rád) tak to byl nejnudnější večer jaký sem zažil... hodinku dvě sedět na prdeli a popíjet tequilu... to omrzí. Asi o půlnoci sme se rozhodli že pojedem domů... dojel sem domů, podíval sem se ještě na seriál a šel sem spat... No ale na tom přece není nic špatného. Není. Akorát to nastartovalo moji dnešní náladu. Nuda, hrát se mě nechce, filmy mě nebaví, číst si nechcu a ani spát... no je to hrůza. Záchranu dnešního dne sem našl opět až v jazzu... uklidní, a problémy odplavou pryč. A ted si říkáte proč tenhle článek ten Monťák psal? Že by pointa byla ukryta až někde dál? Nebo tady dneska nebude žádná veselá průpovídka? Ale určitě ano, on ten kluk ušatá na nás jenom něco chystá... Ne nechystám, pouze tím chci podotknout že i na věčného optimistu občas dopadne takováto "podivná" nálada, kdy si pak člověk vyčítá každou minutu co mohl změnit... Ne opravdu nemám depku, jenom sem znuděn těma dvacetičtyřma hodinama které sem mohl využít stokrát líp. Mohl sem jet ten osudný pátek do Brna, v sobotu se probudit na bytě s kocovinou jako kráva a svět by byl krásný... a já debil do Brna nejel... a ted si to budu vyčítat... a předpokládám že nejsem sám co mi to vyčítá (sem patří malé promiň). Když už nic jiného tak aspon věřte tomu že Monťák zase jednou něco posral. Tak a ted utřete slizičku, protože vám chci dát poučení do života: Vždy si nejdřív promyslete všechny důsledky z toho co se chystáte udělat. Jinak byste si mohli zkazit následující den a slabší povahy by chytly depku a šli by se řezat do rohu koupelny. No tak ted už ten článek ukončím, je plný hovadin které nikoho nezajímají... ted i když... pokud tenhle článek dočtete tak dejte komentář, at vím jak moc zhovadilý článek sem to napsal :D Tenhle článek uložím a zveřejním, i když vůbec nevím proč. Tak se "bavte" a dobrou noc, Monťák si de ujíždět na jazzu;)

Já ani žena prostě nevíme. Ale budem si to pamatovat. Budem si pamatovat to, jak sme nevěděli a taky to že tenhle článek kromě nás nikdo nepochopí... protože vy vůbec nevíte:D

Tenhle článek píšu jen kvůli tomu že sem si dneska uvědomil (nějakým záhadným způsobem) že je valentýn. to by samo o sobě ještě nic neznamenalo ale de o to že kvůli pár "svátkům" lidi šíleně utrácí za kokotiny. Tím sem tedy chtěl říct že třeba v takové americe kde má valentýn brutálně dlouhou tradici lidi utráceli o mnoho let dél než ve světě a tak se amerika stala obrovsky bohatou zemí. ovšem když se zase vrátíme k nám do evropy a tedy konkrétně třeba k nám do republiky tak tady lidi utráceli až po revoluci (a tehdy to fakt nebyla revoluce v ruce). Co z toho plyne a na co sem tím chtěl poukázat? že valentýn může za světovou krizi! a pokud ne tak aspon za krizi u nás.... a pokud ne tak aspon krizi v peněžence několika lidí... a pokud napíšu ještě jeden důvod který bude začínat na "pokud ne" tak mě přijdtě vyliskat:D tak těd jsem vám odhalil pravdu a ukázal světlo ve vaší cestě životem:D teda tak mě napadá, po zpětném přečtení tohoto článku žádný světlo nevidim a na mysl mě přichází jen myšlenky typu: na čem si sakra zase jedu? co zas melu za blbosti? vždyt kdybych nepsal tak by aspon politici neměli pohotovost kvůli tomu že nějaký Monťák odhalil jejich tajemství:D tak to by stačilo, stejně už sem přejel limit toho co sem chtěl dneska všem sdělit takže to ukončím, zdarec a raděj ani nechtějte vědět s čím příjdu příště protože mě něco říká že to bude něco velkolepého;) tedy jak už sem řekl, zatím zdar

Hvězdné datum 13.1.2009 co z toho plyne? že to neni hvězdne datum ale uplne obycejnz den jako kazdy jiny: zhodnoceni situace - nejdriv vertikalne: takže to bysme tu měli strop na kterum je povesena ruze, stena s plakatem kondomů, noťas, mobil, koule. Horizontální: okno, krabička od řízků (prázdná), noťas, myš (ne živá), Fera ( nabíjí už třetí sklo) Jara, Křeslo, Gauč, Postel, Stěna. Zvláštní znaky dne: mám čichové halucinace, pořád cítím broskvový džus... Tak a ted seriozně... právě mám puštěný nějaký šílený drum´n´bass který mě vykopal mozek až někam před barák, takže pokud bude tenhle článek o hovně, berte to jako omluvu. Rozhodl sem se totiž že vám prezentuju pohádku... mou pohádku... kterou ještě musim vymyslet... jediný co vim je to že znám hlavní hrdiny. jsou dva az toho jeden hrdina je vlastně hrdinka. Tak tedy pohádko, pasuji tě pohádku o dvanáctkové princezně a rýžovém princi:) Tedy bylo nebylo (i když teda spíš bylo jinak bych to nepsal) bylo tedy to že v jednom království které leželo mezi královstvím které sedělo a královstvím které stálo. bylo to tedy nejpohodlnější království, které bylo prosnulé svou leností a tak se se často jezdily flákat i celebrity ale o tom někdy jindy... legenda totiž říká že v tomto království se kdysi narodila dlouho očekávaná princezna která jednoho dne měla převzít vládu nad celým královstím. ackoliv to odporuje fyzikálním zákonům tak se narodila královi a královně. ti z toho byli tak štastní že uspořádali obrovskou house party a samozřejmě víte jak to na takových akcích chodí - všichni byli uplně na sračky pod vlivem všeljakých návykových i nenávykových látek. když se král s královnou probudili, zjistili že mají brutální kocovinu, tak to zamáslili a šli si ještě na týden lehnout, když se konečně pořádně probrali, zjistili že jejich dcerka je fuč. v kolébce zůstal jenom dopis o výkupném vytvořený z novinových výstřižků... ovšem podle rukopisu (Times new roman) zjistili že jde o redaktorku místních bulárních novin - Babu alkoholičku. šli tedy do redakce s požadovaným výkupným (dvěma flaškama absinthu) a ... no nevim jak se to tehdy seběhlo ja byl tehdy taky uplně mimo... prostě baba alkoholička jim řekla že transakci provedou ihned a tak tedy provedli ale protože tehdy byl mega nedořešený infernet banking tak při transakci došlo k brutální zrátě paketů (konkrétně jedna flaška) a všichni byli spokojení teda až na to že baba alkoholička jim řekla že za to že ji nepozvali na pařbu tak jejich dcéru zaklela - po dosažení jejich patnáctých narozenin se z princezny každý uplněk stane alkoholička a může kledbu dočasně vyrušit jen dosažením pěti promile. Nikdo tomu tehdy nevěnoval příliš velkou pozornost ale jak kdysi baba řekla tak se po princezniných patnáctinách stalo - každý uplněk šla chlastat... vodka, rum, atd to prostě bylo její , taže princeznu přejmenovali - už jí neříkali princezna ale alkoholová princezna. a tak šel život dál dobrých pár let... ale jednoho dne nastal zvrat! a to doslova protože jistý švarný princ z vedlejšího království zrovna blil. asi bych vám měl přiblížit kdo je ten princ; no je to princ který byl z vedlejšího království a šel do světa, ale co čert nechtěl - byl taky prokletý a proto každou půlnoc brutálně dlouho blil. no to by snad stačilo... takže tento princ utrmácen dlouhou cestou a dlouhým blitím zapadl do nejbižšího lokálu, nějaká hospoda nebo co... takový podnik ještě v životě neviděl (možná to bylo tím že to byla první hospoda v okruhu tří velkých království a prý tam točili záztačný mok kterému říkali pivo) no takže princ se tam zastavil a ptal se co nabízí. hospodský říkal že bud  desítku nebo dvanáctku... princ si tedy vzal dvanáctku a to ze dvou důvodů - nechtěl vypadat jako uplny pedofil a navíc měl téměř za dvě hodiny nastat dalsi uplněk a princ nechtěl zase blít s prázdým žaludkem... je to totiž hrozný pocit... kupovidvu mu pivo zachutnalo a tak si dal další a jak už měl v sobě i to druhé tak už se celkem motal (chápejte jejich království hrozně abstinovalo) a v tom se do podniku vřítila i alkoholová princezna. bylo to jak fata morgana, princ se okamžitě zamiloval. protože princezna byla v lokálu taky nová tak zapadla na jediné volné místo - ke stolu kde seděl i princ... jak začli konverzaci vám přesně neřeknu protože sem v tu chíli šel zrovna na hajzl (ano zrovna sem tam byl taky, šel se prostě na pivo) no ale tak nějak si zacali povidat a princezna se ptala co že to princ pije, princ říkal že dvanáctku, aby neblil na prázdno a bla bla prostě jí řekl o svém prokletí. princezna říkala že by radeji měl neco snist protože chlastat na lačno je hrůza - sama to věděla moc dobře. a tak si princ dal jediný pokrm který hospoda nabízela - sladkou rýžu... no snědl jí kopec a pak s princeznou pili a pili a pili a najednou, půlnoc, uplněk a ono nic. princezna měla jen dvě promile neměl potřebu dál chlastat, princ ačkoliv uplně na sračky, neměl potřebu blít a pak jim to došlo - pivo léčí!!! a tak pohádka skončila:) no tak teda ne reknu vam jak to pokracovalo: princezna si odvedla prince domů aby se z toho vyspal a taky z toho duvodu ze ještě než se uplně ožrali tak se rozhodli že spolu budou chodit... no a tady se stalo neco necekaneho - princ se nám poblil.. jenomže to nebylo z prokleti ale z rýže: celé království ze kterého princ pocházel bylo alergické na rýžu, jenomže to princ nevedel... ale hlavni je to že oboum se tim pivem vyrušilo prokletí a v den jejich svatby se slavnostně přejmenovali na dvanáctvkovou princeznu a rýžového prince... a tak žili štastne az do smrti... a tim bych to ukoncil protoze vim ze ten konec sem zmršil ale mě bolí záda.. to musíte pochopit:D jo a ještě poznámka pod čarou: pokud jste se poznali v nějaké postavě tak sou dvě možnosti : bud to vůbec nejste vy a podobnost je čistě náhodná, nebo druhá možnost a tou je to že sem tam chlastal s vama (v tom pripade omluvte nepřesnosti v ději) takže tohle by tak bylo uplne vsechno a ja se loucim s jeste jednim dodatkem :                                                   
                                                                      Věnováno Majklovi a Klárce;)

Takže hned uvodem bych rád oznámil že tohle není ani tak plnohodnotný článek jako spíš takové nástěnkové oznámení:) jde tady hlavně o to že sem za celý říjen napsal uplný hodno (lidově řečeno) a tak sem to jeste chtěl stihnout ale taky sem se denska rozepsal kvůli té více viditelnější novince a tou je (jak ste si už mnozí všimli) nový vzhled stránky.. chtěl sem to udělat už dávno ale vždycky to zrovna na tom mojem blogu fungovalo nějak pofidérně, ale jak se tak zdá tahle šablona funguje uplně v pohodě tak sem si řekl - změna je život. no sotva sem to dořekl už sem měl nový vzhel blogu:) doufám že mé návštěvníky ten krvák nahoře nezastraší a budou články číst statečně a neohroženě dál:) No a tím se dostávám k samotnému jádru věci a zároveň i závěru... popravdě řečeno i to jádro je závěrem :D no prostě jak sem říkal na začátku, šlo jen o to abych tak nějak dal světu na vědomí že ta změna nebyla jen nechtěným klepnutím na myš ale že to bylo naprosto cílevědomé a za plného vědomí... ano zní to divně ale je to tak, a tak je taky to že tuto ošklivou článek skončím a uložím a zveřejním a já už tu nebudu a tak se mějte a já brzo napíšu:) a zdarec :D

a tím nemyslim mysql:) tedy myslim tohle: Buďte pozdraveni:) první a asi ten nejdůležitější fakt je ten že sem dneska si něco měl napsat, no ale nenapadá mě témeř nic takže existují zhruba dvě možnosti co bych mohl - buď tady rozvedu teorii o něčem co nadpoloviční většina lidí neviděla a ani o tom neslyšela, nebo to můžu rovnou zabalit a uložit tenhle článek jen jako ubohý výplod mé ubohé fantazie a každý by mohl tiše rozjímat nad tím co autora konkrétně vedlo k tomu aby to všechno zavřel a poškrábal se za uchem... už ste u toho? představujete si jak se škrábu za uchem zatímco si čtete tenhle článek? nehledejte v tom žádnou uchylnost je to normální stav mysli každého člověka. No popravdě... ono to de celkem těžko škrábat se někde během toho co používam obě ruky k tomu abych napsal nějakou šílenost:) taky si můžete představit že po každém napsaném slově se du proběhnout po třídě a dělám ze sebe king konga. ted by mě zajímalo která část mozku je zodpovědná za to že si o mě myslíte takové prasárny co? myslíte si téměř cokoliv dokonce i to co sem vůbec nenapsal... ted to neberte jako nějaké obvinění ale normální konstatování, takhle to chodí, to kvůli tomu se všem líbí obrázek na kterém je nějaká pěkná slečna... vás nezajímáten obrázek ale ty myšlenky co vám lítají hlavou, ty myšlenky ve kterých sou všechny ty "věci" co s tou slečnou děláte (a věřte že u škrábání za uchem by to nezůstalo). tak mě napadá kdyby někdo člověkovi odstranil tu část mozku která je za to zodpovědná tak by byl ten svět uplně o hovně protož byste z ničeho neměli požitek, na nioc byste se netěšili, fungovali byste jako stroje... a tohle snad chcete? ne! bojujte za svou lidskost! zničte stroje!!! (psycho co?) ale jo budme ráni za to jak fungujeme i když no není někdy zrovna moc normální (teda když se nad tím člověk zamyslí). tak a ted to pomalu ukončím protože to hlavní proroctví, které se mělo skrz mě dostat na zemský povrch, už sem sdělil a tím je má uloha zde na zemi u konce (čili ted bych mohl začít lítat protože sem nenapsal Zem s velkým Z). jen tak dodoatečne dodám že pokud vám něco z toho článku je povědomé existují dvě (možná tři) možnosti: bud ste se se mnou už potkali, nebo čtete stejné časopisy jako já (nebudu říkat jaké protože by to hraničilo se skrytou reklamou). zmínil sem i třetí možnost a tím sem asi myslel tu že ste něco jako jasnovidci nebo dědové vševědové, nebo už vás to prostě napadlo dřív no... ale každopádně sem to sem napsal abych tyhle myšlenky zvěčnil:) časopisy zaniknou, myšlenky taky ale jen můj blog zůstane (já vim moc se dívam na sci-fi) a ted už vážně konec, mám hlad a tím pádem už nemám co napsat, leda tak to že mám hlad.... nepsal sem to tady už někdy náhodou? jooo možná v minulém článku:) to znamená že moje mysl je poháněna citrony... ehm kecy... normálním žrádlem:D tak abych to už zbytečne neprotahoval - čus;)

Zdravim, jednoduše začnínám tedy budu i jednoduše pokračovat:) něco jako přivítání pravidelných čtenářů mého nepravidelného pátečníku můžu vynechat protože už asi tyhle eseje nebudu psat v pátek nýbrž (divný slovo ale budiž) v úterý je to zejména kvůli tomu že sem se nějakým záhadným způsobem nedostal do třeťáku ale opakuju druhák a tak mám takový spešl rozvrh který je pro mě jak dělaný (chápejte - programování na konci dňa). A jaké sou novinky? celkem žádné i když mám pocit že jedna jo... podle těch keců co tady slyšim už to není klasiceké readline a writeline proto usuzuji že se probírá opět c++. To je pro člověka v mé situaci celkem na hovno. Tak trochu smíšené pocity - je fajn že c++ mě v prváku aspon trochu šlo ale na druhou stranu je fakt ten že sem stejně ty dva roky nehnul ani prstem tak chcu vidět jak to letos doklepu... kdybc hradši šel na teho automechanika udělal bych líp ale... ale. tedy ne ale jako ale, ale ale jako ale což je to ale kterým sem chtěl vysvětlit že "ale lomeno pí (nemůžu najít ten znak pro ludolfovo číslo) krát dekáda tří decibelů je uplně na piču... to sem tady popsal tak ve zkratce reálnou situaci na balkáně... tedy myslim ten sýr a né část evropy... teda jo sýr... začínají se mě sbíhat sliny... hmmm jasný koupim si hermelín a 4 rohlíky... aaano to bude fajn a pak to zapiju lahváčkem (myslim tím pivo a né zkomoleniny majkovýho přijmení ale musim uznat že zapíjet jídlo imaginární složkou je celkem zajímavé.. tedy padlé na hlavu)... hej tak ted to přiznám... včera sme stáhli plný dva kotle vodárny a já se zase dostal do nálady kdy přemýšlim o životě a to především o svém... (navíc to bylo doplněno filmem resident evil 2 takže to bylo opodstatněné) došel sem k závěru že si žiju jako král... logicky to znamená že umřu jak pes ale to je až za dlouho... ale uznejte - privát v brně, ve škole už všechno umím předem (relativně), vodárna kdykoliv chcu, osmnáctiny na krku, ano je to fajn:) už to asi ukončím, přece jenom sem chtěl udělat laxní článeček na zahájení mého "roku plného programování"... případné překlepy omluvte (tedy v případě že vás neodradil ten balkán a nevypli ste už dávno internet s myšlenkou: "ten monťák je ale fakt magor") opět zkráceně - čus;)