Ten, kdo to nezažil, tak to nepochopí. Stavy, kdy člověk není schopen jakékoli činnosti vyžadující sebemenší úsilí. Stavy, kdy se často bez jakékoli zjevné příčiny cítí zbytečný, bezcenný, bez chuti k životu, i když mu rozum může říkat, že není důvod proč by se tak měl cítit. Stavy, kdy už není síla snášet každodenní události, kdy už není síla přemýšlet, kdy každá myšlenka, každý pohyb bolí. Stavy, které jsou často tak nesnesitelné, že dovádí člověka až k sebevraždě... Jedná se o typické příznaky bipolární deprese, či maniodeprese. Nemoci, o které není jasné co ji zapříčiňuje a bohužel (i když tu je několik cest, od psychoterapie po psychofarmaka) ani není jasné, jak ji úspěšně léčit. Tyto stránky jsou určeny pro všechny kteří depresí netrpí a chtějí se jen něco dozvědět. A především pro ty, kteří si prožívají své každodenní peklo, nepochopeni okolím, rodinou a často ani sami sebou, cítíce se prokletí za stavy, kterým nerozumí a se kterými nedokáží nic dělat.
BEZBRANNOST JAKO MOŽNÁ PŘÍČINA DEPRESE
Ztráta chuti k činnostem, nekontrolovaný pláč, představy zkázy, ztráta zájmu a sebevražedné myšlenky. Toto je část rozličných příznaků doprovázejících depresivní stavy. Deprese je pro psychopatologii to, čím je rýma pro medicínu. Postihuje nás všechny, ale více ženy ( poměr je 3 ženy na každého muže ) i když větší část uskutečněných sebevražd připadá mužům. Výskyt je větší u vdaných žen, než u svobodných. Ukázalo se, že ženy reagují úzkostlivěji než muži na konfliktní situace v životě.
Někdy jsme se všichni cítili deprimovaní. Jsme smutní, sebemenší námaha nás unavuje, ztrácíme smysl pro humor a dokonce chuť dělat to, co nás normálně nejvíce baví. Ale jmenované duševní stavy bývají přechodné a za chvíli přejdou. Nicméně mluvíme-li o depresi s vážností, kterou ukládá daná etiketa, tento stav se ukládá do nás, jako by jsme se kousek po kousku potápěli do bezedné studny, ze které nemůžeme vylézt.
Deprimovaná žena často vnímá silné pocity averze vůči sobě samé. Cítí se neužitečná a vinná za své nedostatky. Mohou začít záchvaty pláče, ztráta váhy a nespavost. Jídlo nechutná, sex nevzrušuje a ztrácí se veškerý zájem o lidi s ní citově spojené. Tato deprimovaná žena může začít přemýšlet o sebevraždě. Jak se její úmysly stávají vážnějšími, ojedinělé myšlenky se mění na přání, připraví dokonce plán a uskuteční ho. Je jen málo duševních poruch, které tak oslabují a žádné, které způsobuje tolik utrpení jako těžká deprese.
DRUHY DEPRESIVNÍCH STAVŮ A SPOLEČNÉ FAKTORY
Rozlišujeme tři tipy deprese sloučené v kategorii "citové poruchy" :
-deprese neurotická
-deprese endogení
-deprese organická
Tyto tři mají společné následující činitele :
- depresivní nálada
- ztráta radosti a zájmu
- neužitečnost a pocit viny
- malá úcta k sobě samému
- neschopnost
- sebevražedné myšlenky
- úzkost
- problémy přemýšlet
- posedlost a paranoia
- narušení vnímání času
- odosobnění (v nejtěžších případech se mohou cítit odtrženi od reality, jako by jednoduše byli jen pozorovateli bez citové účasti)
- ztráta energie
- pomalost a zbrklost
- poruchy chuti a hmotnosti
- problémy se spánkem
- redukce libida (ztráta žádosti u žen)
- tělesné příznaky (bolení hlavy, nevolnost, různé bolesti, křeče atd.)
Všechny tyto příznaky může a nemusí mít deprimovaný člověk, toto je seznam příznaků všech pozorovaných za dlouhou dobu zkušeností.
Aby jsi se mohl zařadit do jednoho z třech tipů deprese, popíšeme je detailně:
DEPRESE REACTIVNÍ
Reaktivní deprese je nejrozšířenější a nám všem známá. Neprojevují se přechodné pravidelné cykly, většinou nereaguje na fyzickou léčbu (léky), není skrytá v genech a reaguje na léčbu cognitivo-conductual. Tento druh deprese obyčejně se vyskytuje s nepříjemnou životní událostí, jako je smrt drahé bytosti, rozvod, manželské neshody, ekonomické potíže, či potíže se zaměstnáním. Začátek deprese se nemusí projevit ihned po události, ale po několika týdnech či měsících. První příznaky se objeví obyčejně v rané dospělosti a projevuje se různými fyzickými a psychickými příznaky. Je to stav mírný a ne psychotický, i když, do určité míry uzdravení je ovlivněno faktory osobnosti.
ENDOGENÍ DEPRESE
Příčinou tohoto druhu deprese je neznámý endogení či vnitřní proces. Tato deprese není spuštěna žádnou vnější událostí, jednoduše se vrhne na postiženou osobu. Obyčejně představuje pravidelné přechodné cykly, mohou být bipolární či unipolární. Bipolární se nazývá manio-depresivní (osoba přechází pravidelně ze stavu zoufalství do stavu neutrálního a odtud do stavu hyperaktivní mánie a povrchní euforie aby se zase vrátila do stavu zoufalství, a pak přešla do stavu neutrálního). Unipolární spočívá v pravidelném střídání zoufalství a neutrality, bez zjevení mánie.
Endogení deprese se často dají léčit léky a mohou mít hormonální původ. Také se mohou vyskytovat genetické předpoklady (např. jeli matka depresivní a otec alkoholik je možné, že potomek bude depresivní. Bylo řečeno, že u mužů alkoholismus je ekvivalentem deprese u žen) a jeho projevy bývají mnohem vážnější než u depresí reaktivních.
ORGANICKÁ DEPRESE
Když se dělá diagnóza deprese je důležité vyloučit organický původ, protože účinek a depresivní chování jsou často spojeny s poraněním mozku či působením určitých léků.
DEPRESE A SEBEVRAŽDA
Deprese je duševní nemoc s největším rizikem sebevražd (mezi 10 a 15 %). Období s největším rizikem jsou když se zmenšují zábrany a melancholie (začínají se zlepšovat) nebo když začíná deprese.
Tři příznaky spojené se sebevraždou jsou:
- zvýšená nespavost
- zvýšená zanedbanost sebe samého
- zvýšené poškození...
existují rozdílné názory na psychologické příznaky v sebevražedném pacientovi, i když většina prohlídek ukazuje, že z poměru 70%, lidé co se pokouší o sebevraždu představují příznaky, které je snadno rozeznat. Lidé s endogení depresí mají větší riziko sebevražd než lidé s reaktivní depresí, pokusy o sebevraždu jsou náhlé, mohou se rozhodnout hodinu před tím.
Pokusy o sebevraždu jsou běžné zvláště u žen mladších 35 let ( hlavně mezi 15 a 24 roky ), u mužů je to v pozdějším věku. V sociálních vrstvách je to nejčastěji nižší třída.
POVZBUZUJÍCÍ LÁTKY
Když se člověk necítí dobře, pokusí se udělat něco, aby se cítil lépe. Okolo nás existují látky, které nám umožní cítit se lépe. Příroda nám dala nepřeberné množství povzbuzujících látek které člověk může jíst, pít, vstřikovat si či inhalovat. Všechny tyto látky fungují tak, že povzbudí jeden či více "nositelů libých zpráv" a přechodně pomohou obnovit rovnováhu přestresovaného mozku. Povzbuzující prostředek může přechodně pomoci člověku spát, zbavit bolesti či dodat energii. Uvádíme některé z těchto látek, které užívají přestresovaní lidé. Všechny způsobují zvyšování úrovní "nositelů libých zpráv".
Jsou to:
Cukr, kofein, alkohol, chemické látky, tabák, marihuana, amfetaminy, kokain, heroin, adrenalin.
BEZBRANNOST JAKO MOŽNÁ PŘÍČINA DEPRESE
Ztráta chuti k činnostem, nekontrolovaný pláč, představy zkázy, ztráta zájmu a sebevražedné myšlenky. Toto je část rozličných příznaků doprovázejících depresivní stavy. Deprese je pro psychopatologii to, čím je rýma pro medicínu. Postihuje nás všechny, ale více ženy ( poměr je 3 ženy na každého muže ) i když větší část uskutečněných sebevražd připadá mužům. Výskyt je větší u vdaných žen, než u svobodných. Ukázalo se, že ženy reagují úzkostlivěji než muži na konfliktní situace v životě.
Někdy jsme se všichni cítili deprimovaní. Jsme smutní, sebemenší námaha nás unavuje, ztrácíme smysl pro humor a dokonce chuť dělat to, co nás normálně nejvíce baví. Ale jmenované duševní stavy bývají přechodné a za chvíli přejdou. Nicméně mluvíme-li o depresi s vážností, kterou ukládá daná etiketa, tento stav se ukládá do nás, jako by jsme se kousek po kousku potápěli do bezedné studny, ze které nemůžeme vylézt.
Deprimovaná žena často vnímá silné pocity averze vůči sobě samé. Cítí se neužitečná a vinná za své nedostatky. Mohou začít záchvaty pláče, ztráta váhy a nespavost. Jídlo nechutná, sex nevzrušuje a ztrácí se veškerý zájem o lidi s ní citově spojené. Tato deprimovaná žena může začít přemýšlet o sebevraždě. Jak se její úmysly stávají vážnějšími, ojedinělé myšlenky se mění na přání, připraví dokonce plán a uskuteční ho. Je jen málo duševních poruch, které tak oslabují a žádné, které způsobuje tolik utrpení jako těžká deprese.
DRUHY DEPRESIVNÍCH STAVŮ A SPOLEČNÉ FAKTORY
Rozlišujeme tři tipy deprese sloučené v kategorii "citové poruchy" :
-deprese neurotická
-deprese endogení
-deprese organická
Tyto tři mají společné následující činitele :
- depresivní nálada
- ztráta radosti a zájmu
- neužitečnost a pocit viny
- malá úcta k sobě samému
- neschopnost
- sebevražedné myšlenky
- úzkost
- problémy přemýšlet
- posedlost a paranoia
- narušení vnímání času
- odosobnění (v nejtěžších případech se mohou cítit odtrženi od reality, jako by jednoduše byli jen pozorovateli bez citové účasti)
- ztráta energie
- pomalost a zbrklost
- poruchy chuti a hmotnosti
- problémy se spánkem
- redukce libida (ztráta žádosti u žen)
- tělesné příznaky (bolení hlavy, nevolnost, různé bolesti, křeče atd.)
Všechny tyto příznaky může a nemusí mít deprimovaný člověk, toto je seznam příznaků všech pozorovaných za dlouhou dobu zkušeností.
Aby jsi se mohl zařadit do jednoho z třech tipů deprese, popíšeme je detailně:
DEPRESE REACTIVNÍ
Reaktivní deprese je nejrozšířenější a nám všem známá. Neprojevují se přechodné pravidelné cykly, většinou nereaguje na fyzickou léčbu (léky), není skrytá v genech a reaguje na léčbu cognitivo-conductual. Tento druh deprese obyčejně se vyskytuje s nepříjemnou životní událostí, jako je smrt drahé bytosti, rozvod, manželské neshody, ekonomické potíže, či potíže se zaměstnáním. Začátek deprese se nemusí projevit ihned po události, ale po několika týdnech či měsících. První příznaky se objeví obyčejně v rané dospělosti a projevuje se různými fyzickými a psychickými příznaky. Je to stav mírný a ne psychotický, i když, do určité míry uzdravení je ovlivněno faktory osobnosti.
ENDOGENÍ DEPRESE
Příčinou tohoto druhu deprese je neznámý endogení či vnitřní proces. Tato deprese není spuštěna žádnou vnější událostí, jednoduše se vrhne na postiženou osobu. Obyčejně představuje pravidelné přechodné cykly, mohou být bipolární či unipolární. Bipolární se nazývá manio-depresivní (osoba přechází pravidelně ze stavu zoufalství do stavu neutrálního a odtud do stavu hyperaktivní mánie a povrchní euforie aby se zase vrátila do stavu zoufalství, a pak přešla do stavu neutrálního). Unipolární spočívá v pravidelném střídání zoufalství a neutrality, bez zjevení mánie.
Endogení deprese se často dají léčit léky a mohou mít hormonální původ. Také se mohou vyskytovat genetické předpoklady (např. jeli matka depresivní a otec alkoholik je možné, že potomek bude depresivní. Bylo řečeno, že u mužů alkoholismus je ekvivalentem deprese u žen) a jeho projevy bývají mnohem vážnější než u depresí reaktivních.
ORGANICKÁ DEPRESE
Když se dělá diagnóza deprese je důležité vyloučit organický původ, protože účinek a depresivní chování jsou často spojeny s poraněním mozku či působením určitých léků.
DEPRESE A SEBEVRAŽDA
Deprese je duševní nemoc s největším rizikem sebevražd (mezi 10 a 15 %). Období s největším rizikem jsou když se zmenšují zábrany a melancholie (začínají se zlepšovat) nebo když začíná deprese.
Tři příznaky spojené se sebevraždou jsou:
- zvýšená nespavost
- zvýšená zanedbanost sebe samého
- zvýšené poškození...
existují rozdílné názory na psychologické příznaky v sebevražedném pacientovi, i když většina prohlídek ukazuje, že z poměru 70%, lidé co se pokouší o sebevraždu představují příznaky, které je snadno rozeznat. Lidé s endogení depresí mají větší riziko sebevražd než lidé s reaktivní depresí, pokusy o sebevraždu jsou náhlé, mohou se rozhodnout hodinu před tím.
Pokusy o sebevraždu jsou běžné zvláště u žen mladších 35 let ( hlavně mezi 15 a 24 roky ), u mužů je to v pozdějším věku. V sociálních vrstvách je to nejčastěji nižší třída.
POVZBUZUJÍCÍ LÁTKY
Když se člověk necítí dobře, pokusí se udělat něco, aby se cítil lépe. Okolo nás existují látky, které nám umožní cítit se lépe. Příroda nám dala nepřeberné množství povzbuzujících látek které člověk může jíst, pít, vstřikovat si či inhalovat. Všechny tyto látky fungují tak, že povzbudí jeden či více "nositelů libých zpráv" a přechodně pomohou obnovit rovnováhu přestresovaného mozku. Povzbuzující prostředek může přechodně pomoci člověku spát, zbavit bolesti či dodat energii. Uvádíme některé z těchto látek, které užívají přestresovaní lidé. Všechny způsobují zvyšování úrovní "nositelů libých zpráv".
Jsou to:
Cukr, kofein, alkohol, chemické látky, tabák, marihuana, amfetaminy, kokain, heroin, adrenalin.