PAVLICIE

     Koukám že z úterka se bude stávat špatnej den:o)) Renu mě vzbudil hrozně brzo. Nesnášim to. Po ránu, brzkym ránu je to jeho kňučení, že chce ven a aby jsme už vstali, příšerný. Nevyspalá, s bolavou hlavou ááá nechci do školy. Vzít si tak pyžamo, čaj, nakrájela bych si rajčátka s mozzarellou... cože? Vážně jsem to řekla? Kam se poděly mé chutě? Moje načos a malinová fanta?! No nic... dál... plno kapesníku, to k tý rýmě:), zachumlat se do měkoučkejch peřinek... mmm úplně ten polštář cítím na tváři:) Pustila bych si nákej bezvadnej film a strávila tak celej den. S vidinou té štiplavé zimi venku, je tohle skvělá představa:) Do té představy spadá i to, že bych ten den doma strávila v klidu sama (bez rodičů, přijít milý protějšek, toho bych na mráz asi nevyhodila), což je u nás skoro nemožný, navíc ve škole mám jistý závazky:o)

béé stejně tam nechci, to bude dlouhej den