Druhá noc s hypnogenem už nebyla tak úžasná, ale přesto jsem se tak nějak vyspala...a snažila jsem se něco dělat, takže jsem po dlouhé době vyrazila do posilovny, pak k mamce vyžehlit, vyvenčit Láďu, něco málo nakoupit a jet domů..Docela mě to vyčerpalo, ale chci usnout  brzo, abych mohla zítra dopoledne na chvíli do práce...Člověk se pořád rozhoduje, od prkotin, jak oco si vzít na sebe, jakou pastu na zuby si koupit až po ty osudová rozhodnutí, která vám ovlivní život..A já jsem jedno takové rozhodnutí udělala, i když dotyčný o tom zatím neví...A musím říct, že některá rozhodnutí opravdu bolí...na druhou stranu si myslím, že tohle je jedno z těch nejlepších rozhodnutí, které jsem v životě udělala..A zaplatím za to vysokou cenu...už žádná komunikace, žádné setkání...ale já už nechci, aby mi srdce zlomil podruhé, on mi nemůže dát to, co potřebuju a já nejsem schopná nic neočekávat..Takhle to bude ještě nějakou dobu bolet, ale přebolí to a já chci zpátky svůj život, samozřejmě s pár menšími či většími změnami a tenhle rok už opravdu nechci žádnou hospitalizaci..Tak snad se mi to podaří.

Vloženo: 17.Březen 2011 v 16:48.