prázdné rána, dny a měsíce
život je moc krutý a krátký a jak za tu chvíli máme najíd někoho ským budem trávit celý ŽIVOT? proč hledat když toho práveho nenajdem, proč plakat když už nemáme ani slzy ani sílu? říká se:Kdo hledá najde: ale za jak dlouho? a co když najdem jsme si jisti, ale zase je to omyl? to je asi celý život jak má být. nástrahy prekážky zklamání tím si projíd musíme....káždý ráno se probouzíme stím, že někomu patříme a někdo na nás myslí..nejhorší je ráno když víme že tu osobu už nikdy neucítíme a neprobudí nás něžným polibkem..zase přijde nový den, ale někdy to straré chcem víc než cokoli jiného..neotáčet se za minulostí ale za budoucností je někdy těžká věc..jen čas a přátelé nám ji pomohou zacelit...bolí to měsíce a bolí to moc..však jen kdo má sílu věřit vše zvládne....Já se probouzím do rána kdy vím že zase celý den bude stejný, celý týden i měsíc..nenálézám ani sílu ani slzu pto to ve.snad život mě už naučil a vím jak na něj..nebo ne?co bolí přebolí co se roztrhne zahojí..ale my muíme sami..Hodně štěstí