LOVE 22.Březen 2007
Myslela jsem, že jsem našla konečně to, čemu každý říká láska. Že jsem našla to, o čem každý básní, jak je to krásné. Chtěla jsem to zažít a taky zažila. Zjistila jsem, že láska není jenom o citech a o romantice, ale také o pochopení, o tom, že si věříme a nic netajíme. Myslela jsem si, že mu můžu důvěřovat a že on mě miluje a nic předemnou neskrývá. Zmýlila jsem se. Kolikrát jsme se měli sejít a kolikrát mi napsal, že nemůže. A co víc, někdy se třeba ani neozval a já tak hodiny stála a čekala. Marně. Po několika neuskutečněných setkání jsem začala pochybovat o jeho lásce. Pochybuju, že mi věří, pochybuju, že mě ještě miluje. Já už totiž nevím, čemu mám věřit. Prostě už je ze mě troska, která musí pryč. Pryč z tohoto světa. On mě trápí. On mě zabíjí. On mi ubližuje a ani o tom neví. netuší co mi dělá. Netuší, že to co dělá je zlé. Nikdy to nepochopí, protože mě neposlouhá.
napsal/a: Nezny.Kvitek 20:27 |
Link
