Moc dobře si pamatuju naše Tři čuníky, celé druhé pololetí.... když jsme s Honzou zjistili, že nám to moc neladí,  začali jsme je dětem nabízet míň a míň..já to nechápu, vždycky jsem si myslela, že nezpívám až tak falešně, ale po roce a kousek a každodennímu zpíváním při ranním kroužku o tom začínám pochybovat.:-)Naše letošní Bedna od whisky má sice především u Peťulína velký úspěch, ale ten zpěv je katastrofa, Honza mě tím svým bručením asi nakazil a nebo že bych nikdy neuměla zpívat a došlo mi to až teď?:-)

Teď tady ležím, poslouchám JN a už se nepokouším zpívat, moje sebevědomí prudce kleslo, to že neumím namalovat ani domeček vím už celkem dlouho, v tělocviku jsem patřila k těm nejhorším, troufám si říct, že na posledním místě jsem opravdu byla já,ale to zpívání mě štve...to znamená, že jsem naprosto bez talentu, tělocvik mi nejde, moje výtvarné schopnosti končí u šišatého sluníčka a mému zpěvu už se musím smát i já.:-)Možná i to je důvod toho, že jsem skončila ve speciální škole.:-)

A jak se tak koukám, ani to psaní mi moc nejde, do smysluplného Starce a moře mají moje bláboly hodně daleko.:-)A taky jsem přišla na to, proč jsem sem zase začala psát, mně normálně chybí seminárky už nepíšu o artrózách, Dawnovu syndromu, sebvraždě, dobrovolnictví..nemůžu tomu uvěřit, ale mě to opravdu chybí..:-)A přitom jsem to tak nesnášela, byla jsem tak sprostá a vzteklá...jedna seminárka pro mě znamenala několik krabiček cigaret a cca deset litrů kafe, do práce jsem chodila s kruhama pod očima a přesto je chci znovu začít psát...já se na tu karlovku musím dostat!!a jednoho krásného dne, budu mít svojí třídu, ve třídnici bude v kolonce třídního učitele mé jméno, budu opravdová učitelka, i když mi tak rodiče říkají ut teď, moc dobře vím, že to tak bohužel není a ještě pár let nebude..ale dočkám se a slibuju, že třídní schůzky budou každé čtvrtletí, teď to pěkně flákáme, když nepočítám  neformální rozhovory v šatně..no jo, ambice jsou velké, vůle žádná.:-)

Vloženo: 03.Prosinec 2010 v 21:31.