Pedro56

O Jasoňovi a Drsoňovi

Dnes vám milé dětibudu povídat pohádku o Jasoňovi a Drsoňovi. Oba chlapci byli bratři a navícdvojčata. Podobali se spolu tak, že si je vlastní maminka pletla a tohovyužíval Drsoň, který, když maminka zavolala, vždy utíkal první pro sladkost, apak se pro ní znovu vrátil jako jeho bratr a tak se na Jasoně někdy aninedostalo. Drsoň se mu potom smál, ale Jasůněk si z toho nic nedělal, jenmávl rukou a vlastně to i svému bratru i trochu přál.

To bylo totiž tak,Jasoň byl dobrák, rád se s každým rozdělil, každému pomohl a i sýkorkykrmil. To jeho bratr Drsoň byl pravý opak. On byl, jak to slušně říci, zkrátkaneměl dobrou povahu. Oba byli ale velmi chytří a ve škole se moc dobře učili.

Čas běžel jakosplašený a najednou byli z obou chlapců švarní mládenci. Měli moc hodnéhotatínka a ten když viděl jak chlapci začínají dospívat, plivl si do dlaní,vybrakoval spoření s Liškou a začal stavět pro kluky dvojdomek. A kdyžzačali oba bratři studovat vysokou školu, slavnostně jim předal klíče od jejichdomků.

Každý měl nyní svojípolovinu domku a tak si pohodlně bydlel ve svém. Tak to mohlo být dál po celýjejich život, kdyby se oba nezakoukali do stejných krásných očí MaruškyKudláčkové ze zemědělské fakulty. Začal s ní sice chodit Jasoň, ale Drsoň,podobně jako když je maminka volala ke sladkostem, využil své podobys bratrem a na Marušku si podle počíhal před školou a vydával se zabratra. A znovu tak slízl sladkou odměnu, která mu nepatřila.

Ale to už bylo nadobráka Jasoně moc. Poprvé si bouchl do stolu a rozhodl se, že už bratra nechcevidět. Tak se rozhodli, že oba prodají své domky a začnou bydlet každý někdejinde. Tatínka to sice mrzelo, ale co mohl dělat, oba byli dospělí a měli svojíhlavu. Jo a Kudláčková si stejně vzala řezníka Joudu, se kterým se seznámila naškolní praxi na jatkách.

A tak Drsoňovi začaltanec. Vůbec nepochyboval, že je chytřejší než jeho bratr. Zadal prodej svéhodomku 16 realitním kancelářím, zkrátka každému, který měl chuť jeho domekprodávat a těšil se, jak se budou zájemci o koupi vzájemně přeplácet. A po očkukoukal, co dělá jeho bratr.

A zatímcok Drsoňovi chodili makléři s foťákem jeden za druhým, u Jasoně bylklid. Jen se tam objevila plachta, že je dům na prodej.

To víš, smál sev duchu Drsoň bratrovi. To ti tak pomůže, já mám tolik makléřů a ty jentuhle plachtu. Já budu mít zlaťáky, těšil se.

Tak uběhly dva měsícea u domku Jasoně zastavili stěhováci a začali dělat svojí práci. Co se to děje?Drsoň z toho byl celý tumpachový. Jak to, že se stěhuje dřív jak já? Vždyťjá mám tolik makléřů.

Dál plynuly týdny aměsíce a Drsoň stále bydlel ve svém starém domku. Po dlouhé době se mu přecejen podařilo domek prodat, ale zdaleka nedostal tolik zlaťáků kolik čekal.

Tak si šel zlomenýDrsoň postěžovat svému tatínkovi a nadával na štěstí, které měl jeho bratr.Tatínek se usmál. To nebylo štěstí. Ty jsi sice uvažoval chytře, více lidíprodá více rohlíků, ale dům není rohlík a tady platí trochu jiná matematika.Tvůj bratr pověřil prodejem domu jen jednu realitní kancelář, která se o nějstarala, dala plachtu, zajistila roznos letáčků i dole na náměstí ve vývěsce seobjevil její inzerát. Dokonce v realitním časopise jsem ho viděl. Nainternetu byl jeho krásně vyfotografovaný dům uveden sice jen jednou, ale tvůjtam byl šestnáctkrát a pokaždé s jinou cenou. To vypadalo strašně divně.Nikdo z těch tvých makléřů nedal svoje peníze na podporu prodeje tvéhodomu, protože se logicky bál, že ho prodá někdo jiný. Tvůj bratr měl osobnímakléřku, která vše vyřídila, bratr neměl vůbec žádné starosti a ona se nebálainvestovat do prodeje. A víš za kolik nakonec tvůj bratr domek prodal? Zeptalse tatínek a cifru mu pošeptal do ucha. Cože, zesinal Drsoň a ukryl svoji tvářv dlaních. Ten mě dostal, vzdychl a šel si k bratru půjčit peníze nanovou kuchyň.

Tady pohádka končímilé děti a to, že se nakonec Jasoň oženil z krásnou makléřkou je přeceúplně jasné.

Dobrou noc.