Blíží se červen. A s jeho koncem začne i konec mé práce, ve které jsem vydržela skoro 3/4 roku. Na supervizi jsem měla říct, co mi ten necelý rok dal, co si z toho chci vzít a co vyhodit...

Pracuju necelý dva roky a už jsem unavená. Když je hodně dětí a navíc se sejdou ty nejnáročnější, padám na hubu, přemáhám se, abych měla otevřené oči, pořád sleduju čas, kdy mám přebalovat, dávat léky, speciální výživu nebo vývary Márovi do bříška..Kdy musím odsát Viktorku, vyčistit jí filtr. Kdy zpívat, kdy si hrát, kdy se učit, kdy odpočívat..Snažím se, aby byl program co nejpestřejší a zároveň reálně proveditelný.Pokroky jsou nepatrné, většinou žádné...Obzvlášť u těžce postižených...snažím se...maximálně komunikuju s rodiči, zvládám svou zodpovědnost..Ale musím se nerada přiznat, že jsou dny, kdy si říkám, proč jsem začala dělat tuhle práci a jestli mi to za to stojí..jak dlouho to vydržím..no prostě sebelítost. Naštěstí se mi to nestává často, protože svou práci miluju. Přesto jsem ale musela dát výpověď..

A proč to sem vlastně píšu? Protože jsem byla dneska na pohovoru do Paprsku. A i když by mi v pátek zavolali a řekli, že mě berou, nepřijmu to..Je to ode mě hnusný...ale já prostě nemůžu pracovat s dospělými těžce postiženými lidmi..když jsem viděla tu holku, bylo jí přes dvacet, jak má na krku bryndák, leze po čtyřech a vydává divný zvuky..na to prostě zatím ještě nemám...Připomnělo mi to Beřkovice a byla jsem v háji.A přitom třeba Radečkovi nebo Honzovi bylo taky kolem dvaceti..ale to bylo něco jinýho..Já nevím..nechci už na to myslet..je mi ze sebe špatně..

P.S. Karlova univerzita vypadá čím dál reálněji...(chce se mi dát veselýho smajlíka, ale k předchozímu odstavci mi to přijde nevhodný.)

:-) (Je to můj blog, tak co.:-)

Vloženo: 25.Květen 2009 v 17:37.