Nebudu tvrdit, že jsem nebyla nervózní...už od rána jsem se nezastavila, dopoledne jsme stihli jednu zkoušku, Honza to sabotoval a já začala mít strach, že našich pár scén bude totálním propadákem, ale Honzík je hodný a šikovný kluk a zvládli jsme to perfektně, kromě jedné scény navíc, jeviště prázdné, hudba najednou ztichla a my jsme tam stáli jak trdla.:-)Moc mě potěšil dárek od jeho babičky, to jsem opravdu nečekala, stejně tak jsem nečekala ani příjemné a velice srdečné seznámení s Petrovou babičkou a jeho strejdou...atmosféra byla krásná, bylo to moc fajn a já jsem cítila, že mě rodiče mají rádi a že si toho všeho moc váží...a co teprve ve středu, to budu úplně naměkko...nedostávám moc peněz, ale tohle se penězi vyjádřit nedá, tohle jen tak někdo neprožije a já....si toho nesmírně vážím a jsem vděčná, že můžu dělat tuhle práci...tahle zpětná vazba je neuvěřitelná..

Vloženo: 20.Prosinec 2010 v 20:35.