Jako marihuana je označována droga, která je složena z usušených a rozmělněných listů a vrchní rostlinné okvětní části konopí setého (Cannabis sativa), konopí indického (Cannabis indica) případně konopí rumištního (Cannabis ruderalis) s obsahem nad 0,3 % THC [(-)-trans-Δ9-tetrahydrocannabinol].
Slangově, zvláště pak jejími uživateli, bývá označována mnoha různými názvy jako tráva, ganja či hulení či "skaňour" (speciální odrůda pěstovaná indoor). Název marihuana je počeštěná verze španělského označení marijuana, které bylo použito i jako propagandistický prostředek boje proti pěstování a užívání konopí. Neutrální název je konopí. Označení marijánka je archaismus a v současné době se příliš nepoužívá.Zpravidla se obsah THC pohybuje od 0,01 % do 2 % (druh Sinsemilla cca 10 % a více). Záleží na tom, jestli směs obsahuje pouze květy nebo i listy, které mají malý obsah THC. Při delším skladování může marihuana zcela ztratit obsah THC, které zdegraduje (zoxiduje) na ostatní cannabinoidy, převážně na cannabidiol (CBD) a cannabinol (CBN), který se v konopí nevyskytuje, vzniká až po degradačním procesu. Marihuana však neobsahuje pouze THC, existuje mnoho set jiných cannabionidů a mnoho jich ještě nebylo objeveno. Mezi významnější patří cannabidiol (CBD). Čím větší procento CBD marihuana obsahuje, tím se zvětšuje stav tzv. „zkamenělosti“ (angl. stoned) po intoxikaci. Oproti tomu THC způsobuje tzv. high, stav, kdy je člověk opojený (v rauši), ale necítí únavu a naopak se cítí odpočatý a plný energie.
Mezi další významné látky patří tetrahydrocannabivarin (THCV) a cannabichromem (CBC). U těchto látek však nebyl dokázán vliv na člověka. Tyto látky jsou součástí THC a CBD a jejich působení „umocňují“. Nejvyšší naměřená hodnota byla u jedné z rostlin odrůdy Neville's Haze (druh: konopí seté), a to 32 %. Obecně je však na THC potentnější konopí indické.
Marihuana pocházející z mírného podnebného pásma je po sklizni zelená, během sušení dostane barvu zelenou či tmavě zelenou; zažloutnutí marihuany způsobuje sušení na slunečním světle. Květenství a plod rostliny obsahuje velice málo pryskyřice, a proto je nelze slisovat do tabulek. Evropská marihuana obsahuje více listů než severoamerická, která je složena hlavně z plodících a kvetoucích konečků větví. Chemické složení evropské marihuany je mimořádně pestré, protože se zasévají semena pocházející z různých zeměpisných oblastí, jejichž výsledkem je marihuana různé kvality. Severoafrická marihuana je světle zelená, případně žlutá, je to nadrobno nasekaná rostlinná drť, která neobsahuje semena a stonkové části. Západoafrická a karibská marihuana je po sklizni zelená, během sušení však zhnědne. Je dobře lisovatelná díky vysokému obsahu pryskyřičných látek. Při zpracování se plodnaté a květnaté části rostliny rozdrtí, avšak semena – tmavohnědé barvy – jdou rozpoznat. Karibské přípravky jsou obvykle horší kvality, protože obsahují hodně stonkových částí. Středoafrická marihuana je podobná západoafrické. Jihoafrická marihuana je blíž k evropským produktům, jak z hlediska barvy, tak i z hlediska většího obsahu listů.
V Jižní Americe se vyrábí marihuana podobná karibské, tedy horší kvality, obsahující více vláknitých částí a méně pryskyřice.
Indická marihuana má tři běžné typy:
- jedna z nich je hnědé barvy, je hodně lepkavá a je vyrobena z kvetoucích a plodnatých konců větví,
- druhá je pak tmavě hnědá nebo tmavě zelená látka podobná té jihoafrické,
- třetí typ je zelený, složený hlavně z listů.
Zvláštní je marihuanový přípravek vyráběný v jihovýchodní Asii z kvetoucích a plodnatých konečků větví, který se suší ve formě tyčinek zabalených do bambusových listů. Tyto asi 8 cm dlouhé tyčinky vážící zhruba 2 g jsou na černém trhu známy pod názvem Buddhova hůl (Buddha-stick).
Marihuana se dá kouřit několika způsoby: - shot - na tento způsob užívání jsou potřeba dva lidi, jeden z nich si vloží marihuovanou cigaretu do úst opačným koncem, přiloží ruce k ústům aby udělal jako by tunel, druhý strčí pusu do tohoto tunelu a ten co má marihuanu v puse foukne a první jí vdechne. - Píšťala - Uživatel uchopí marihuanovou cigaretu oběma rukama které spojí, a sevře je mezi ně vloží marihuanové brko a vdechuje. - Vdechnutí - Kouření podobné jako cigarety, prostě vdechnout do pusy a pustit do plic, dlouho podržet a až pak vydechnout.
Obvykle se plní čistá nebo smíchaná s tabákem do cigaret, dýmek, či vodních dýmek a kouř a hořící látky se vdechuje. V Indii se marihuana (ganja) smíchaná s tabákem žvýká. Rovněž se může jíst (přidává se do koláčků) nebo se přepustí s máslem či olejem (marijánkové máslo). V Česku je velice populární mléko, které se několik hodin vaří s méně hodnotnými částmi rostliny.
Dávkování je značně individuální záležitostí, je velmi závislé na citlivosti jedince.
Joint je cigareta obsahující sušenou marihuanu s tabákem nebo bez tabáku, který funguje jako katalyzátor (pomáhá hoření; marihuana nedoutná). Množství marihuany v jointu se pohybuje podle zkušenosti, chuti a počtu kuřáků. Název pochází ze skutečnosti, že cigareta je sdílena několika kuřáky mezi sebou. Další názvy ve slangu: brko, špek, raketa, josh, buk, boug, žilka, žbre, spliff, korneto, mrkev, larva, kabanos, kvéro, brrr, trombón, kanón.
Blunt je marihuanový „doutník“, kdy se místo papírku použije list tabáku, zpravidla z vysypaného doutníku. Tento způsob kouření je rozšíření hlavně v USA, odkud se začal v poslední době šířit do Evropy. V současné době je i u nás možné koupit předpřipravené tabákové listy s různymi příchutěmi, do kterých je možné ubalit ihned bez obtížného vysypávání doutníku. Blunt se zpravidla balí čistý, jako podpora hoření tady slouží tabákový list.
Bong je přenosná jednoduchá vodní dýmka. Při kouření je marihuana uložena v kotlíku a prochází přes vodní lázeň, takže se kouř ochladí a ve vodě zůstane podstatná část nečistot, takže je kouření méně škodlivé. Velikost bong se pohybuje od malých kapesních modelů a až po velké metrové obry. Některá bonga jsou navíc u náústku zúžená, takže je do nich možné vložit led, aby se kouř ještě více ochladil.
Skleněnka je malá skleněná trubička s takzvaným kotlem (rozšíření na konci), kam se nacpe marihuana, která se zapálí a vdechuje. Skleněnka je naprosto praktická věc, která se vleze téměř kamkoliv. Skleněnka bývá většinou dlouhá jako cigareta, ale existuje i ve spoustě provedení a barvách.
Šlukovka je většinou malá dřevěná dýmka se síťkou v kotli. Do kotle se sype čistá marihuana a princip kouření je totožný jako u skleněnky. U malých šlukovek se může stát to, že plamen prošlehne až do krku a nepříjemně popálí rty nebo jazyk.
Účinky v případě kouření se dostavují po 5–10 minutách (u silnějších vzorků i po pár sekundách, po kouření z bongu téměř okamžitě po vydechnutí kouře) a účinek může přetrvávat 1–4 hodiny. Nízké dávky vedou k navození klidu a vzrůstajícího pocitu dobré pohody, doprovázené jakýmsi stavem zasněného uvolňování, pocitem hladu, zejména chuti na sladké. Změny ve smyslovém vnímání, živější vnímání zrakových, sluchových, čichových, hmatových a chuťových vjemů mohou být doprovázeny pronikavými změnami ve způsobu myšlení a jeho vyjadřování. Velmi se prohlubuje i prožitek z hudby. Při vyšších dávkách nastupuje takzvaná „vysmátost“, kdy se uživatel směje všemu a sám vlastně neví proč. Někdy tyto záchvaty mohou trvat i desítky minut a nedají se zastavit. Po stavu euforie nastává stav, kdy člověk nemyslí vůbec na nic a jen kouká do prázdna nebo se mu chce spát. Uživatelé tento stav popisují jako velice příjemnou relaxaci. V případě, že se marihuana jí, nastupuje účinek později (hodina i více) a efekt trvá déle (dvanáct hodin i více). U dlouhodobých uživatelů je stav poklidnější a mizí vysmátost.
Kromě rekreačního užívání je konopí často využíváno i pro své terapeutické efekty, které zahrnují zmírnění subjektivně nepříjemných symptomů u řady onemocnění nebo zmírnění vedlejších účinků řady léčiv. Mezi nepříjemné symptomy, které jsou různé konopné preparáty schopny zmírnit, patří nechutenství, deprese, křeče, bolesti kloubů, alergie a některé psychotické stavy. Odstranění nepříjemných symptomů je subjektivní pocit, který ještě nemusí automaticky znamenat odstranění příčiny zdravotních problémů – proto je tento způsob využití uveden odděleně od sekce zabývající se využitím konopí v oficiální medicíně.
U některých lidí droga vyvolává pouze slabý účinek, popřípadě ho nevyvolává vůbec. Kouření zvyšuje riziko bronchitidy a jiných plicních onemocnění. Pravidelní uživatelé bývají apatičtí a letargičtí, zanedbávají svou práci i osobní vztahy. Nebylo zatím jednoznačně prokázáno, zda výskyt psychických poruch – např. paranoie – souvisí bezprostředně s užíváním konopí, nebo naopak zda jedinci se sklony k psychickým poruchám vyhledávají konopí kvůli možným psychoterapeutickým účinkům. Zvyšuje a následně snižuje krevní tlak a zvyšuje tepovou frekvenci srdce. Existuje teorie, podle kterých u mužů snižuje plodnost, ale ta není všeobecně přijímána. Metabolické produkty rozkladu účinných látek obsažených v konopí se z těla vylučují jen velmi pomalu, mají tendenci se ukládat v tukové tkáni. Uživatelé mají často zarudlé oči. Dosud není znám případ smrti z předávkování.