Jako by nestačily problémy se spaním...Nejdřív začne po dlouhé době komunikovat Jirka, napíše mi, že  do už mě zamilovaný není a možná ani nikdy nebyl, jen si něco nalhával...první rána...a docela bolela..jenže jsem se od ní musela rychle odprostit, protože Honzíka opět odvezli do  nemocnice s bolestma...museli ho tam nechat samotného a vypadalo to dost vážně, tak jsem porušila svoje předsevzetí a jela jsem do nemocnice...bude to patřit k mým nejhorším zážitkům, teprve po třech dnech mu zjistili zlomenou stehenní kost, mohla jsem jet dokonce s ním na sádrovnu, ten bolestný řev a vytřeštěné oči si asi z hlavy jen tak nevymažu, pak ještě hodinový brek a prášky zabraly, chvíli jsem mu četla pohádku a pak konečně usnul...bylo to dlouhé, ale měla jsem pocit, že jsem udělala maximum. Jen mám pořád pocit...neměla tam s ním být jeho máma?...Některé věci jsou příliš složité na pochopení a jelikož jsem nevyspalá, místo snahy o pochopení si jdu dát sprchu a kafe...a budu čekat na další pohromu, protože v okamžiku, kdy jsem odešla z blázince, se pořád něco s prominutím sere.

Vloženo: 14.Březen 2011 v 09:21.