Buď a Nebo
Slyším šum místo slov. Předevšemi se směji, ale v duchu pláči. moje štěstí býválo tvým smíchem. Toužím po lásce, chci snad víc? Pořád čekám, ale nemám nic. Každým dnem je to stebou krásnější a krásnější, ale když se zamyslím je to smůtnější a smutnější. Ty neumíš řict ne a nedokážeš být bezemě, ale ona tu je a ty to víš snad se jednou rozhodneš a vše napravíš. Já byla vždy ta druhá, včem je ona ta pravá? Svůj žal teď v sobě dusím a tvoje srdce prosím..zda li není jiná cesta..třeba jedna ze sta? já přála bych si stebou být, ruku v ruce společným životem jíd. Miluji tě strašně moc já volám o pomoc k čemu mi to je když stoho nic nebude? teď na nebe vzhlížím, vybavuji si tvoji tvář..vydím velkou zář, padá hvězda miláčku něco si přejme..já si přeju jediné spávat tvé peřině...tenkrát ja tě něechala jíd.. vím má chyba to byla od té doby jsem to nenapravila. leč mi do cesty vztoupila další láska před tebou mi to zavřelo vrátka...jjá nevěděla že tvoje srdce mě chce zas..proč si nedal vzkaz už ztrácím tě zas...
