Mám Tě plné Srdce (Moje básničky)
Mám Tě plné Srdce
a v hlavě samý brouci.
Mám Tě? ...
Kdy méně a kdy více?
Jedno vím jistě -
mám Tě plné Srdce
a budeš v něm
dokud bude tlouci.
Mám Tě plné Srdce
a v hlavě samý brouci.
Mám Tě? ...
Kdy méně a kdy více?
Jedno vím jistě -
mám Tě plné Srdce
a budeš v něm
dokud bude tlouci.
Lístky si tančí ve větru
a jejich aroma je horkým čajem.
Hřešíme s kouzly každý den
a před civilizací se kajem (?)
Kouzlím si kouzla čarovná
z kaštanů čerpám sílu
Nic přírodě se nerovná
ta neztrácí moji víru.
Jasmínem smím se probudit
v bílé květy sluneční
budu-li pak ještě chtít ...
nevázat květy smuteční.
Zelený Svět se roztančí
a v šípkoví ztrácím hlavu
plnou barevných přání
necudných nemravů i mravů.
Mihotání světla ve větvích stromů
doteky letmé - a z lesa, nechce se domů
Jemňounké zvonkohry po těle hrají svoji symfonii
a čas není důležitý, ležím na zádech a přemýšlím
- ukáži se? skryji?
není nic co by mohlo této Kráse ublížit.
Mrzne na obloze v bílé mraky
třesou se lidičky, osika taky
Sluníčko schované pod polštářem
a tak ta okna - raději zavřem
Kapičky dechu na šátku ulpívají
mrznou i prsty a ruce (?)
něhu tají.
Posílám doteky rtů mých
jen něžně tobě do vlásků
Uvidím na očích smích
stříbrné nitky provázků
Vlhké dotýkání nahých těl
v ranním slunci svítání
možná, jako já... bys mne chtěl
tak láká mne to líbání
Z tygra beránek se nestane
Řekni Lásko, který čas nám nastane… ?
Zlomené zápalky, zlomené stromy,
zlomení lidé… a
Řekni Lásko - co My?
Držíme se jeden druhého
Jako míza stromů
na dlani, co nechce dolů
Ani čas tady nepomáhá
Jen stromy pláčou dál
a smůla účty skládá
Bříška prstů roztančí po těle
touhy symfonii lehkou.
Pak v pohledu jeho očí se ta Láska
stává křehkou.
On, jako by si ani nevšim,
tak mimochodem svádí k hrám.
Snad Duše smířená je se vším,
vědoma si vin – nevědomky PODLÉHÁM.
Zda správná, nebo špatná pro tento Svět,
kdo posoudí ten rozdíl, kdo posune mne dopředu, kdo zpět?
Kdo tančí se mnou v radosti a komu smutek přináším?
Kdo miluje mne a kdo naopak, nesnáší?
Jsem Blázen vím to vím...
až mi na to přijdou, možná mne zavřou...
hmmmm
uletím oknem? dveřmi? ...
uvidím...
