..sice ne deprese, ale veselé to zrovna nebylo....ano, strávit celý tento den sama doma nebylo nic příjemného, mozek měl spoustu času na přemýšlení a bohužel nepřemýšlel o ničem pozitivním, od hrábnutí mi pomohl doktor House, díky mu...Celý dnešek byl naštěstí pracovní, Vikča byla super, babička zkoušela pružnost mých nervů -výsledek? Mé nervy jen tak nerupnou.:-)Zítra do práce, pak do fitka, a k večeru přijde Honzík a bude u mě až do úterního večera, ještě vymyslet nějaký parádní program.:-)A abych nezapomněla, po tom, co jsem byla svědkem toho přepadení, jsem pokaždý když je tma a málo lidí podělaná strachy...Dneska dvakrát...Nejdřív po šesté ráno, při čekání na bus, nějakej divnej chlap se najednou metr přede mnou zastavil a mě málem kleplo, chudák se chtěl jenom zeptat, kdy to pojede..Pak večer na florenci opět čekání na bus a nějakej chlap utíká a řve něco na ženskou, která utíká taktéž, můj chromý mozek z toho samozřejmě vydedukoval, že jí chce okrást a mně se opět udělalo zle. Po chvilce mi došlo, že je to pár, který se snaží dohonit bus..´Možná úsměvné, ale příjemné mi to rozhodně není, doufám, že se to za pár dní nebo týdnů zlepší.

Vloženo: 26.Prosinec 2010 v 21:59.