Všechno se to tak trochu pokazilo..Nechci napsat hodně, i když to tak v danou chvíli vypadalo...Moc si to všechno beru, obzvlášť když mi není dobře ani fyzicky.

Nemám praktickou zkoušku, měl to být veselý den, měli jsme se projet na vozíku, dát si umělý dýchání, ukázat své komunikační dovednosti a pak jít s Robertem a možná ještě s někým do Vesmírny...Jenže jsem celou předchozí noc prozvracela, stejně jako zbytek mojí rodiny a ráno jsem nebyla schopná někam jít...hodně mě to mrzelo, ale slzy přišly a s mamky bezohledným a tvrdým chování, ale každý chování má své důvody.

Cítím se osaměle...moc...uvědomuju si to tím víc, že skončil kurz, kde jsem měla možnost každý den trávit s lidmi...bylo to moc fajn a rád na to budu vzpomínat.

Dneska jsem byla v kině, jak jinak než sama, ale v kině mi to nevadí..a nebyla jsem jediná, byli tam ještě dva lidi, kteří šli bez doprovodu a očividně jim to taky nevadilo, možná si ten film užili víc než ti ostatní. Podivuhodný příběh Benjamina Buttona...13 nominací na oscara včetně nejlepšího filmu....Dala jsem čtyři hvězdičky, ale film mě zasáhl dost, Davida Finchera mám moc ráda....přesto to občas klouzalo k přehnanému hraní na city...proto ne pět...ale nominace si ten film nejspíš zaslouží...Dokonce mi v jeden moment ukápla slza, ale to jen kvůli lásce otce ke své dceři, i když jen přes pohlednice...no jo...nedá se nic dělat...

Je čas, je důležitý a dokud běží, je stále.

Vloženo: 01.Únor 2009 v 18:00.