Pomalu ale jistě se vzpamatovávám, kašel i rýma odstupují, teplota taky v normě, ale tento týden byl díky nemoci absolutně na nic..

Takže rekapitulace...V práci je to čím dál horší, ředitelka mě štve čím dál víc a den ode dne moje odhodlání dát výpověď stoupá. Ale někdo mě předběhl, kolegyně, která nastoupila ve stejný den jako já, teď je tam za černou ovci, přátelský kolektiv, co všechno řeší narovninu ukazuje svou pravou tvář, především hodná, asertivní paní ředitelka, v pátek se mi z ní opravdu zvedal žaludek. Takže během třech týdnů odpadli dva lidi a v práci je chaos, bohužel to odnesu i já, občasnou službou navíc.Ale utěšuje mě vědomí, že už to nebude dlouho trvat.

Věc druhá - peníze. Je jich opravdu málo a protože vím, že nějaký ten týden budu ještě ve školce, donutilo mě to poohlédnout se po další brigádě..Když to vyjde, budu mít zabranou i část víkendů, ale práce to bude hezká, vlastně se to ani slovem práce nazvat nedá, procházky a návštěvy památek a zajímavých míst s lehce mentálně postiženým člověkem, to je přece paráda, tak uvidíme...

Věc třetí...Vracím se k otázce - Co dál? Tentokrát to není mířené k práci, ale k mému budoucímu studiu...Nestačím se divit nad tím, o koliká školách a oborech jsem začala uvažovat - VŠE, UK- psychologie, speciální pedagogika, práva, žurnalistika, literatura, filozofie, HK-speciální pedagogika, Liberec- speciální pedagogika...Moc času už mi nezbývá.

Vloženo: 28.Září 2008 v 14:17.