Tentokrát brácha..a přinesl mi špunty do uší, takže se snad konečně vyspím, to chrápání je šílený...S půlkou prášku na spaní už jsem si dopoledne nepřipadala jak zfetovaná, psychlogický rozbor mi dal celkem zabrat, takže ho doděláme zítra..Strašně mě to unavilo, ale jsem spokojená, i když..ty skvrny ve kterých jsem měla vidět obrázky...no, nevim, nevim..celkově se cítím slabá a můj mozek taky nepracuje na 100%..ale o víkendu můžu na vycházku s doprovodem, mám to jistý, tak hurá, aspoň něco..

Jinak dobrý to není, ale snažím se být trpělivá, hulím jak fabrika, kafuju pořád stejně, váha jde pořád dolů, ale snažím se jíst, opravdu se snažím..Jsem ráda, že přijde brácha i zítra, zase kontakt s realitou, nikdy jsme se neobjali, teď jsem ho objala při příchodu i odchodu, myslím, že ho to trochu rozhodilo.:-) Telefonický rozhovor s paní ředitelkou mě sice trochu uklidnil, ale přijemně jsem se necítíla, nikdo v práci nic neví, pouhé spekulace, které nikdy nepotvrdím ani nevyvrátím..

Každá návštěva je pro mě zázrakem, je to jediná věc, na kterou se dokážu opravdu upřímně těšit..bohužel víc než mamku a bráchu čekat nemůžu, ale jsem ráda i za to..Už aby byl další den...nebo týden..už abych byla zdravá...já si to tak moc přeju, nic jinýho, jen tohle a budu šťastná..

Vloženo: 05.Leden 2011 v 16:07.