Uff....kdybych věděla, že budu  mít zase Doubka a že na aspoň trochu normálního člověka tam stoprocentně nenarazím, asi bych tam nešla...Pomohlo mi to? Prožila jsem si tam spoustu menších pekel...Doubek mi připsal další ne zrovna moc hezkou diagnózu a na ní vysokou dávku antipsychotik, změnil mi ambulantního psychiatra...Myslí si o mně, že nejsem normální, dokonce si dovolím tvrdit, že by mě nejraději viděl v invalidním důchodu..čeká mě sedm týdnů v PCP, laická úprava medikace, a hodně dlouhá neschopenka...kde se stala chyba? Připadá mi to celý tak neskutečný a přitom je to realita...Kam až to zašlo a koho mám za to vinit? Sebe? Doubka? Tůmu? Tátu? Nebo jsme všichni nevinní a tohle všechno je zkrátka osud jehož vyšší smysl mi zůstává utajený? Do práce se vrátím asi až v září, pochopí to nebo se mě budou chtít zbavit? Třeba si začnou myslet,že asi fakt nejsem v pořádku a bude lepší, když tam už nikdy nenastoupím...já ale v invalidním důchodu neskončím..všechnu naději vkládám do PCP, tam mi pomůžou, jsou tam ti nejlepší odborníci...jen kdyby mi někdo řekl, co s tím quetiapinem...kolik...Začínala jsem na 25mg, skončila jsem na 600mg...Kde je pravda? Jaká dávka je ta správná?...Třeba se to dozvím v pondělí u své nové ambulantní psychiatričky..

Vloženo: 01.Duben 2011 v 18:57.