....píšu..píšu, že jsem šťastná, mám dokonalou práci, do které se každý den těším a každý den si ji užívám...mám dokonalého kolegu-šéfa, se kterým se perfektně pracuje, ve třídě mám pět dokonalých dětí..Honzík už se vrátil, sice s rozřezanou hlavou, ale v dobrý náladě,nikdy mi ještě na žádným dítěti nezáleželo tak moc jako na něm..

...mám dokonalý  byt....a dokonalý život...a nejsem sama...

Jenom prosím...nevím přesně koho nebo co....prosím, aby tu s námi Viktorka ještě pár let byla....ještě je brzo...a nikdy se s tím nesmířím, nemůžu si zvyknout na tu myšlenku, nemůžu na to ani pomyslet...

Vloženo: 24.Listopad 2009 v 18:35.