děti pro smrt   31.Březen 2009


           Mladýčlověk si skočil pro smrt!__________________________________________

          Včera19. 7. 2005 v Jirkově na přehradě Kíce skočil

       z mostu  mladý kluk Martin Vondrášek(+22). Na místo

       činu zavolali záchranku tři lidé, kteříbyli, v tu dobu, kdy

       se to stalo, pod mostem.  Podle dosavadních informací to

       jsou lidé, co ho znali. Oficiálnídůsledek  smrti byl podle

       lékařů zlomený vaz.   

 

 

                                            DeníkChomutovsko,20. 7. 2005, č. 52, roč. 89, Neumanovská…185629

 

 

 

 

 

 

 

Děti pro smrt                                                                                                                 15. 9. 2009

 

 

   Kácel se tam v blátě.Brečel, křičel. Nevěděli jsme, kde ho hledat. Převaděč je veliký a všude okolojen tma. Běželi jsme tak rychle, jak jsme mohly, ale i přesto to nestačilo.Měla jsem strach jako nikdy v životě, a to jsem ještě ani netušila, co sestane.

 

   Poslední dny jsme ho z Kícízachraňovali s jeho kamarády každý den. Sotva jsem se dokázala vzpamatovatz uběhlé noci, už jsme toho zhrouceného kluka podepírajíc se navzájemrameny odnášeli zase.

 

    U vody jsme zaslechli křik a pláč. Všem námbylo jasné, odkud to pocházelo. Kluci se hned rozeběhli nahoru na železničnímost, ale já se jen otočila a stála. Najednou se kus přede mnou mihl obrys azazněla tlumená rána. V tu chvíli jsem si přála být kdekoliv jinde nasvětě….ale byla jsem tam a viděla to nejhorší, co jsem kdy v životě mohlavidět.

Vítr utichl, liják se zmírnil nadéšť a „něčí“ tělo leželo na zemi. Celá jsem zkameněla, srdce se mi zastavilo apro vodopád slz jsem neviděla ani na krok. Uvnitř jsem křičela,

 ale navenek jsem nevydala ani hlásku.

 

     Tomu klukovi bylo teprve 22 let. Celý životměl pře sebou. A najednou ho, zrazen životem, rodinou i holkou, zahodil.

 

    Po chvíli přiběhli k jehotělu kamarádi, co pro něho běželi nahoru. Plakali,  ječeli, ať se probudí. Honza volal záchranku aAdam ho plácal po tváři. Nikdo z nás si nechtěl přiznat, že je mrtvý.Seděli u jeho těla a zkoušeli vše možné, jen aby alespoň otevřel oči.

 

    Zlomeninavazu jako důsledek pádu z vysoké výšky. Měla jsem ten obraz pořád předsebou, a už jsem s tím nemohla dál žít. Stačila setina sekundy a navždy tozměnilo můj život.  Článkyv novinách; dělání, jakoby se nic nestalo…..Ale ono se stalo!

A kdyžuž nic jiného,tak jsem alespoň dokázala, že jeho oběť nebyla zbytečná, a že sena něj nemůže jen tak zapomenout, a nezapomene!   

   

                                                                                                                 PeťulaVeselá

 „Toto byla poslední slova slečny Petry Veselé (+18), kam vložila iúryvky své

knihy Děti pro smrt, kterounapsala 2 měsíce po zotavování se z šoku v dětské  psychiatrické léčebně v nemocnici Motolv Praze, kde také napsala svou knihu o pomoci dětem bez domova; dětemtýraným; zneužívaným a šikanovaným. Tato kniha, za spolupráce s nadací promladé lidi postižené nemocí AIDS, vyšla 23. 10. 2007. Během následujících2/3 let se tato kniha přeložila do

4 jazyků a po osmnáctinách slečnyPetry utržila tato kniha z prodeje desítky milionů korun,

díky kterým se jí podařilozrealizovat nad 10 dětských domovů v ČR, Německu i Francii. Svou nadacíproslula i v Africe, kde zrealizovala několik dětských základních škol, aběhem tří let pomohla skoro 50 000 dětí na celém světě.

 

    Jistě chápete, že je pro mě velmi nemilémluvit o dalších událostech, které jsou určitě nám všem známy, a proto bychchtěla rovnou přejít k hlubokému poděkování za všechny děti,  které měli tu možnost s nadacíspolupracovat, a které nadace vytáhla z „ulic“.

     Tímto bych chtěla poprosit její dvěpřítelkyně, které jí byli velkou oporou od dětství

do současné doby, a kterým slečnaPetra Veselá nadaci odkázala, aby převzaly celosvětové ocenění a vysoké uznáníza dosavadní výsledky organizace pro pomoc dětem.

    Ještě jednou děkujeme a bylo nám velikouctí napomoci zrodu a

bude nám ctí být spolupracovníky organizacei na dále.“

       

                                                     Záznam z proslovu generální ředitelkycelosvětové

                                                                            organizace Červený kříž Emy Váchalové.  

 

 

 

 

 

Další sebevrah na Kících__________________________________________________

 Včera 15. 9. 2005 byla na jirkovské přehradě

Kíce nalezena mrtvola mladédívky.  Tělo objevil místní rybářpřibližně v 18:30 hod. večer. Podle policistů se jedná o sebevraždu. Dívkau sebe zanechala pouze neoznačený dopis. Policie nyní pátrá po příčině smrti. Těloidentifikovala matka zesnulé. Prozatím je utajena identita oběti.

                                                   DeníkChomutovsko, 16. 9. 2005,č. 34, roč. 89, M. Nesábal…16538

 

                   

 

 

 

 

 

                                       Dobrý je být volný. Volný, ale šťastný.

                                  Život nenívůbec lehký, a i naše srdce je křehký.

                                         

                                                                                                      PetraVeselá

napsal/a: Pimpula 01:07 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář